Pár dnů poté, co BLIND GUARDIAN skončili svou několikaměsíční nahrávací sešlost aktuálního novinkového alba nazvaného "At the Edge of Time", jsem měl možnost naládovat svůj turistický batoh hromadou otázek a odchytit nejmladšího člena krefeldského fantasy metalového spolku, bubeníka Frederika Ehmkeho, abych mu pomyslnou kupu dotazů předal. Dobrosrdečný Frederik si vzal pár dnů volno, aby poskytl dost zajímavé odpovědi…jdeme na to.
Před čtyřmi lety v našem posledním rozhovoru jsi mi tvrdil, že tvá kariéra začala první metalovou kapelou na střední škole. Tou tehdy byli SCHATTENTANZ nebo šlo o jinou bandu?
Ano, po škole to byli SCHATTENTANZ, ale mou úplně první metalovou kapelou byla banda zvaná BLACKDOGMAN a existovala osm let. Začali jsme s ní, když mi bylo 13 (tehdy šlo o mou první metalovou akci naživo vůbec) a časem se kapela zlepšila a přešla s inovací až k thrash metalu. Žel, SCHATTENTANZ dnes již neexistují, ale částečně si vše užívám v další kapele SINBREED.
Tuším, že máš rád PINK FLOYD, protože po SCHATTENTANZ jsi byl také členem kapely INTERSTELLAR OVERDRIVE (jméno kapely podle jedné skladby PINK FLOYD) je to tak? A takhle banda je jinak řečeno PINK FLOYD revival…takhle kapela je pořád v akci a hráváš v ní?
Ano, jsem velmi hrdý na naši imitaci originálních PINK FLOYD! Žel je pro mne ale smutné, že jsem z důvodu střetu zájmů musel časem ukončit svoji účast v tomto projektu, protože jsem neměl dostatek čase na živá vystoupení s touto kapelou. Jsem ale naštěstí takzvaně náhradní bubeník a možná jednoho dne si nějaké to vystoupení s nima ještě zahraju!
Myslím, že spousta metalových fanoušků (možná více ti starší) má rádo art rockové kapely jako PINK FLOYD, YES, GENESIS,… S tímto druhem hudby jsi přišel do styku během svých studií na jazzové a popmusic hudební škole ve Frankfurtu?
Ne, skutečně ne. Jméno té školy obsahuje sice „popular music“, ale objevuje se na ní velké ohnisko jazzové hudby, která nabízí více komplexnosti a hudebního materiálu pro mnoho let studia. Je to legrace hrát jazz, ale neposlouchám ho moc často, protože jazz je jako hudební dialog a užiju si ho víc, když jsem jeho součástí než když ho budu poslouchat…
Třetí kapelou ve tvém životě tuším tedy byly a jsou SINBREED (ex- NEOSHINE). Když o všech kapelách přemýšlím, musím říci, že každá má jiný hudební styl, od art rocku a psychedelie, přes folk rock a středověký metal až po power metal. Takže rád hraješ ve více odlišných stylech?
Ve skutečnosti jde ještě o více kapel, kde jsem zanechal svou stopu: BLACKDOGMAN (thrash metal), PSE (hardcore/crossover), SCHATTENTANZ (středověký metal), INTERSTELLAR OVERDRIVE (PINK FLOYD revival), SINBREED (power metal) a zajisté BLIND GUARDIAN. Nezmiňuji se tu o těch malých bandách, kde jsem vypomáhal nebo o jazzových spolcích během mých studií. Ale máš pravdu, jde o různé hudební styly, a dost různé – a to je to co mám nejradši, abych nedělal pořád to samé, ale abych zkoušel a experimentoval ve všech odstínech a hudebních rozměrech.
Vedle BLIND GUARDIAN, když ses účastnil haní v kapelách jako SCHATTENTANZ, INTERSTELLAR OVERDRIVE či SINBREED, jsi tam prostě řadovým členem kapely nebo hlavou a zakladatelem či se staráš o jejich chod a management? A všechny tyto další kapely mají pro tebe status vedlejšího projektu či skutečné kapely? Nemáte problémy pokud vydáváte album v těchto kapelách u různých společností třeba s vydavatelskými právy?
