Pokud ta sněhová nadílka, která se alespoň na Moravě sypala z nebe od samého rána, měla být v duchu stylizace obálky nejnovějšího počinu „The God-Given Right“ upoutávkou na další zlínský koncert HELLOWEEN, už teď mám jasno o nejdůkladnějším marketingovém tahu v historii metalové hudby. Nakonec nás však sníh i přes jisté obtíže nezastavil a kdyby nedošlo k nikde neavízovanému posunu začátku koncertu už na 19.45, stihl bychom i pár skladeb prvních Britů C.O.P. UK (CRIMES OF PASSION). V čase internetu, kdy se člověk dozví i to, co nechce, mi to přijde poněkud zvláštní.
Ale byl alespoň dostatečný prostor přichystat se na hosty této česko-slovenské části turné, švýcarské GOTTHARD, protože všechny jejich dosud mnou viděné koncerty byly nadstandardní, ne-li luxusní. Nejinak tomu bylo i ve Zlíně, kde tato šestice (posílena živě už tradičně klávesistou Nicoló Fragilem) odehrála zhruba pětašedesátiminutový set a jestli tohle nebyla ta nejryzejší hardrocková esence, potom už nevím, na jaký koncert ještě zajít. Je obdivuhodné, jaké sepjetí panuje mezi všemi členy GOTTHARD, od zpěváka Nica Maedera po bubeníka Henu Habeggera, který měl prý před košickým koncertem zdravotní lapálie, o to větší obdiv, že se dokázal dát do druhého dne dohromady. Co skladba, to perla (a je jedno jestli z Nicovy nebo Stevovy éry), minimální pauzy mezi jednotlivými položkami, energie tedy mohla sršet neztenčeně po celou dobu koncertu. Nejen já bych přivítal samostatný koncert GOTTHARD, klidně v kooperaci s jejich krajany KROKUS, jako tomu bylo na loňském Masters of Rock.
Kvalitativní laťka se ocitla vysoko, ale HELLOWEEN ji ani v nejmenším nepodlezli. Naopak, nasadili těžký kalibr hned na úvod v podobě strážcovy dvojičky „Eagle Fly Free“ a „Dr. Stein“, aby k mé radosti začali proluftovávat i nosiče s Andi Derisem a neopomněli ani ten nejnovější („Heroes“, „My God-Given Right“, „Lost in America“). Rovnou čtyřikrát se vydali do hloubi alba „The Time of the Oath“ (že by se u příležitosti dvaceti let od vydání chystali někdy letos přehrát celou desku komplet?), nesměla chybět výborná Grosskopfova titulní vypalovačka z předchozí desky „Straight Out of Hell“, ani medley, ve kterém propojili starou i novou tvář HELLOWEEN. V rámci něho zazněl i fragment „Are You Metal?“ a zrovna ve chvíli, kdy skvěle zpívající Andi kladl publiku tuto všetečnou otázku, si Sascha sprejem upravil svou nově střiženou kštici, což byl buď skvělý fór ve stylu STEEL PANTHER anebo kouzlo nechtěného. Každopádně tykve odehrály výbornou hodinu a třičtvrtě a člověk si jen říká, kdo z té staré speed a powermetalové gardy ho ještě v budoucnu překvapí. Zatím si totiž v posledních dvou třech letech na délesloužící okované veterány nemůžu stěžovat ani v tom největším kritickém záchvatu.
text: Jan Kozák, foto: Zdeněk Zelený
