Keep It True, 24 - 25. 4. 2015, Lauda-Königshofen (Německo), Teuberfrankenhalle

Náš čtenář Radek Lukša nám poslal kvalitní report z německého festivalu Keep It True. Děkujeme!

---

Zůstat opravdový … i v roce 2015

Keep it True není obyčejný
festival, je totiž cestou zpět
do éry pruhovaných kalhot,
ostnatých náramků i opasků
a především pravdivé hudby

Poprvé si lístek zajišťující exkurzi do zlaté éry heavy metalu nechávám doručit před třemi čtyřmi lety, nicméně pracovní, respektive rodinné záležitosti tehdy cestu znemožňují. Udat vstupenku se ukazuje – jak vyplyne z dalšího – jako jednoduché. Vloni ovšem stačí přečíst v seznamu potvrzených účinkujících na Keep it True 2015 americké trio At War a cesta do 80. let se opět dostává na pořad dne! Tedy spíše posledního dubnového víkendu, kdy se kultovní akce v obci Lauda-Königshofen, ležící cca třicet kilometrů jihozápadně od Würzburgu, koná. „Servus!“ jsou první slova vítající přijíždějící - v našem případě po přibližně osmi stovkách kilometrů z Ostravy - na kempingovou Louku. Což je na Keep it True bezmála stejný pojem jako Hala, která je hlavním dějištěm festivalu. Headbangers a metalheads z daleka dorážejí s oblibou už ve čtvrtek. Samotný program začíná sice až v pátek, leč párty živená muzikou ze všech možných typů hudebních přehrávačů vyjma klasických gramofonů (nejsem si nicméně zcela jist, zda LP desky neotáčeli v bohatě vybavených karavanech) zde startuje s předstihem.

Halu otevírají na pokyn šéfpořadatelů Oliho & Tareka - ano, toho z kapely Majesty, jejíž první album se jmenuje, světe div se, Keep it True - v pátek hodinu před polednem. Tehdy už napětí zoufalců prosebně obcházejících se slovy i plakáty: „Ticked wanted!“ dostupuje vrcholu. Kdo si totiž nezajistí vstup na příští ročník KIT nejlépe hned první den konání toho momentálního, často spláče nad výdělkem. Festival v Laudě-Königshofen je tím vyhlášený a znalí účastnící spěchají po opáskování u brány ke stánku oficiálního merchandise pro lístky na KIT budoucí.

Jutta Weinhold má i v šestasedmdesáti letech elánu na rozdávání.
A máme tady páteční poledne! XVIII. ročník zahajují Sacral Rage z Řecka; athénský kvartet produkující mix heavy a speed metalu zastává jako první vystupující poněkud nevděčnou roli – vždyť had lidí stále čeká venku a další jeho hudbu vnímají při šmejdění Burzou. Tu je třeba psát též s velkým B, neboť je doslova metalovou studnicí. Příklad? Od 7” singlů Citron po € 5 za kus přes oficiální malajskou licenční edici prvního alba Napalm Death na magnetofonové kazetě za € 15 po stejnojmennou desku Bathory v původním vydání za neuvěřitelných € 200.

Poněkud kosmický metal Sacral Rage střídají The Unholy z Portugalska v čele se zpěvačkou říkající si Sara Steel. Ta umisťuje nahrávky včetně třískladbového dema i záznamů z koncertů na známý webový portál pro sdílení videosouborů; fanouškům heavy a power metalu Made in USA doporučeno. Ještě divočejší latinský temperament předvádí Cobra z Peru - na živo jim snad kvůli řezavému zvuku ale nedokáži tolik přijít na chuť, jako na deskách. Mají doposud dvě, mezi přehršlí mladých jihoamerických kapel se řadí stoprocentně k tomu zajímavějšímu.

Shorty (zleva), Jakke, Vanne, čili belgičtí Killer v plném nasazení.
Power metal s americkou příchutí servírují Mindless Sinner ze Švédska, kteří vydali LP před devětadvaceti lety (předtím minialbum v roce 1983). Ty střídá Dáma, a nedá se jinak, než opět s velkým D. Jutta Weinhold, někdejší frontmanka Zed Yago a Velvet Viper, je jen o dva roky mladší než Lemmy z Motörhead. A show dokáže udělat neméně kvalitní. Tady už jde mráz po zádech naplno. Zejména u skladeb z From Over Yonder, prvotiny Zed Yago. Mimochodem, až ji někde potkáte a požádáte o společné foto, tato Dáma vyhoví a neváhá se skutečně přitulit ...

