SLASH – 11. 2. 2013, Praha, Lucerna

Kdo se těšil na nablýskanou a nabitou energií losangeleskou show se vším všudy, včetně oblíbených klišovitých póz, byl večerem stráveným ve společnosti ikonického kytaristy Slashe & spol., bezmezně nadšen. Kdo naopak jako správný český škarohlíd si celkový dojem roztříštil vlastním negativistickým drobnohledem, měl právo odcházet, nadávaje: na zvuk, který byl nevyrovnaný a až do posledních 30-40 min. se melodické linky jednotlivých nástrojů a bohužel i vokálů ztrácely v trochu nejasném hluku; na organizaci (za což ovšem muzikant nejspíš nemohli – i když kdo ví…), resp. dlouhé čekání před bránami Lucerny, a to stále ještě v době, kdy na pódiu již dávno hrála velmi nadějná česká předkapela VENEFICA, na řemeslnickou nevýraznost Slashova doprovodu (což je ovšem sporný bod kritiky!). Bylo vlastně zajímavé podívat se z vrchních pater a spatřit přesné rozdělení obou táborů – zběsile řádících nadšenců a otrávených nezúčastněných diváků s vysokými nároky a zkříženýma rukama. Pokud bychom se snažili být objektivní, dali bychom do určité míry za pravdu oběma názorům. Jak si člověk vystoupení užil, v konkrétním případě záleželo spíše na vnitřním naladění a osobních očekáváních. Stěží lze ovšem popřít, že koncert byl poctivě oddřenou show staré školy, jaké se dnes moc často nevidí. Stoprocentní nasazení po dobu více než dvou hodin, perfektní hra se spíše výjimečnými zaváháními, dokonalá sladěnost, vkusná světla a pěkný průřez skladbami nejen z obou Slashových sólovek, nýbrž (jak se dalo předpokládat) i z diskografie VELVET REVOLVER, SNAKEPIT a samozřejmě i GUNS N’ROSES. Co víc? Byl to rock´n´roll, z nějž sálaly správný jižanský temperament, bezstarostnost a radost ze života.

Zlatina Jeřábková