Lesklá violoncella, nabroušené smyčce, ohlušující bicí, tři cellomágové, jeden rozvášněný bicman a heavy metalové skladby... To všechno a ještě mnohem víc nabízí finská formace Apocalyptica, která po necelých dvou letech opět zavítala do České republiky, aby všem dokázala, že cella nejsou zrozená jenom pro klasickou hudbu, ale i pro kvalitní metalovou bouři.
Tihle chlápci pro nás nejsou žádnou neznámou, naši vlast navštěvuji poměrně často a fanoušci je vždy uvítají s velkým nadšením. Do podvědomí veřejnosti se Apocalyptica poprvé dostala díky věhlasným kapelám jako Metallica či Sepultura v roce 1993, kdy jejich skladby interpretovala v novém, cello metalovém hávu, a tím si získala nebývalou úctu a obdiv. Od tak působivého odrazového můstku už byl jen kousek k vlastním úspěchům, a tak to Apocalyptica rozjela ve velkém a dnes se pyšní šesti studiovými alby. Jejich zvučnost podporují známými jmény, která jim vždy hostují v několika skladbách, jako například Till Lindeman (Rammstein), Ville Vallo (HIM), Nina Hagen, Lauri Ylönen (The Rasmus), Sandra Nasic (Guano Apes), Dave Lombardo (Slayer), Corer Taylor (Slipknot), Adam Gontier (Three Days Grace) a mnoho dalších.
Poslední únorový víkend byl zasvěcený kapele tohoto jména, v pátek 25. února se vyřádili v Plzni a o den později v matičce Praze. Divadlo Archa, kterému Apocalyptica dala do těla již před šesti lety, praskalo ve švech. Coby předkapelu si Finové přizvali německou formaci A Life Divided, která svým vystoupením oslovila dost lidí. Jejich hudba je tvrdá, melodická s chytlavými refrény a jedním slovem byli prostě špičkoví.
Na hlavní hvězdu večera ale samozřejmě nemá žádná předkapela a tak, když se okolo deváté hodiny večerní podium zahalilo do tmy, dav explodoval. Jako první skladbu Apocalyptica vybalila zbrusu novou věc z nového alba 7th Symphony „On The Rooftop With Quasimodo“ a po ní následovala stejně tak nová skladba „2010“. O slovo se samozřejmě přihlásily starší kousky jako „Grace“, „Last Hope“ či hořkosladká krása v podání „Bittersweet“, kterou poctivě tichým hlasem odzpívalo celé obecenstvo až při tom běhal mráz po zádech. Samozřejmě nechyběly covery, v tomto případě na playlist Apocalyptica zařadila „Master Of Puppets“, „One“, „Refuse/Resist“, „Inquisition Symphony“ a „Seek & Destroy“. Jako vždy s sebou kapela přivezla i hostujícího zpěváka, kterým nebyl opět nikdo jiný než Tipe Johnson z Leningrad Cowboys. Ujal se zpívaných skladeb a společně s davem odzpíval „End Of Me“, „I´m Not Jesus“, „Bring Them To Light“ a „I Don´t Care“. Za zmínku také stojí acoustic set, kdy nám kluci při skladbách „Beautiful“ a „Sacre“ předvedli úchvatný, dech beroucí, surový zvuk svých nástrojů.
Kapela opět do celého koncertu dala maximum a divadlo se pod zvučnými celly a údery bicích jen otřásalo v základech. Funkci největšího pobízeče zastal opětně nikdo jiný než Paavo Lötjönen, který publikum neustále burcoval takovou silou, div že při tom neskočil do davu. Zato pořádnou krční masáž si do parády vzal Eicca Toppinen a Perttu Kivilaakso, jejichž dlouhé hřívy jenom létaly vzduchem. A bubeník? Ač se Mikko Sirén zdá jako malý, drobný chlapík, za svojí bicí soupravou se činil opravdu věruhodně.
Čeští fanoušci na jejich koncert budou dlouho vzpomínat, a aby náhodou někdo na tuto výjimečnou kapelu nezapomněl, ještě letos se nám kluci opět předvedou a to hned prvního červencového dne na zámku v Sychrově. Buďte tam nebo propásnete další úžasnou, metalovou cello smršť!