Fist dostávají názvu - NWOBHM (na akci typu KIT se nepřepokládá neznalost této zkratky) jak má být. Britové z Newcastle, dříve společně s Venom a Raven hvězdy vydavatelství Neat Records, nakládají přibližně dvoutisícovému publiku jeden direkt za druhým. To Ashbury z Tucsonu v Arizoně, USA, zjemňují. „Máme už šest křížků na krku a patříme k odchovancům té nejstarší hardrockové školy,” říkají Rob a Randy Davisovi. Bratři se svou skupinou skvěle nahrazují ze setlistu vypadnuvší At War. LP Ashbury z roku 1983 Endless Skies je vynikající!

Sotva mizí z pódia klávesy patřící Ashbury, nastává čas Leatherwolf. Americký old school si nechává ujít opět málokdo. Zajímavou perličkou se stává vystoupení Uli Jon Rotha, jenž byl do roku 1978 členem Scorpions – však hraje skvosty tehdejší doby. A závěr pátečního večera patří triu Beehler, Ricci, Johnson. Exciter z Kanady ve své nejslavnější sestavě servírují „nej” pecky ze své dlouholeté speedmetalové kariéry počínaje legenárním LP Heavy Metal Maniac. Zpívajícímu bubeníkovi Danu Beehlerovi patří extra poklona ... fyzičku má jako maratonec.

Burza se stala rájem milovníků vinylů, největší skvosty vystaveny.
Iron Thor předávají v sobotu jako první účinkující věrně poselství kapely Thor; jen škoda, že bílá originální trika Thor po € 6 jsou tak rychle pryč ... Mausoleum Gate z Finska prodávají naopak kazetu po € 5. Bohužel jim přicházím na chuť až v Ostravě. Jako americkým Artizan, jimž patří pódium následně. Na francouzské Blasphéme se čeká marně - místo nich nastupují belgičtí Killer. Shory, Jakke a Vanne jsou pro mne tím „nej” překvapením z KIT 2015, nářez nečekaný! Hrají i písně z nové desky Monsters of Rock vycházející v květnu, je se na co těšit.

Nechci se rouhat, ale Heathens Rage stejně jako Shock Paris jdou po zabijáckém vystoupení Killer stranou, raději trávím čas se sympatickými Belgičany nejen na jejich autogramiádě. Ale jen do doby, kdy zavoní síra. Pardon, zazní první tóny kytary v rukou Jeffa Dunna, jinak také Mantase. Spolu s ním v M-Pire of Evil hraje Tony „Demolition Man” Dolan, a když zvou na pódium speciálního hosta Abaddona, jsme svědky koncertu sestavy Venom z alba Prime Evil! Mám pro něj slabost (a nyní i tričko). A pozor, toto trio jede jako Venom Inc. evropské turné.

Gorilí Demolition Man, schovaný Abaddon a profesorský Mantas.
Škoda jen, že se toho nedožívá Mark Reale. Takto se jako poslední na KIT 2015 představují američtí Riot už bez něj. Památka skvělého kytaristy nicméně ožívá ve skladbách z počátku 80. let, pozdějšího speed/power metalového období (nečekal, jsem, že někdy naživo uslyším něco z The Privilege of Power) či posledního alba Unleash the Fire. Todd Michael Hall je za mikrofonem x-tým zpěvákem Riot, nicméně platí za muže na svém místě. Hala s velkým H aplauduje na závěr XVIII. ročníku festivalu pravého heavy metalu skladbě Thundersteeeeeel.

text i foto: Radek Lukša

Mark Reale se toho bohužel nedožil, Riot jako hlavní hvězda KIT.
P.S. Když jsem se skoro osmiletou dcerou řešil její přechod na ZŠ s rozšířenou výukou angličtiny, ptala se, k čemu všemu jí tento jazyk poslouží. Dostalo se jí odpovědi, že třeba k tomu, aby se v jednu chvíli pobavila s Henrym z Finska, Mikem z Japonska, Katjou z Německa, Allanem z Texasu, Brianem z Kalifornie, Robem z Arizony v USA a vůbec, kým chce, kdo světovým – a přiznejme si to, nejrozšířenjším, metalovým – jazykem vládne! Stejně jako na Keep it True ...