Je tu pondělí a spolu s ním pokračování našeho seriálu představujícího knihu „USBM: Revoluce indentity v americkém black metalu“ od spisovatele a novináře Daniela Lakea. Ten nám ukazuje zákoutí americké odnože černého kovu, který je mnohými neprávem přehlížen nebo rovnou zesměšňován. Přitom ale skrývá skutečné klenoty. Jako třeba dnes probíraný PANOPTICON svérázného muzikanta Austina Lunna, který svojí hudbou bojuje se svými vnitřními démony, stejně jako démony plížícími se po světě. Jak probíhalo nahrávání alba „Kentucky“, které si získalo srdce mnoha fanoušků tvrdé hudby?
Knihu USBM pořídíte na Sparkshopu
„Bylo to na jaře, já se procházel Bernheimským lesem a krása toho místa mě naprosto uchvátila. Vyběhl jsem na kopec a díval se dolů do zalesněného údolí, okouzlený nádherným jarem. Seběhl jsem z kopce, nasedl do auta, odjel domů a začal nahrávat. Nic jsem neskládal. Prostě jsem začal nahrávat. A vyšlo z toho tohle album: Kentucky. Ta nahrávka ze mě jen tak vypadla. Byla to čirá inspirace. Proto je v ní tolik radosti, totálně jsem se do svého rodného státu zamiloval.“
Když si poslechnete „Social Disservices“ a hned poté „Kentucky“, snadno podlehnete dojmu, že jde o dvě různé kapely. Dlouhé pasáže na albu „Kentucky“ znějí samozřejmě hodně tvrdě, ale vše omývají vlny bluegrassu. Lunn také pozměnil svůj přístup k míchání politiky a osobních postojů. Mluvený komentář ve skladbách „Come All Ye Coal Miners“ a „Black Soot and Red Blood“ působí hodně osobně ve srovnání s emocionálním odstupem podobných partií na „Collapse.“ Od samého počátku šla část zisku z alba na konto organizace Kentuckians for the Commonwealth, bojující za ochranu životního prostředí, a to platí i pro jeho každé další vydání. Když se „Kentucky“ dostalo do obchodů, fanoušci byli nadšeni a deska dodnes sklízí zasloužený úspěch.
„Taky jsem za to schytal spoustu sraček... Zálesáckej black metal! Věděl jsem, že k tomu dojde, protože lidi jsou kokoti a tak to chodí. Ale mně to bylo jedno. Já jsem chtěl upřímně vyjádřit hlubokou lásku ke svému domovu.“ Lunn ale přiznává, že práci na albu provázel i smutek, protože došel k závěru, že se v jeho životě musí mnohé změnit, což znamenalo odchod z Kentucky.
