COWARD znamená zbabělec. Jak znám ale partu kolem bratrů Rybeckých já, jsou to dříči, které baví objevování nových horizontů metalové muziky. Schválně, pusťte si za sebou všechna alba téhle pětice ze západočeského Stříbra, a dáte mi zajisté za pravdu, že tady se (snad až na jednu výjimku) řeže vpravdě osobitou pilou. Základ thrash metal, na nějž jsou naroubovány snad všechny hudební styly, jaké znáte. Po dlouhých letech se COWARD „dokopali“ k novému albu a je to zase zážitek. Proč to trvalo tak dlouho? Co se, ksakru, v tom Stříbře vlastně dělo? Odpovídá kytarista a kapelník Martin Rybecký.
Když si tak pustím dvanáct let staré CD „The Gate Of Immortality“ a srovnám ho s aktuálními věcmi alba „Reunion“, přijde mi, že se jedná o zcela jinou kapelu. V roce 2000 byli COWARD vnímáni coby alternativa klasického thrash metalu, dnes naopak jako kapela nesoucí ty nejmodernější znaky stylu. Zdá se mi to, nebo přerodu pomohl nový zpěvák Fazi? Zčásti máš pravdu, protože v COWARD jsme zůstali jen já a brácha. Zpěvák a basák u nás před tím nikdy nehráli. Po nahrání „Reunion“ se k nám opět vrátil nastálo klávesák Michal, který na albu hostoval. Spolupráce se nám natolik líbila, že dostal okamžitou nabídku a on ji přijal. Současnou tvorbu bych přirovnal k mixu „The Gate Of Immortality“ a klasického „cowardovského“ thrashe s moderní rytmikou. Největší zásluha na modernizaci patří právě bubeníkovi. Jediné, co se asi nezměnilo, je má kytara, neboť hraju a komponuju stále stejným stylem. A je na ostatních, jak hudbu doplní.
COWARD jsou vůbec kapelou, ve které se vystřídalo dost vokalistů. Čím to? Myslím, že všichni byli dosti výrazní. Nejvíc připomenu Jardu Kubeše, protože s námi hrál nejdéle a lidi si ho doposud pamatují jako frontmana. Ve většině případech odešli po nezdaru ve studiu, díky své nepřipravenosti. Bohužel, smutné časy.
Reunion, tedy opětné sjednocení, znovuzrození. Od posledního alba ale uběhly necelé čtyři roky, což je o chlup kratší doba než třeba mezi vydáním „Ten Years After“ (2003) a „Earth Gravitation“ (1997). Znamená to, že COWARD mohli být dnes minulostí? Kapela se nerozpadla. Natočili jsme tři kompletní cd bez zpěvu, která jsme bohužel nahrávali znovu a znovu kvůli různorodosti zpěváků. Proto ta ohromná díra v tvorbě. No a tak máme doma tři cd a dvě proma, která nikdy nikdo neuslyší. Byl jsem z toho tehdy dost vedle. Už jsem si myslel, že to ani nenahodíme zpět, ale podařilo se. Byla to ohromná dřina. I když jsou ve skupině vynikající muzikanti, přesto než si noví členové „sednou“, trvá to vždy dlouho.
V roce 2009 vyšlo CD „Hysterie“, nazpívané výjimečně v češtině. Natočili jste tehdy čtyři (!) klipy, deska však vyvolala i rozpaky fanoušků. Tehdy to byla dobrá volba pro kapelu? Alfonz je vynikající a výjimečný zpěvák. V angličtině mu to nešlo, ale v češtině válel, proto ta volba. Pro kapelu to ovšem nebyl šťastný krok. Skalním fans to nevonělo, ale na druhé straně jsme získali nové fandy u jiných řad. Bohužel se brzy ukázalo, že naše představy o budoucí tvorbě se velmi lišily. Než abychom se navzájem trápili, Alfonz odešel. Asi by to fungovalo, ale ne pod názvem COWARD. Nedávno mi volal a ptal se, zda nedáme dohromady nějaký projekt, tak uvidíme.
