- Beatles v předchozím roce zcela převrátili hudební dění ve světě a otevřeli brány do světa mnoha dalším britským kapelám, po nichž začala být velká poptávka. Šanci setkat se se svými bluesovými vzory získali i Rolling Stones, kteří také úspěšně prošli křestem v podobě vystoupení v Sullivanově show. Britskou scénu vzali útokem proslavení ničitelé nástrojů The Who, jež se díky showmanství, na dobu nezvykle agresivní hudbě a genialitě kytaristy Peta Townshenda stali další velkou konkurencí The Beatles. The Who, jedna z nejhlasitějších skupin světa, využívali ve svých skladbách jakožto jedni z prvních záměrně zpětné vazby. Tento původně nežádoucí zvukový efekt způsobený dlouze znějícím tónem elektrické kytary asi vůbec poprvé využili paradoxně The Beatles v singlu „I Feel Fine“. John náhodou při nahrávání dosáhl zpětné vazby, jejíž zvuk se mu líbil, a proto jej nechal, samozřejmě se souhlasem zbytku kapely, umístit na začátek písně. Malý experiment dokázal, že „vazbení“, jak se tomuto jevu s oblibou říká, lze výborně využít do normálních písní a právě Pete Townshend je v následujících letech měl společně s (v tu dobu ještě neznámým) Jimi Hendrixem dovést k dokonalosti.
Mezitím, co zbytek anglické přední rockové linie dobýval svět, zaháněli Beatles únavu a vyčerpání zvyšujícím se množstvím měkkých drog. Jedním z lidí, díky kterým začala liverpoolská čtyřka objevovat kouzla marihuany, byl populární zpěvák a kapele velice blízký přítel Bob Dylan. Proslulý folkový hudebník známý především svými nadčasovými hlubokými texty, začal ovlivňovat Brouky nejen po hudební stránce. John Lennon se nechal Dylanem silně inspirovat v psaní textů a hudby, což se ostatně začne silně projevovat v nadcházející beatlesácké tvorbě. Čtveřici začala mít v oblibě i samotná královna Anglie, která dokonce jeden z koncertů osobně navštívila. Dostalo se jí zde Lennonovy rýpavé poznámky vyzývající všechny, ať při následující písničce tleskají a ti majetnější chrastí šperky. Její Výsost usazená pohodlně v loži celou tuto událost přešla s úsměvem. I přes to si mimo kulturního přínosu velice cenila, jakou úžasnou reprezentaci Británie Brouci předvedli v USA, a proto je později vyznamenala Řádem britského impéria. Beatles byli vůbec první rock’n‘rollovou skupinou, jíž se dostalo takovéto pocty, i když svéhlavý rocker John nechtěl vyznamenání původně vůbec přijmout. Odhodlal se ovšem ke kompromisu a celého ceremoniálu se zúčastnil stejně jako zbytek kapely. Ne všichni Britové ale sdíleli královnino nadšení. Mnoho již dříve vyznamenaných vyšších osob se cítilo dotčeno tím, že si díky celé události připadalo „na úrovni popových hvězd“ a začalo své metály uraženě vracet zpátky. Tato menší vlna odporu Veličenstvo neodradila a ještě téhož roku odjíždějí Beatles od bran paláce ve svých limuzínách s medailemi v rukách. Veřejnost stále prahne po novém materiálu a tak hochy opět čeká náročný rok týkající se kolotoče kolem nového alba. Ještě před tím, než nové LP spatří světlo světa, chtěl Brian Epstain zopakovat minulý úspěch a tak se skupina věnuje natáčení dalšího filmu, tentokrát pojmenovaného „Help!“. Režie se znovu ujal Richard Lester a společně s již těžce zvladatelnými věčně zkouřenými Brouky neustále se chechtajícími při každé druhé scéně uvádí na plátna kin komedii nesoucí se v poněkud ztřeštěnějším duchu, než tomu bylo v případě „A Hard Day’s Night“. Příběh je jednoduchý: Ringo si nasadí prsten, co je ve skutečnosti obětním artefaktem jedné fanatické skupiny vyznávající bohyni Kálí. Starrovi prsten uvízne na ruce a nemůže se jej zbavit. Během pokusů vynaložených k tomu sundat si prokletý šperk, se mezitím fanatičtí vyznavači Kálí, snaží Ringa obarvit načerveno a posléze ho obětovat. Tentokrát barevný film si získává přízeň jak ze strany fanoušků, tak kritiky a stejnojmenné album, které jej následuje, se stává znovu prodejním číslem jedna. Celá deska se nese v rock’n’rollovém duchu, ovšem je na ní již patrný dylanovský vliv a to zejména ve skladbě „You’ve Got To Hide Your Love Away“, v níž Lennon opět po For Sale dává najevo svojí zvyšující se textařskou úroveň. Závažnější, než by se také na první pohled mohla zdát, je i úvodní „Help!“, která je skutečným voláním o pomoc čím dál tím více zmožené kapely stále se motající v nekonečném kruhu drog. Za zmínku rozhodně stojí i chytlavá „Night Before“ a především „Ticket to Ride“ postavená na výrazném melodickém riffu. Druhá strana, na níž se již nenachází písně použité ve filmu se pyšní především baladou „Yesterday“. Nesčetně mnoho zpracování, kterých se McCartneyho skladba dočkala, zajistily této jedné z nejznámějších beatlesáckých písní titul: „Nejnahrávanější skladba všech dob.“ Desku uzavírá předělávka rock’n’rollového hitu „Dizzy Missy Lizzy“ odkazující na cavernovské a hamburské časy. Album působí propracovaněji a experimentálněji než předcházející tvorba skupiny a předzaznamenává novou éru hlubších textů a neustále se vyvíjející hudby. Stejně jako Beatles začínají své počiny zdokonalovat i další kapely, jež hudební scénu v průběhu pouhých několika let přetvoří k nepoznání. Doba se pozvolna mění, stejně tak jako Brouci a jejich hudba.
19.11.12 17:50
The Beatles, slavnější než Ježíš: 7 - Help!
Sdílet článek
Nový Spark
venku od 31. října
venku od 31. října
Kalendář akcí
| 04.03. | ANIMALS AS LEADERS, NIGHT VERSES |
| 14.03. | ENEMY INSIDE |
| 24.03. | AIRBOURNE |
| 25.03. | THUNDER MOTHER, COBRA SPELL, VULVARINE |
| 29.03. | AVANTASIA |
| 29.03. | WOLFBRIGADE, MALIGNANT TUMOR |
| 27.04. | BEHEMOTH, SATYRICON, ROTTING CHRIST |
| 02.05. | JOE BONAMASSA |
| 15.06. | BRUCE SPRINGSTEEN AND THE E STREET BAND |
A co FAKKER!?
