Beatlemánie je v plném proudu. Celá Británie žije Beatles, všude kolem se vyskytují beatlesácké desky, trička, odznaky, propisky a spousta dalších předmětů, jimiž (na koncertech vřískající, omdlívající a šílené) fanynky a fanoušci dávají najevo oddanost kapele, jež je čím dál tím více vytížena koncertováním, ceremoniemi a v neposlední řadě velkým turné po Anglii. Ovšem zatímco střední a západní Evropa je zcela oddána svým vlasatým hrdinům, USA zůstává pořád vůči liverpoolské čtyřce chladná. Již v minulosti podnikal Brian Epstain kroky k tomu, aby Amerika věnovala vůči tomuto neustále vzrůstajícímu hudebnímu kolosu pozornost, ovšem až do onoho osudného zimního dne 1963 zcela neúčinné. V zámoří samozřejmě u menších labelů vyšly všechny dosavadní desky Beatles, jenže zatím s mizivými ohlasy. Brian se snažil od začátku protlačit kapelu ke Capitolu, největší americké hudební společnosti, který ale se slovy o tom, že si nemyslí, že by Beatles mohli někdy něčeho na americkém trhu dosáhnout, Epstainovu nabídku odmítl. Vše se ale mělo brzy změnit. Na Vánoce vypustila skupina do světa svůj nový singl „I Want To Hold Your Hand“ dosahující v britských žebříčcích opět čísla jedna a překvapivě první příčky i v amerických. Sestava se tuto novinku dozvěděla z Brianových úst zrovna, když koncertovala ve Francii a všem bylo jasné, že „I Want To Hold Your Hand“ je vstupenka pro to dobýt USA a s uspěním na americkém trhu i zbytek světa. Kolem Beatles se v tu chvíli rozjela ještě větší mediální mašinerie. Vše se točilo pouze kolem nadcházejícího odjezdu skupiny do Ameriky, kde mezitím kdysi tolik nepřístupný Capitol vydal znovu desky Brouků a v mírně pozměněné podobě i LP „With The Beatles“ pod názvem „Meet The Beatles.“ Náhlá broučí vlna USA zcela uhranula a zasáhla nespočet Američanů (a především Američanek), jež směle vyjadřovaly svou náklonnost k této partě střapatých britských hudebníků. Samotní Beatles nečekali, že v USA vzbudili takový zájem, a když přilétali na newyorské letiště, ani ve snu by je nenapadlo, že ty zástupy šílejících lidí tu čekají zrovna na ně. Po výstupu z letadla začaly neuvěřitelné incidenty čítající mnoho honiček s vřískajícími fanoušky a novináři. Legendární se také staly rozhovory konající se hned po příjezdu. Klasické úsečné a vtipné odpovědi v rozhovorech byly pro tuto čtveřici zcela přirozené, ovšem některé redaktory zaskočily ironické poznámky, jimiž Beatles většinou objasňovali různé otázky. Např. na dotaz: „V jedné z vašich písní vystupuje Beethoven. Co si myslíte o Beethovenovi?“ odpověděl Ringo: „Je úžasný. Zejména jeho verše.“ Nebo otázku „Co na Vás udělalo v Americe největší dojem?“ odpověděl John: „Chleba.“ a Paul: „Ježdění autobusem.“ Tyto komické odpovědi se staly jedním z poznávacích znaků Beatles a k jejich image v těchto letech patří neodmyslitelně stejně jako společenské oblečení, ve kterém vystupovali. Po vyčerpávajících rozhovorech a neustálých honičkách s fanoušky se konečně kapela, krom George, který ležel s chřipkou na lůžku na hotelovém pokoji, začala připravovat na večerní vystoupení v Ed Sullivan Show. Televizní pořad s velice dobrou pověstí, v němž se představila a ještě se měla v budoucnu představit řada významných hudebníků, znamenal pro Beatles něco jako křest před začátkem jejich amerického turné. Brouci odehráli v neděli večer památné vystoupení trvající ani ne dvě minuty, během něhož se v celých státech nestal ani jeden trestný čin. Pravděpodobně se tedy všichni v tu chvíli dívali na Beatles v televizi, jimž ještě před začátkem pořadu dorazil telegram od Elvise Presleyho přející mnoho úspěchů v Americe. Sám Presley ovšem nikdy žádný telegram neposlal a jeho obsah pocházel ve skutečnosti z pera Elvisova manažera. Velice úspěšné vystoupení v Ed Sullivan Show následovalo velké turné slavící obrovský úspěch. Jednotlivé koncerty trvaly ani ne dvacet minut a přes řev a vřískání publika hudebníci sotva slyšeli sami sebe. Atmosféra těchto show byla ale neuvěřitelná. Málokterá skupina uměla vyvolat tak ohromnou fanouškovskou hysterii jako právě Beatles. Rok 1964 byl pro kapelu velice úspěšný a tvoří výrazný mezník v historii skupiny, která v následujících letech předvede světu ještě řadu dalších fascinujících věcí.
05.11.12 18:33