COWARD jsou typem kapely, jaké se vždy těší přízni metalových novinářů, přesto vydání každé desky provázely problémy se sháněním vydavatele. Změnilo se něco za ty roky? Zkusili jsme obeslat i pár velkých firem, třeba Nuclear Blast, ale odpověděli vždy stejně: zkuste to příště, máme plné stavy. U nás jsme taky oslovili pár firem, ale vše bylo na dlouhé lokty. Nakonec jsme se rozhodli pro Avik, protože přišel s bleskovým řešením. Náklad byl tisíc kusů. V minulosti jsme se s tím natrápili více, jelikož COWARD nebyla nikdy kapela s vyhraněnou škatulkou. Tak se nám často dostávalo odpovědí typu: „Sorry, my vydáváme jen black, death, grind atd.“
Novinka na mne působí moderním, „šťavnatým“ dojmem, prostě metal, který je dnes v popředí zájmu, deska má i skvělý zvuk, což také nebylo u COWARD v minulosti úplně zvykem. Já osobně jsem spokojen jen se zvukem na „The Gate Of Immortality“, „Hysterii“ a na „Reunionu“. Točili jsme ve Stříbře u Václava Fialy ve studiu Fialka. Vašek je úžasný člověk, pohodář. Známe se dlouho. Naposledy jsme u něj točili projekt HOVADO a řekli jsme si, že tady natočíme i „Reunion“. Nikam jsme nepospíchali a během šesti měsíců vše zdárně dotáhli do konce. Vše jsme si vyprodukovali a smíchali sami. Mastering proběhl v Hot line audio mastering service v New Yorku. Z tohoto studia přišel absolutně nejlepší vzorek, tak nebylo co řešit.
COWARD pochází z malého města Stříbro v západních Čechách. Říkávalo se, že právě Plzeňsko je baštou bigbítu. Jak tu žijí metalové kapely? Nemáme tu nikdo na růžích ustláno, asi jako kapely podobného ražení v celé ČR. Čím to člověk myslí poctivěji, záleží mu na originalitě a co nejlepším technickém provedení, tím se bohužel stává okrajovějším pro posluchače, neboť to málokdo ocení. Kdybych měl střízlivě říct, kolik na nás přijde ve Stříbře do klubu lidí, řeknu asi 50, i když na křtu „Reunion“ a dvacetiletém výročí jsme měli 120 platících, což je na dnešní poměry velmi slušné.
Ale život kapely na malém městě má i své světlé stránky. Pokud mne informace nezmátly, křtil album „Réunion“ dokonce stříbrský starosta… Starosta Míra Nenutil je naším kamarádem a fanouškem, moc si ho vážíme. Díky němu se nám dostalo cti reprezentovat město Stříbro a ČR ve Francii a Itálii. Byly to překrásné zážitky. Zde se ukázalo, že dobrá a poctivá muzika nemá hranice. Když za vámi chodí po koncertě lidé od dětského až po důchodcovský věk a dají vám srdečně najevo svoji přízeň, je to krásný až dojemný pocit. Nejhorší jsou předsudky, připosranost a lhostejnost k druhým lidem, těmto vlastnostem se u nás bohužel daří hojně.
První klip k nové desce doprovází „Terminate It!“. Proč zrovna tahle skladba? Zněla nejmoderněji, proto jsme ji vybrali. Rádi bychom natočili ještě klip na skladbu „Reunion“. Je skvělé, že máme Dennisr. Zhotovil nám všechny klipy a dlouho s námi jezdil a pracoval jako producent a mistr zvuku. Vděčíme mu za spoustu věcí. Takže na něj sázíme i s dalším klipem, snad se vše podaří.
COWARD, jako spousta dalších českých kapel, hrál tedy i v zahraničí. Dá se srovnat zázemí pro tamní a tuzemské undergroundové kapely? Léta jsme jezdili hrát i ven. Dost to bylo vidět třeba ve Švýcarsku, tam měli všichni ty nejlepší, nejdražší nástroje a aparáty, ale vlastně dál za Rozvadovem je to tak všude. Třeba v Německu, Rakousku či Švýcarsku jsou na tom rozhodně lépe, co se týče financí a obliby metalové hudby. Ale hráčsky byla úroveň undergroundových metalových kapel nižší než u nás, opravdu.
Klišovitá otázka na konec, vzhledem k peripetiím COWARDU ale zcela důležitá. Kde se vidí kapela za rok, za dva? A bude čekání na nový materiál opět dlouhé? Další novinku bychom rádi točili příští rok v zimě. Nápadů máme dost, tak uvidíme. Největším problémem u nás je zaneprázdněnost členů. Všichni máme rodiny, děti. Navíc ze Stříbra už jsme jen já a klávesák, tak se sjíždíme k bubeníkovi na farmu a tam zkoušíme. No jo, už nemáme jen kytary, alkohol, věčnou chuť hrát a flámovat. Jsme především tátové od rodin, kteří se musí tvrdě ohánět, aby zabezpečili své rodiny. Díky za velmi vkusné a zajímavé otázky, díky všem lidem, kteří mají rádi hudbu. Mějte se fajnově…
Sestava: Míra „Fazi“ Lazorka (zpěv), Martin Rybecký (kytara), Karel Halla (baskytara, zpěv), Pavel „Ropucho“ Rybecký (bicí), Michal „Mishu“ Bláha (klávesy)
Diskografie (jen alba): 1996 – Exit 1997 – Earth Gravitation 2000 – The Gate Of Immortality 2003 – Ten Years After 2008 – Hysterie 2012 – Reunion