U SCHATTENTANZ jsem hlavním skladatelem a také mám částečně na starosti obchodní záležitosti kolem kapely, ale u ostatních kapel víceméně jde o čisté členství v kapele, tedy nikoli o obchodní záležitosti. Kromě SINBREED, než jsem nastoupil do BLIND GUARDIAN, ostatní kapely byly pro mne skutečnou kapelou. Pouze SINBREED jsme na počátku odstartovali jen jako projekt, avšak s pocitem sounáležitosti kapely, jsme totiž se zakladatelem Flo (poznámka: kytarista Flo Laurin) dobří přátelé. Co se týče vydavatelských společností, nebyly dosud žádné problémy. Myslím, že všechno je věc respektu a domluvy mezi zúčastněnými stranami.
V rozhovoru před čtyřmi lety jsem se tě ptal, zda ses při svém nástupu do BLIND GUARDIAN setkal s Thomenem (poznámka: Thomas Stauch, ex-drummer) a ty jsi tehdy řekl: ne, nesetkal, ale je to škoda. Takže co během těch dalších let dodnes, už jste se setkali? Pokud ne tak proč? A pokud ano, o čem jste hovořili? Přijde se Thomen čas od času podívat do zkušebny na svou starou kapelu?
Ani, už jsme se setkali. Přišel se na nás podívat během našeho posledního vystoupení během turné v roce 2007, které bylo v Krefeldu. Pro nás oba, coby dva bubeníky, to bylo skvělé setkání, i když on prožíval nesporně takový podivný cizí pocit, když spatřil někoho jiného hrát skladby, které on sám hrával tak strašně dlouhou dobu. Ale byl se mnou spokojený. Také se na nás přišel podívat do studia během produkce, takže žádný špatný stav mezi náma rozhodně není.
Před čtyřmi lety si mi také prozradil, že žiješ 260 km daleko od zkušebny BLIND GUARDIAN, stále to platí? Nebo ses už přestěhoval blíže k ostatním chlapcům z Krefeldu?
Ne, ale postavil jsem si dům v okolí Frankfurtu, takže jsem se ve skutečnosti ani nepřestěhoval. Ostatní jsou stále v Krefeldu a tuším, že se to nezmění.
Máš za sebou Frederiku prvních pět let v BLIND GUARDIAN, po dvou albech a jednom celosvětovém turné, jak se v kapele cítíš?
To bylo už od počátku jako v rodině, protože chlapci jsou opravdu normální a nehrají si na rockové hvězdy, takže jsem se necítil nijak odlišně jak ve svých dřívějších kapelách. Jenom to bylo v BLIND GUARDIAN celé více profesionálnější,než jsem do té doby znal, ale kdo by něco takového nepředpokládal u jména BLIND GUARDIAN, že?
Než jsi do BLIND GUARDIAN nastoupil, znal si z povědomí jejich dlouholeté plány na hudební muzikál či orchestrální projekt Pán prstenů? Po dobu těch pěti let, co jsi v kapele, byl si už nějak s těmito plány od Andrého a Hansiho obeznámen?
Pokud hovoříme o to orchestrálním projektu, má odpověď zní ne. Skladby jsou všechny téměř složeny, ale soustředili jsme se na materiál k novému albu "At the Edge of Time". Ale možná, že až se kapela celá ponoří zase do toho projektu, pak bude čas a prostor i pro mé nápady.
Co musíš obětovat v životě díky svému jobu u BLIND GUARDIAN? Do tvého života přišlo více nahrávacích sešlostí, více koncertů, větší turné než kdykoli dříve. Marcus Siepen před pár lety mi na tuto otázku řekl, že jeho syn není vůbec rád, když jeho táta na pár měsíců odjede na turné…a jak to vidí tvá rodina po tvém prvním celosvětovém turné s BLIND GUARDIAN?
Turné je vždy velká oběť pro rodinu, ale každý z nás má děti a každý se snaží, aby úsek kdy doma chybí byl tak krátký, jak jen může být. Mezi částmi turné se všichni vracíme domů a věnujeme se rodinám.
Která místa naší planety ti po prvním celosvětovém turné s BLIND GUARDIAN utkvěla ve tvé paměti nejvíce?
Přirozeně jsou to místa, která jsou nejvíce odlišná od toho, co známe z našich domovů, jako například Japonsko, Brazílie či Jižní Afrika.
Nové album "At The Edge Of Time"
Pro nové album 2010 jsi při nahrávací sešlosti použil stejnou bicí soupravu, kterou si měl pro album A Twist in the Myth? Tedy TAMA starclassic Mapel od Simona Phillipse nebo sis pořídil něco nového?
