SACRED OUTCRY – TOWERS OF GOLD Powermetalové nebe. Vzletné melodie, epický vokál Daniela Heimana a songwritting míchající to nejlepší od BLIND GUARDIAN, WARLOCK a US power metalu. V případe druhé desky řecké kapely SACRED OUTCRY si všechno sedlo na správné místo a za mě se jedná o desku roka.
WYTCH HAZEL – STRONG HEART Melodický hardrock na pomezí THIN LIZZY, WISHBONE ASH se špetkou koření NWOBHM. Skvělá nostalgická atmosféra, charizmatický vokál a hlavně – vydatná porce zdvojených kytarových melodií.
ARJEN LUCASSEN’S SUPERSONIC REVOLUTION – GOLDEN AGE OF MUSIC Od nového projektu geniálního Holanďana jsem nečekal mnoho a dostal jsem požehnaně. Skvělé hardrockové retro s moderním lakem, které skládá poctu mistrům jako DEEP PURPLE a RAINBOW na čele s pro mě neznámým, ale o to víc famózním Jayceem Cuijpersem, zpěvákem s mocným diovským vokálem.
CROWN LANDS – FEARLESS Dědič trůnu RUSH, o kterém se minulý rok hodně mluvilo. Právem. Úvodní epos „Starlifter: Fearless Pt. II“ ve mně vyvolal stejné nadšení, jaké jsem cítil při prvním poslechu „2112“.
GRETA VAN FLEET - STARCATCHER GRETA VAN FLEET se u části rockového publika netěší moc velké popularitě kvůli silné inspiraci v posvátné tvorbě LED ZEPPELIN. Já jsem s tým nikdy neměl problém a hudbu novodobých věrozvěstů hard rocku si užívám. Nová deska se mi zarývala pod kůži o něco déle, ale pak jsem si jednoho dne uvědomil, že se k ní velice rád vracím a užívám si její mystické atmosféry a jemných ozvěn YES.
RIVAL SONS – DARKFIGHER Americká kapela hluboce ponořená do tradice rockové scény přelomu šedesátých a sedmdesátých let po několikaleté odmlce přišla rovnou s dvěma deskami. „Darkfigher“ je jednoznačně podařenější z dvojice, s množstvím povedených písní plných naléhavého šamanského vokálu Jaya Buchanana a neposedné zeppelinovské kytary Scotta Holidaya.
JOE BONAMASSA – BLUES DELUXE VOL. 2 Žhavá senzace bluesové scény Joe Bonamassa se změnila na zavedenou instituci, která v pravidelných časových intervalech produkuje nadprůměrné desky plné špičkových muzikantských výkonů. „Blues Deluxe Vol. 2“ je sbírka málo známých coverů bluesových skladeb, zahrána s neskutečnou grácií. Jediný autorský kousek „Is It Safe to Go Home“ se pyšní dle mého názoru nejlepším kytarovém sólem roku 2023.
KK’S PRIEST – THE SINNER RIDES AGAIN Tohle je pravý heavy metal. Má to koule z ocele, cirkulárkový melodický vokál a připitomělé klišé texty o robotech, hříšnících a motorkách. Odmítám dospět a chci víc. Díky, K.K Downingu a Time Rippera Owensi.
METALLICA – 72 SEASONS Nechápu, proč bylo CD tak drahé, ale skoro osmdesát minut ryzí METALLICY mě bavilo hodně. Cítím z desky radost z hraní a nalezení vyhovující pozice legendy, která už nemusí nikou nic dokazovat. Skvělé jsou hlavně písně jako pocta NWOBHM v podobě „Lux Aeterna“ a závěrečná sabatovina s divným názvem „Inamorata“.
STEEL PANTHER – ON THE PROWL Poprvé bez dlouholeté opory Lexxiho Foxxa se americkým učňům VAN HALEN s pindíkovým smyslem pro humor povedlo nahrát velice vyvedenou desku plnou hardrockových hitů, která baví. Člověk ale musí mít smysl pro specifický humor, aby docenil magii STEEL PANTHER. Jinak neocení vtípky v bravurní power baladě „On Your Instagram“ o seladonovi, který si dohodl rande s dívkou na Instagramu a je trpce zklamaní její skutečnou tváří.
