Hitlerův papež, státní suverenita naší země a tři nezvěstní hrdinové, to je nový film scenáristy, režiséra a filmového renegáta, Marka Dobeše.
Autora filmu Choking Hazard sledujeme už od momentu jeho rozhodnutí natočit hard & heavy nejnadupanější českou komedii všech dob – Doga, Vypsaná fiXa, Dolores Clan, Green Monster, Doktor P.P., Daniel Krob. Proto jsme jej se zájmem sledovali, když začal pracovat na novém autorském filmu Ďáblova sbírka. Zcela nezávislý snímek na téma vlastenectví, českého národního zájmu a dopadu smlouvy Hitlera s Vatikánem, tzv. konkordátu na naši zemi, tvořil deset let. Oč větší bylo naše překvapení, když se jeho práce ukázala být vysoce aktuální. Česká republika podepsala konkordát jako tajnou smlouvu a nyní se jedná o jejím schválení. Dejme mu tedy prostor, aby se ke komplikovanému tématu osobně vyjádřil.
Díl VIII.
„Půjdeme tam jako redakce,“ zavelel šéfredaktor Rockového časopisu Spark, Karel Balčirák. Jeho dva kolegové jen potřásli hlavou. Byli rozhodnuti, stejně jako on, podívat se sakristijní bestii do očí. A to ani ne tak v souvislosti se sakristií, tedy místností v kostele, kde se připravují liturgické obřady, jako spíš se zvoláním „sakra!“ Protože jestli bychom si něco neměli s českým katolickým kostelem spojovat, pak je to sexuálně motivované násilí, pedofilie a nátlak na oběti, aby držely spermatem potřísněný jazyk za zuby. Přesně toto se však prokazatelně s katolickým klérem v naší zemi pojí, jak se záhy dozvíte, neboť rockeři se vydali na jednání Poslanecké sněmovny. Kulatý stůl na téma „Smlouva se sv. Stolcem – přínos, nebo riziko?“ byl z větší části věnován otázce, zda podpis vatikánské smlouvy nezvýší nebezpečí, že se kostel stane bezpečným místem nikoli pro děti, ale mnohoem spíše pro pedofily. V té chvíli jsem měl jasno.
Byl jsem již v telefonickém kontaktu s oběťmi církevních sexuálních agresorů, osobně jsem se setkal s exorcistou vyhánějícím z kléru pokrytectví i chtíč. Cítil jsem se navíc na redakční poradě Sparku jako mazák. Vždyť jsem jako jediný pozorovatel prožil půlnoc národního podvolení, když PSP na poslední schůzi, ve čtvrtek 19. prosince roku 2024. Tehdy prošel konkordát prakticky bez odporu a nebýt třech Pirátů, nevedla by se o něm možná ani diskuze. Nyní se Pirátská strana zapojila opět, Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR, PhDr. Olga Richterová, Ph.D. spolusvolávala Kulatý stůl.
Ale byl jsem samozřejmě stejně jako oni zvědavý, akce se měla odehrávat v odlišných prostorách, než jaké jsem z galerie pro veřejnost poznal na poprvé, novináři, aktivisté i občané od sebe neměli být odděleni. Dalším důvodem bylo anoncované vystoupení emeritního církevního soudce, ICLic. Mgr. Jana Rozka, který měl vstoupit s příspěvkem zaměřeným především na sexuální církevní predátory, kterým vatikánská smlouva umožní takřka jistou beztrestnost. „Nově zaváděná Vatikánská smlouva poskytuje garantovanou možnost nevypovídat v případech sexuálního zneužívání před policií, a to nejen pro kněze ve zpovědi, ale i pro jakéhokoliv zaměstnance církve, jak je uvedeno v článku 4, body 1 a 2.“
Tři Sparkeři a jeden Dobeš se setkali před jedenáctou ranní na přechodu pro chodce před bočním vchodem do Parlamentu. Pro velký zájem se akce přesunula na poslední do větších prostor. Setkání mělo trvat do 13:00 hodin v zasedací místnosti č. E48 – Konírna, v budově na Malostranském náměstí 7, Praha 1 – Malá Strana. Uvnitř se k nim připojil režisér, absolvent FAMU a zakladatel pořadu ESO, Mgr. Vladimír Forst, se kterým pravidelně téma konzultuji. Akce byla organizována nejen pod záštitou místopředsedkyně Sněmovny, ale také dvou poslankyň – bývalé ministryně spravedlnosti za hnutí ANO 2011, Ing. Mgr. Taťány Malé a za TOP 09, Mgr. Martiny Ochodnické. Všechny tři poslankyně z velmi odlišných politických uskupení spojuje fakt – jsou matkami. Ve světle následujících řádek jde možná o tu zcela nejdůležitější informaci, potažmo motivaci.