Použil jsem perfektně znějící souprava TAMA Bubinga, kterou jsem měl na posledním turné. Má za sebou skvělý job, při kterém jsme byli spokojení s jejím zvukem již od první zvukové zkoušky, krom pár detailů, které jsme ještě vychytávali. Experimentovali jsme s různými činely od Meinl Cymbals a hlavami od Evans. Ale nakonec jsme získali naprosto uspokojující zvuk bubnů!
Na turné BLIND GUARDIAN 2010/2011 tě tedy na pódiu uvidíme naživo se soupravou TAMA Starclassic bubinga či jinou?
Ne, s tou ne. TAMA pro mne připravují jinou soupravu – v základě z optických důvodů. V podstatě jde o novou soupravu, chtěl jsem si vyzkoušet něco nepatrně jiného. Půjde o kombinaci dvou druhů dřeva – bubinga (africké červené dřevo) a bříza. Zajisté to bude znít čistě, ale o něco více to podpoří můj bubenický styl.
Co ty sám osobně jsi říkal na nový materiál BLIND GUARDIAN, když jsi jej prvně slyšel z demo nahrávek od Andrého a Hansiho? Tvoje první dojmy?
První co jsem slyšel přirozeně byla skladba "Sacred Worlds" a to byla silná skladba hned od počátku. Líbila se mi variabilita a zvukový rozsah, který byl přenesen na album, což je pro nás velmi důležité, abychom dokázali udělat skladby, které budou jedna od druhé silnější a přitom rozpoznatelné a oddělené.
Během nahrávacího procesu v the Twilight Hall studio byly všechny skladby připravené a naaranžované již předem od zbývajících členů kapely, tímto způsobem tedy nemáš žádnou možnost přidat do skladeb své nápady či malé změny a nebo na novém albu poprvé uvidíme v bookletu pod nějakou skladbou jako autora či spoluautora i tvé jméno?
V době internetu opravdu nemusí již být hudebníci pokupě v jedné místnosti, aby něco vytvořili. Je ale pravda, že v seznamu autorů nenajdeš mé jméno, což je ale výsledkem faktu, že základní nápady pocházejí od obou hlavních skladatelů, tedy od Andrého a později i Hansiho. Jsem s tím spokojený, protože tak to vždy fungovalo a je to způsob jak dosáhnout typického zvuku BLIND GUARDIAN. Já osobně jsem vždy zapojený do procesu skládání již od raného stádia kompozic a předprodukce a dělám tak to, co umím nejlépe, vkládám do kompozic ty nejlepší bubenické party, které zvládnu.
Nahráváte tedy způsobem, že tvé bicí s basou se nahrávají první coby spodek a podklad pro budoucí kytary a vokální linky nebo BLIND GUARDIAN používá jiný způsob nahrávání?
Ne, běžně děláme úplnou před-produkci, dokud každý nástroj a každá melodie nesedí na svém místě. Pak natáčíme celou skladbu až do konečné kvality.
Když skončil nahrávací proces, sešli jste se opět ve studiu abyste posuzovali práci na závěrečném mixu, který prováděl Charlie Bauerfieid?
S tím je to stejné jako s nahrávání, i když už je po natáčení! Jak sem již řekl, v době internetu již není tohle problém, abys byl u všeho přítomen.
Když si natáčel pro nové album bubny a byl si ve studiu s Charliem, je jako producent při natáčení tvrdý?
Takový Charlie není, ale to co dělá tuhle práci tvrdou, to je hudba samotná a její komplexnost! V každém koutku alba je práce bicích velmi náročná, ať už po stránce technické či jednoduše rychlostní. To je to co cítím jako zápřah, tedy hraní na hranici vlastních limitů. Proto při zkoušení chodíš až za vrchol svých možností, abys pak během natáčení byl v pohodě.
Můžeš mi říci něco o procesu, jak se rodilo nové album?
