DEVILDRIVER jsem poprvé viděl na předloňském ročníku Sonisphere festivalu. Náboj jejich vystoupení mi přišel strhující a celkový dojem dokresloval pohled na nadšené fanoušky běhající jak blázni v „circle pit“. A na jejich letošní vystoupení jsem již jel s úmyslem vyřádit se před podiem s ostatními šílenci.
Prostory Rock Café, kde se koncert konal, byly pro mě velkou neznámou, a tak jsem se před zahájením vystoupení poflakoval po baru a prozkoumával interiér. Celková lehce umělecky laděná výzdoba baru doplněna o výstavu velice zajímavých expresivních fotek vytvářela takovou správnou undergroundovou atmosféru. Kdybych měl rád Budvar, asi bych si sem s chutí zašel i na pivko. :) Ale dobrá, nebudu tady dělat reklamu a přejdu k věci.
Předkapelu americké bandě dělali čeští LOCOMOTIVE. V tuzemské scéně se příliš neorientuju, a proto mi jejich jméno nic neříkalo, ale ti co je znali, se na jejich vystoupení těšili. A já se jim vůbec nedivím. Vystoupení krumlovské čtveřice rozehřálo sál a rozpohybovalo všechny fanoušky a já, i když jsem vůbec neznal texty, jsem se s řevem přidával alespoň v refrénech. Ono vyřvávat takové „Vítej v pdei a vítej pi*i“ je prostě bomba. V průběhu koncertu jeden z těch akčnějších fandů dokonce vyskočil na podium, kde celkem bez problémů házel hlavou až do konce písničky, podal si ruku s kytaristou a slezl.
DEVILDRIVER nastoupili cca v devět hodin a spustily pořádnej nářez. Tak pořádnej, až to málem odnesl činel a mikrofon. Avšak udatný „Bedňák mravenec“, práce všeho druhu ihned přiběhl na pomoc, a tak se mohlo hrát dál bez zbytečného zdržování. Navíc na Deze Farfaru řvoucího do dvou mikrofonů naráz byl luxusní pohled. Ten s nadšením plnil svou roli frontmana a komunikoval s diváky (na rozdíl od zbytku kapely, který hrál spíše pro sebe). A to nejen vyzývavými pohledy do davu a pleskáním rukou s fanoušky, ale i dotazy typu „A tuhle znáte?“, na které mu odpovídal nadšený jekot. Samozřejmě také povzbuzoval k „tanci“ před podiem, kde se v úvodu každé písničky běhalo a skákalo jako o život. (což mělo za následek, že sál byl za chvíli cítit potem a rozlitým pivem). A tak i když sál nebyl z daleka plný, atmosféra byla úžasná. Jeden z diváků si skočil z podia do davu a vyzkoušel na chvíli surfing na rukou. Zábava byla v plném proudu, když …. Oznámil, že se končí a že nebude žádný přídavek. A opravdu, po skončení „Meet the Wretched“ se skupina rozloučila.
Nechtěl jsem tomu uvěřit, dokud nezačali balit. To vážně po necelé hodince utnou tak dobrou zábavu? Ano, utnuli. A tak jsem odcházel s trošku rozmrzelým pocitem. To ale nic nezměnilo na tom, že jsem si koncert pořádně užil. Co se týče technických a organizačních věcí, nebylo téměř na co si stěžovat (maximálně na to, že nikde nevisely žádné informativní papíry s programem). Žádné zpoždění, nebo tak něco, a co se zvuku týče, byl více než povedenej. Potěšilo i to, že i přes veškeré dovádění se v sále dalo dýchat (jo, klimatizace je vynález na nobelovku). A tak jediným, pro mě dosti podstatným mínusem tohoto večera bylo relativně krátké vystoupení DEVILDRIVER.
500 V LOCOMOTIVE, DEVILDRIVER Praha, Rock Café 5.6.2012