„A začala jsem říkat o tom, co se mi děje, povídat a kaplan tedy řekl, Petro, pojď do zpovědnice, tam mi to všechno povíš. No, a tak jsem znovu ve zpovědnici všechno pověděla. Načež farní vikář řekl, že mi i věří a že je mu to snad i líto, ale nemůže nic dělat. Nemůže mi pomoci jakkoliv to řešit, protože je vázán zpovědním tajemstvím, které nesmí za žádných okolností vyzradit. Oba tito kněží mohli být svědky v rámci trestního řízení, a to jak v řízení přípravném, tak i v řízení předsoudním, ale nebyli, protože nesmí vyzradit za žádných okolností zpovědní tajemství. No, a tím pádem oba vypovídali před policií v přípravném řízení a řekli, že o ničem nevěděli. Ještě bych pro úplnost chtěla dodat, že kněz XY byl odsouzen k odnětí svobody v trvání tří let za sexuální nátlak a sexuální zneužívání, protože v tom figurovaly i nezletilé a mladistvé osoby.“
Právě jste si přečetli část výpovědi jedné ze tří zúčastněných obětí sexuálních lovců v sutanách. Dvě ženy a jeden muž se představili jménem i tváří, protože nechtějí, aby se opakovalo to, co zažili oni sami, jejich známí, známí jejich známých. Zneužívání věřících deviantními kněžími je patrně tak obřího rozsahu, že pokud by skutečně zodpovědní církevní představitelé zahájili vnitrokatolické vyšetřování, mnoho věrných kněží by jim na farách, v kostelech, církevních školách a dalších pastoračních místech, věru nezbylo.
Z výše uvedených popisů syrové reality katolického klerikálního prostředí, které díky povinnému celibátu doslova nasává do svých řad devianty, je vzorec více než jasný. Jde o systémový problém. Podobně jako komunistická ideologie se ukázala být neživotná, protože lidskou přirozeností je chtít víc, než na co mám nárok, také sexualitu nelze u všech kněží spoutat vůlí. Skutečné procento sexuálního násilí není známo, protože katolická církev je vše jen ne transparentní organizace. Vtírá se otázka, proč arcibiskupové bagatelizují tento problém.
Je to proto, že si nejsou vědomi jeho rozsahu a jako konzervativci k němu přistupují z pozice – nechte si to své #MeToo hysterčení v Hollywoodu a netahejte nám ho do kostela? Nebo je to přesně naopak? A vedení České biskupské konference ví lépe, než oběti o bezbřehém rozsahu problému. Takže pokud by začali důsledně řešit menšinu hlasitých obětí, ozve se jich mnohem více z řad těch umlčených a informační požár se rozšíří tak, že třetina kněží bude muset být propuštěna. Pak by se personální struktura čistě mužské organizace, kam je díky celibátu už nyní velmi těžké rekrutovat nové pracovníky, zákonitě rozpadla celá.
Průběh Kulatého stolu tuto mou úvahu potvrzuje. Jeho průběh lze dohledat přepsaný na stránkách PSP prakticky slovo od slova. Proto vám na závěr zprostředkuji informaci, kterou již záznamové zařízení Poslanecké sněmovny nezachytilo. Věren novinářskému vzdělání z FSV UK, obor masová komunikace či mnohdy spíše s praktickou zkušeností s dezinterpretací, jsem si celý průběh Kulatého stolu nahrával. A záznamník nelže, i když si to nebudete moci ověřit, tam kde by občan očekával přesné a nešizené info, na webu Poslanecké sněmovny. Protože zcela vše, co bylo řešeno v rámci setkání v Poslanecké sněmovně se na jejím webu nedočtete.
