Američané THEOCRACY se skrz Ostravu už jednou mihli. Tehdy jsem je propásl, ale na druhý pokus to vyšlo, byť okolnosti chtěly, že to úplně nevyšlo na podtrženou jedničku.
Začněme však důkladně hned od prvních <strong>PORTA INFERI</strong>, neboť pokud jsem si ještě loni stěžoval, že power metal je u nás na pozici otloukánka, novojičínští jsou dalším důkazem, že tento styl u nás snad přestává živořit a kvalitní kapely vznikají, točí desky a koncertují. PORTA INFERI v sobě mají naočkován power metal modernějšího střihu, tedy se samplovanými zvuky, spíše údernými hutnými riffy než nějakým velkým příklonem třeba ke speed metalu (čímž netvrdím, že se kapela pro zpestření občas nerozfofruje v rychlejším tempu), tedy plus mínus to, co třeba započali po výměně zpěváka NOCTURNAL RITES a k dokonalosti vypiplali MASTERPLAN. To však je jen nástin toho, co se za PORTA INFERI skrývá. Zároveň si totiž kapela sympaticky vytváří svou tvář a je možná škoda, že pouze rozehřívala celý večer z pozice první kapely. Pokud je nezastihnete zrovna živě, kapela letos vydala regulérní CD „Another World“. V případě ostravských <strong>NAHUM</strong> jsme tu měli skutečnou černou ovci večera, což však nemyslím negativně. Čitelné thrashové riffy a death metalový zpěv byl v přímém rozporu s tím, co později předvedli THEOCRACY. Dalo by se říct, že ďábel sváděl anděla. NAHUM jsou podle mě částečně odkojeni německým thrashem, vkládají to všeho však ještě větší divokost či syrovost, čímž si vytváří vlastní cestu. Nevím, zda muž s kolárkem, kterého jsem mezi diváky rovněž viděl, nebyl zaskočen, pro mě znamenali NAHUM v návalu síly a melodie docela příjemné odskočení. Přiznám se, že <strong>ASCENDANCY</strong> pro mě byli minimálně na úrovni hlavní kapely večera a svou pozici si dokonale obhájili. Na kontě už mají i první velkou desku „Out of Knowhere“ a lehkost, s jakou svůj progresivní metal naládovali do lidí, se dá srovnávat nejpřísnějšími měřítky tohoto stylu. Sice jsem trochu lapal místo, kde by byl nejlepší zvuk, ale i tenhle problém se podařilo pokořit a pak už jsem si užíval tu samozřejmost, s jakou ASCENDANCY své propracované skladby hrají. Vřele doporučuji, konečně tu roste nová generace muzikantů, kteří se inspirují tím, co se děje ve světě a umí to přenést do našich podmínek. Když se kolem mě Matt Smith mihl s nepříliš veselým výrazem a s čajem v ruce, mělo mě trknout, že něco není v pořádku. <strong>THEOCRACY</strong> absolvovali v rámci turné přesuny, při kterých toho mimo jiné moc nenaspali a když se k tomu přidalo studenější dušičkové počasí, bylo na hlasivkový malér zaděláno. Stejně jako svého času Hansi Kürsch v Trenčíně si i Matt musel všechny vokály posunout minimálně o oktávu dolů a to v případě THEOCRACY není to správné speedové kafe. Kapela sice jela jako namazaná, Smithovy vokály byl však těžký boj s chorobou. Přesto sympaticky oddřel i tento zdravotními okolnostmi ovlivněný večer a nutno říct, že podle představených novinek se můžeme na další desku „As the World Bleeds“ těšit. A snad můžeme doufat i v další návštěvu THEOCRACY v Ostravě, neboť tito Američané zde zjevně našli úrodnou fanouškovskou půdu.
