Rozhovor s pop-punkovou formací NATŘIJE z Chlumce nad Cidlinou probíhal na Masters of Rock 2022, kde si kapela zahrála na druhé stagi. Petra Cincibuse a Kubu Stránského zpovídal Marek Dobeš.
Jak důležité je pro vás si tu dneska zahrát?
Je to asi největší festival pro nás v tomhletom létě, který letos hrajem. I když je to trošku mimo náš žánr. My sme spíš ti pop pankáči, ale je to zajímavá zkušenost. V minulosti jsme už hráli větší akce. Jako třeba Majáles Hradecký nebo na Otvíráku jsme hráli, otvírali hlavní stage, takže jo, hráli jsme i na větších.
Jak dlouho hrajete v současné sestavě?
Pět let.
Jste pořád ten našlápnutý punk pro mládež, nebo už se cítíte být trošku dizentním žánrem?
No už to není mainstream. Ten vrchol zájmu byl někdy v roce 2000, kde to vlastně vzniklo v tý Americe, tam to rozjeli ti Blinkové a u nás si myslím, že ten top v Evropě nebo v Čechách byl někdy okolo toho roku 2010 a teď už to z toho mainstreamového proudu úplně zmizelo. Že jako pop punk už tam není, takže teď je to spíš žánrová hudba. Možná mladí lidi se k tomu zas dostávají díky velkým interpretům, jako je třeba Machine Gun Kelly. My chcem hlavně, aby to bavilo nás, a s tím tu hudbu děláme. Pak když to nadchne další lidi, tak jsme jenom rádi, ale nějaký konkrétní cíle v tomhletom směru jako nejsou, že bysme si řekli, že chcem být velký.
Zvládáte to vedle takových těch běžných prací nebo škol?
Jo tak jako jo, jako ty velký kapely samozřejmě se tím živí, takže můžou přes ten týden odpočívat a pro nás je to náročnější v tom že tohle si dovolit nemůžem, takže chodíme do práce. Je to náročný no, když přijedeš jako v neděli někdy k ránu a pak se přes jeden den musíš přetočit na to, že druhý den ráno vstáváš do práce. Tam je hlavně důležitý ten aspekt, že tě to baví, protože když tě to baví, tak to zvládáš, protože to chceš zvládat a máš k tomu motivaci. Takže když přijdem z práce, tak se věnujem tý kapele, teď v podstatě každý den.
Proč jste si nevybrali, já nevím nějaký speed metal, proč jste si zvolili zrovna tenhle hudební žánr?
Já si myslím, že je to tím, že v té době, kdy jsme prostě byli mladší, kdy nám bylo 15, a začli jsme vlastně poslouchat hudbu, tak tohle byl mainstream. Tak to si myslím že je ovlivněný u většiny lidí, že celý život poslouchají to, co bylo cool, když byli patnáctiletý, osmnáctiletý. Podívej třeba (otáčí se na spoluhráče), ty seš o 7 let mladší než já a ty přesně máš ten vhled v těch kapelách, který letěly, když tobě bylo patnáct, jako Green Day, kdežto já mám spíš Sum 41, který letěli, když mě bylo patnáct. Jo je to tak.
Váš první hit byl „Natěrač“? Co jsou největší pecky z vašeho repertoáru?
V tuhle chvíli to jsou jednoznačně „Figurky“, ty jako jedou na všech platformách. Další je „Závislost“, která má taky velký dosah, ta boduje spíš koncertně. Je to víc zapamatovatelný pro lidi a má to takovou melodičtější linku. Podpořil to i klip. V tuhle chvíli je ten trend vydávat prostě singl s videoklipem.
Co jsou vaše platformy?
Hele u nás největší zásah má Instagram, bez pochyby, to je naše nejvyužívanější platforma, ale snažíme se samozřejmě jako tlačit i Facebook, ten má furt jako docela velký dopad. Začali jsme i Tik Tok, ale tam je to spíš pro mladší a popovější publikum. Jedem Spotify a YouTube, to je jako nejzásadnější, jsme teda i na všech ostatních jako Apple Music. No a ten Spotify hlavně, tam jsme se dostali do velkých playlistů, ty Figurky a tam jsme se dostali na 300 tisíc přehrátí.
To byl takový přestupový moment, kdy jste se výrazně zvětšili?
Přesně tak, ty „Figurky“, od tý doby se nám stává, že ať přijedem kam přijedem, v tý republice, tak vždycky se tam najde někdo, kdo nám řekne, že ten song zná.
To je asi skvělý pocit.
Jo je to fajn, když přijedeš do Horní Ředice a tam ti řeknou, hele „Figurky“ znám, třeba nevím, že jste to vy, že se takhle jmenujete, ale ten song prostě znám, někde jsem to slyšel, tak teď už vím, že jste to vy, tak makejte. To je motivace, jo to rozhodně.
Kde se vidíte v budoucnu?
Hele my jsme si nikdy žádný cíl nedali, minule na koncertě jsem říkal, když se mě na to někdo zeptal, že náš cíl byl zahrát si v Převýšově. To je vesnice u Chlumce nad Cidlinou. Což už se nám povedlo, takže od tý doby jedem jako přes plán. Reálně nám jde o to, aby tam kam přijedem, přišli lidi, abychom si udělali fanoušky, kteří za námi přijedou kamkoliv, to je ten cíl.