Hudba většinou pochází od Andrého s Hansim, texty od Hansiho, ale rád bych věděl v jaké fázi se dostáváš ke skladbám ty osobně, zda je slyšíš již celé hotové nebo zda hraješ spolu s Hansim a Andrém ve zkušebně během procesu skládání či zda chlapci používají automatického bubeníka a ty jsi přizván později…
Programovatelné bicí používají jen do doby, než přijdou za mnou. Mají ho pouze pro orientaci během prvních kroků komponování. Někdy se trefí a zní to dobře, skoro jak závěrečná nahrávka, ale většinou se bicí dost změní, protože ani jeden z nich není bubeník a první rytmické kroky aby byl v nahrávce při komponování takt vkládají z jejich odlišného pohledu, než kdyby to dělal bubeník. Někdy dojde tedy i k tomu, že se pak změní i charakter skladby, když do skladby vložím vlastní bubenické aranžmá. Například refrén ve skladbě "Road of No Release" byl původně plánovaný celý na půl doby, tedy pomalejší. Spolu s bicíma se ale kytary změnily do rychlejšícho rytmu. Jak vidíš, nápady se vždy mění.
Zajímáš se také o obsah textů skladeb, když je začne Hansi prvně nahrávat?
Musím se přiznat: ne, nezajímám se moc o texty, ale to je hlavně proto, že nejsem čtenářem knih a příběhů, podle kterých Hansi píše. On je dokáže dát později dokupy, ale to mi stejně moc nepomůže, obávám se. Vždy to bývá takto: pro mne je hudba daleko důležitější. Pokud texty nejsou pro nikoho pohoršující, jsem s tím spokojen! Akdyž jde o fantasy příběhy, o to je to lepší.
Máš na starosti v kapele něco z managementu nebo celou obchodní stránku má stále na svých bedrech Hansi s manažerem Henrym Klaerem?
Tak to je job pouze pro Hansiho a Henryho a fakt z toho nejsem nijak smutný. Oni vědí po 25 letech jak to v byznisu chodí a dělají to daleko lépe, než bych to dokázal já….
Jaká skladba je z nového alba tvá oblíbená?
Těžké. Možná skladba "Wheel of Time". Má všechno o čem můžeš snít: epiku a vysokorychlostní pasáže, zabijáckej refrén, orchestr a spoustu variací. Je to dobrý příklad za celé album…
Můžeš odhalit něco o novém albu? Od titulu před délku, počet skladeb či jsou li na albu některé netypické momenty pro BLIND GUARDIAN překvapivé?
Titul alba je "At the Edge of Time" a bude na něm deset skladeb, které dají dokupy asi 64 minut. Jak sem se již zmínil, skladby se liší a mají široký rozsah. Najdeš zde dvě folklórní záležitosti, uhlazenější věci, pár opravdových a střednětempových skladeb a zajisté též pár takových, ve kterých je mix všech ingrediencí dohromady. Najdeš tu také hodně speciálně znějících orchestrálních kousků, kostelní sbory, klasické i hostující hudebníky a něco jako barovné tanečníky! A zvuk je opravdu heavy a tak jako vždy velmi čistý! To miluju. Chlapci o albu tvrdí, že je to naše nejlepší album, které kdy BLIND GUARDIAN udělali...
Zadní sborové vokály spoustu let jsou poznávací značkou BLIND GUARDIAN, kdo byl tentkrát u natáčení těchto zpěvů? Stále staří známí jako Thomas Hacky Hackman, Olaf Senkbeil, Billy King?
Pokud vím, tak všichni které jsi jmenoval, kromě Billyho. Navíc také Stef ze skupiny VAN CANTO. Myslím, že určitou část téhle naší produkce můžeš vidět jako video zdokumentovanou na naší webové stránce.
Kdo vybíral předkapelu pro turné BLIND GUARDIAN 2010/2011? Je to podle vaší chuti jako kapely nebo na doporučení nahrávací firmy? A ty jsi nikdy nemluvil s Hansim a Andrém o možnosti vyrazit na turné třeba se SINBREED či SCHATTENTANZ, kteří jsou tvou další kapelou? Jsem si jistý, že máš fyzičku na to, abys za večer zvládnul obě vystoupení.
Tak tvou poslední poznámkou si nejsem jistý. Ne, to by bylo příliš vysilující absolvovat dvě náročná show jeden večer a dát do nich 100% energie. Obě kapely by pak něco museli obětovat a to by nebylo správné! Předkapela byla tentokrát na přání vydavatelské firmy a proti tomuto přání se nedá nic namítat.
(Autor Milan Škoda je předsedou Českého fanklubu Blind Guardian. Kompletní rozhovor vyšel v klubovém zpravodaji Barďák.)
