Čtveřice těchle smrťáků z Velkého Meziříčí má pořádně našlápnuto. Novinkové album „Epicentrum“ se veze na ostrém severním větru death/black metalu a věřte, že to je oproti dřívějšímu spíše deathcoreovému směřování větřík tuze čilý. A nebojte se, „Epicentrum“ je vše jiné, než nějaké melodické pidlikání. Tah na branku, agrese, divočina. Odpovídá zpěvák Milan.
BAD VICTIM začali svou kariéru v roce 2000. Ve svých počátcích kapela drhla spíše metalcore, postupně se ale výrazně obrátila k melodickému death metalu. Jak k té pozvolné proměnně došlo? Řekl bych, že to byl pro BAD VICTIM naprosto přirozený a plynulý vývoj. Každé ze tří cd nahrávala jiná sestava a to se na hudbě i stylu zákonitě muselo projevit. Dnes je v kapele zastoupeno - co se personálního obsazení týče - především tvrdé jádro se příklonem k death i black metalu. Tudíž je logické, že tomu odpovídá i stylové zaměření a sound skupiny. I když i ždibec toho core se tam stále vystopovat také dá. Příklon k „severské větvi“ je však na místě.
Venku máte album „Epicentrum“, které nabízí znamenitou symbiozu metalové tvrdosti a melodiky. Asi nejvíce mne zaujala poslední skladba „K severu“. Jde o poklonu BATHORY?
Tak to je otázka spíše na kytaristu Edwarda, ten dnes vymýšlí všechny základní riffy skladeb. Ale myslím si, že to prvoplánovaně jako pocta BATHORY myšleno nebylo. Pokud to takto vyznělo a vyznívá, jsme jenom rádi. Obzvláště alba této legendy z let 87-90 („Under the Sign of the Black Mark, Blood Fire Death a Hammerheart“) jsou i dnes jedním ze základních stavebních kamenů pro mnohé současné smečky.
V začátcích kapely jste vystupovali všichni v maskách, dnes ji používáš jen ty. Zbytek dál už nechtěl? Na úplném startu BAD VICTIM se v řadách bandy vyskytovala převážně mladá a divoká krev, takže s maskováním a obleky nebyl sebemenší problém. SLIPKNOT tenkrát, kolem roku 2000, prostě valil. Bylo to zjevení na celé hudební scéně. Bubeníky jsme toho od začátku ušetřili, protože to mají fyzicky jasně nejnáročnější a během plynoucích let se to prostě takto vykrystalizovalo. Bylo i období kdy jsme koncertovali kompletně odmaskovaní, ale dnes se vzhledem k stylovému vývoji a posunu BAD VICTIM do tvrdších vod přikláníme a klademe větší důraz na pódiovou image, tudíž alespoň maska frontmana je, myslím, žádoucí. Prezentaci kapely při živém hraní to určitě pozvedne a oživí. Řekl bych, že to tak už zůstane.
BAD VICTIM vydali materiál vlastně až šest let od posledního alba „Střepina“. Nebyl čas nebo chuť? Tím, že nebyl čas, bych se neoháněl. Kdo tomu chce to potřebné nebo nezbytně nutné dát, čas si dříve nebo později najde. Spíše bych to viděl v častějších personálních obměnách v BAD VICTIM, to vás zbrzdí a poslední rok, rok a půl jsme vyloženě stagnovali. Ve zkušebně jsme se kompletně sešli málokdy, skoro nekoncertovali. Kdyby to takto pokračovalo ještě půlrok, kapela by se rozpadla. Jediným rozumným řešením byla radikální personální změna. To také znamenalo začít skládat nové songy, jít po letech nahrát nové album a hlavně být podstatně aktivnější co se živého hraní týče. Prostě tomu dát více!
Odchodem někdejšího kapelníka ubylo kudrlinek, BAD VICTIM znějí opravdu zlověstně. Bude kapela ve stejném trendu pokračovat nebo cítíte, že nějaké změny jsou na obzoru? Ta vynucená změna prostě přišla.. Sound BAD VICTIM bude i do budoucna určitě syrovější a méně uhlazený bez kudrdlinek. Vytyčený směr na letošním nosiči „Epicentrum“ budeme i nadále prohlubovat a v rámci našich možností snad i zdokonalovat. Cesta temnoty je nastoupena. Úkroky jsou nepřípustné!
Sestava: Milan (vokál), Eda (kytara), Laca (baskytara), Martin (bicí)
Diskografie: 2007 – Střepina 2014 – Epicentrum
www.bandzone.cz/badvictim https://www.facebook.com/pages/Bad-Victim/405408212832478
