Podkrkonošská hardrocková smečka Žold se na pódiích předvádí už nějaký ten rok, ovšem zásadní zlom přišel v roce 2009, kdy vyšlo jejich první studiové CD nazvané „Pro pár špinavejch zlaťáků“. Deska byla nahrána ve studiu LA Sound v Lanškrouně. O napsání hudby a textů se ve většině případů postaral zpěvák a baskytarista Steve. Jsem velice zvědav, co se povedlo kapele vytvořit a tak neváhám ani chvilku, volume stáčím doprava a čekám až se otevře cesta do pekla.
Začíná se ve velkým, úvodní píseň nás zavede do prostředí, ve kterém jsme se každý rád v dětství pohyboval, do světa pohádky. „Otesánek“ poprvé ukazuje umění a cit pro hudbu. „Vejkend je náš“ dokonale zapadá do prostředí hospod, putyk a barů, zkrátka tam kde to o vejkendech žije. Začíná mi být jasný,že tohle CD bude ještě hodně zajímavý a z radosti ještě víc přidávám na volume a na basech. Následný song „The pivo“ skládá čest krkonošskému zlatavému moku s pěnou nazvanému jak jinak než Krakonoš. Zásadní a velmi sympatické je zde střídání vokálu a samotné instrumentální části, které se spojí v refrénu, který zcela pohltí naše myšlení a reflexivně začneme hledat otvírák. V písni „A nedá a nedá“ trochu zvolníme tempo a krásným houpavým rytmem a úchvatnou melodií se dostaneme zase o kus dál.
Na řadě je „Věnování“. Hudebně je to naprostý vrchol celého alba, naplno se zde ukazují vlivy a inspirace od hardrockových mistrů předchůdců. Tahle píseň musí zákonitě pohltit každého rockera a nejen určitě toho. Ucelený systém melodie, riffů, rytmu a vokálu vytváří ve výsledku hit, za který by se nemusela stydět žádná super známá, vzhledem k textu, česká kapela. Opravdu bezvadný song, ode mě má všechny palce nahoru. Tak jsme se vrátili do osmdesátých let minulého století, pořádně si zařádili a nevypadá to že bychom se měli vrátit do reality. Jede se dál, na řadě je balada „Senili-song“, která nám dává vydechnout a prostor pro nasbírání sil na další pecky. Po chvíli rázem stojíme v Praze, konkrétně na Žižkově kam nás zavedla píseň „Žižkov“. Steve ve svým projevu ukazuje na kriminalitu, která je součástí naší zeměkoule.
Do světa se odnedávna chodí sbírat zkušenosti a přesně v tomto smyslu se táhne i „Učedník“. Pevně daný rytmus s kytarama vytváří přímo kosmický prostor, který se skládá ze spousty částí a když se tyto části spojí dohromady, vytvoří to něco neuvěřitelného. Opět se jedná o píseň ze stravovacího zařízení. Není se ani čemu divit, že Steve nachází inspiraci v tomto prostředí, když je sám vlastníkem krásné hospůdky. Čekají nás poslední dva songy, je tu „Jak si žít“. Přirovnal bych ji k citátu: „Když se chce, tak jde vše“. Hudební stránka znovu fantastická, se srozumitelným textem. Pohádkou jsme začali, pohádkou také skončíme. Tentokrát v hlavních rolích král, Jiřík a krásná dívka se zlatými vlasy. „Zlatovláska“ důstojně ukončuje celé tohle super album. 8872
Je jasné odkud odkud Steve a spol. nacházejí inspiraci v tvorbě a v tomto případě to vůbec není na škodu. Ten kdo si holduje stařičkému, dobrému Hard Rocku a nevadí mu české texty, měl by po tomtu cédu určitě sáhnout. Energie uschovaná v kruhovém předmětu dává velký příslib k navrácení zlatých časů. Chlapi odvedli skvělou práci a zaslouží si patřičný obdiv a poklonu, ode mě ji rozhodně mají. Doufám že nového alba kapely Žold se dočkám brzy, do té doby stavím obal do předních řad své sbírky. Hard Rock tu byl, je a bude!