SEVEN - "Rockový děti" (2005) Píše se rok 2005. Rok, ve kterém mladoboleslavská rocková kapela Seven, vedená Tomášem Karglem, otevřela vrátka do světa hudby svému prvnímu studiovému albu "Rockový děti". Už při úvodní písni "Svět se točí dál" je jasné, že půjde o silné CD. Hlas Tomáše, mimojiné i klávesáka a spolu s kytaristou Petrem Vargou i autorem textů a hudby, vede celou mašinu dopředu jako pořádně silná lokomotiva. Při skladbě "Maruška" si začnete dupat do rytmu, silný refrén následné skladby "Otesánek" zapojí i vaši hlavu a v další hitovce "Sahara" se už neudržíte a začnete se chovat jako na koncertě.
Poté přijde klidnější dvojice písniček, které v nás ovšem probudí emoce. Pomalejší linky kytar se líbivě protínají se zvukem bicích a poněkud smutnými texty. Co přijde teď? Otázka je brzy rozluštěna, valí se na nás hit "Rockový děti". Tenhle song dokáže bezvadně rozproudit krev v žilách. Po písničce "Nevěra po česku" je na řadě oddychovka "Další ráno". Písničkami "Nejlepší z nás", "Železnej dědek" a "Klášterský pivovar" se svižně posuneme do samotného závěru. Písničky na albu na sebe bezvadně navazují, zapadají do sebe jako šroubky do matek, texty jsou jasné a srozumitelné, krásné melodie a pevný rytmus řadí CD "Rockový děti" mezi nejlepší alba svého druhu v České republice. Proto znovu tisknu tlačítko play a volume stáčím doprava...
SEVEN - "Ruleta" (2008) Držím v ruce nástupce prvotního alba, od kterého uplynuly tři roky. Za tu dobu se v kapele dostalo pár změnám, např. změna loga, ale hlavně příchod kytaristy, zpěváka a textaře Filipa Daniela Šubra(S.O.S; SKRYTEJ SMYSL;DEFECT). Ptám se, jak se SEVEN popere se dvěma, povahově odlišnými zpěváky? Jak CD zapůsobí na fanoušky a fanynky, kterých příchodem Fíly mohutně přibylo? Jak moc bude odlišné od předchůdce? Plný očekávání pokládám ukazováček na tlačítko play a jedem! Riffy, tempo a nadhled úvodní „Kolo štěstí“ mě sráží na zem, zkrátka rocková pecka jak má být.
Následuje anglicky zpívaná „Strike Inside Me“, zde máme možnost poprvé slyšet Filipův hlas, který bohužel v tuto chvíli na mě neudělal bůhvíjakej dojem. Chybí mi tu nějaká energie a zvraty, ale každá píseň má určitě něco do sebe. Pokračujeme zamilovaným hitem „My to zvládnem“, srdce zde zabuší, krev se v těle rozproudí a hlava se zamyslí. Škoda že krásné věci se ztrácejí. Spanilou jízdou pokračujeme i v „Osude proč?“ , zde se velice sympaticky jeví střídání hlasů obou zpěváků. Po oddechnutí se na nás valí trio, co se týče zpěvu, tomášových písniček. Jestli si myslíte, že podle vybrnkávání kytary na úvod „Palm Beach“, se bude jednat o nějakou bezvýznamnou stopu na disku, tak na to určitě rychle zapomenete. Song se po přidání dalších nástrojů mění na jednu z nejlepších skladeb, která bude svým silným refrénem na koncertech ničit vše, co bude v blízkosti.
Druhá anglicky zpívaná „Anymore“ je mnohem lepší než „Strike Inside Me“. Filip mě v ní při jeho slovech „Můžu křičet, můžu řvát“ přesvědčil, že angličtinu ovládá. Super! Po dvojičce „Jen pád dnů tě znám“ a „Ještě jsme tady“ přichází na řadu největší hit „Radši si to píšu“, píseň se kterou kapela Seven vyhrála v roce 2007 celostátní soutěž Česko hledá písničku. Písnička se rychle dostala mezi lidi a stala se velmi populární. „Není noc jako den“ nás pomalu, ale jistě donáší na konec alba. Jenže proti tomu je bubeník Jarda Hoření, který má spoustu energie a elánu, a v závěrečné „Za tebou“ je jak utržený ze řetězů. Ne nadarmo se říká, čím víc řetězů, tím líp. Poslední vydaný tón z úst, poslední hrábnutí do strun a údery paličkama a my se ocitáme na úplném konci. Teď nastal ten správný čas otřít z čela pot a vydechnout.
Vrátím se k otázkám z úvodu. Dva zpěváci nejsou v tomto případě překážkou, ba naopak, CD je díky tomu pestřejší. Ruleta je skvělým nástupcem alba „Rockový děti“ a věřím, že se dostane oblibě, u mě naprosto zabodovala. Je slyšet, že kluci se za tu dobu tří let naučili spoustu nových věcí a své schopnosti zde dokázali na max využít. Tak je to správně a tak to má být. Já už se moc těším na živé vystoupení téhle super bandy, která má na to, dosáhnout ještě víš, ale nechci svými řečmi předbíhat čas. Přeji kapele hodně štěstí do dalších let.