Znovu opakuji – v záznamu pořízeném aparátem Poslanecké sněmovny chybí příspěvek do diskuze. A to ze strany velmi důležité, zástupce katolické církve. „Tady se vytváří dojem, že zpověď je to místo, kde se má nějakým způsobem sdělovat podezření. Já bych chtěl vyzvat každého, aby když má podezření na to, že se dochází ke spáchání nějakého trestného činu, ať podá trestní oznámení. Je to právo každého.“ Tak moudře pravil Jakub Kříž, Ph.D. ( 1981), český katolický právník, vysokoškolský pedagog a člen KDU-ČSL. Specializuje se na otázku majetkového narovnání s církvemi a lidských práv v oblasti náboženských svobod, práva na život a rodiny a rodičovských práv.*
Pan doktor, působil ve svém apelu velmi přesvědčivě, i když předtím nervně trhal hlavou v nesouhlasu s vývojem diskuze, nyní se ovládl a nasadil kostelní témbr. A je fakt, že jeho slova mohla být jakousi tečkou za celým setkáním, měl určitou usmiřující váhu reprezentanta protistrany, důstojné zakončení jednání o smlouvě, která by měla být upřímným projevem spolupráce. Kdyby ovšem od předsednického stolu nezazněl dotaz jedné z političek svolavatelek a jak jsme již řekli, především matek solidarizujících s rodiči napříč konfesemi, navazující na předchozí obavy, že katolická církev bude obstruovat a namísto spolupráce všemi svými silami brzdit právní postihy duchovních.
„To jste tedy vy, kdo je podepsán pod zásadní připomínkou k novele trestního zákoníku a o vynětí osobní působnosti trestného činu nepřekážení a v tom smyslu toho trestního zákoníku, protože já jak tady mám ten dopis, tak pod ním je podepsán JUDr. Jakub Kříž, Ph.D?“ Míněn pokus církevních právníků o cosi jako je oslabení možnosti stíhat pedofily a to vlastně i ty již jednou usvědčené. Ano, byl to on, právník, profilující se též jako zástupce nepřítomného Arcibiskupa pražského, který stojí v čele pražské arcidiecéze a jakožto primas český je také nejvyšším představitelem české církevní provincie obecně, Jeho Excelence Mons. Jana Bosco Graubnera. Tedy muže obviňovaného z krytí pedofilie ve vlastní organizaci. Byl to pan doktor, který se již v minulosti všemi svými profesními silami snažil snížit šanci, že pedofilové a sexuální predátoři všeho katolického druhu budou českou spravedlností postižitelní. Hořký smích v sále.
Zakončeme tento text slovy svolavatelky kulatého stolu, PhDr. Olgy Richterové, Ph.D.: „Kontext téhle smutné reality, která panuje všude na světě, to není jen v České republice, je důležitý, protože se prostě bavíme o ustanoveních, která mohou mít na tyto situace dopad. To byla motivace, proč jsme to sem zařadily, abychom si uměly představit, jak obrovský zásah do života konkrétních lidí je, když ta instituce spíše kryje pachatele, než aby pomáhala obětem.“
Více se na téma nebezpečí pro české děti a mladistvé plynoucích z konkordátu dočtete v Kulturní špionáži, rozhovoru s emeritním církevním soudcem Rozkem, kterou přinese březnové číslo Spark Rock Magazine. Pokud vy nebo kdokoli z vašich blízkých projeví zájem o pomoc ohledně sexuálního násilí v katolické církvi, potom kontaktní web Pro čistou církev najdete zde https://www.procistoucirkev.cz/
Marek Dobeš – scenárista, režisér a kmenový přispěvatel Rockového časopisu Spark. Autor projektů Byl jsem mladistvým intelektuálem, Choking Hazard, Kajínek, původního scénáře Jan Žižka a aktuálně černé vlastenecké komedie Ďáblova sbírka. Zhlédnout můžete v podobě TV minisérie zde: https://www.stream.cz/dablova-sbirka
