Powerspeedový underground v kostce. Skvělé kapely, ovšem na téměř utajené akci. Naštěstí jsem se tentokrát o karvinském koncertě dozvěděl včas (díky Mayo) a pracovní den nepracovní den, po čase jsem zamířil do svého dávného studentského města. Na rozdíl od přednášek jsem však dorazil s předstihem, což byl ten nejlepší nápad tohoto týdne, neboť polští PATHFINDER se potřebovali ze severu Moravy přesunout až do Říma a tudíž celou záležitost otevřeli. Vzhledem k přítomnosti asi padesáti lidí jsem měl výhled a poslech úplně stejný, jako bych stál u kapely ve zkušebně.
PATHFINDER mají od loňska konečně nového stálého zpěváka a musím říct, že Przemyslaw Uliczka už po pár tónech přesvědčil, že s ním v sestavě mohou Poláci opět myslet na mety nejvyšší. Hrálo se samozřejmě z dosavadních dvou alb a po hodině bylo jasné, že tahle formace v nejlepší formě suverénně trumfne i ta největší esa ve škatulce bombastického speed metalu. Doufám, že se brzy dočkáme třetí desky a že další koncerty PATHFINDER v ČR budou mít větší propagaci a tím i návštěvnost. A jestli si myslíte, že kecám, opravdu si poslechněte jejich studiovky. Především ta druhá „Fifth Element“ z roku 2012 patří k tomu nejlepšímu z celé škatulky za poslední léta.
Jako druhá přišla na řadu zcela domácí MESSALINA a i když kytarista Ruda Schweser pronesl něco v tom smyslu, že po smršti přijde něco jako lehký vánek, vůbec nemusely panovat obavy, že by večeru až tak spadl řetěz. MESSALINA totiž hraje hard a heavy rock, žádná těžká kila, ale opravdu solidní práce, která naštěstí nevychází z tuzemské tancovačkové tradice. A přestože zpěvačka Karin kvůli nachlazení tvrdila, že bude jen recitovat, její hlasivky vydržely celou dobu parádně. Ano, po PATHFINDER to byla těžká štace, ale osobně jsem byl spokojen.
Stejně jako se třetími HEADFIRE. I když na svém Bandzone profilu mají napsáno heavy metal, úplně tomu nevěřte, neboť tahle trojice si na nějaká střední houpavá tempa nepotrpí. Neskutečně dravě hraný speed metal (ale pozor, vzor první polovina osmdesátých let) někdy s čirou (čírou?) punkovou energií musel potěšit milovníka kapel jako S.D.I. a dalších divočáků, kterých se především v Německu před třiceti lety vylíhlo nepočítaně. O něco pomalejší skladby (v tomto případě něco na způsob, když zpomalíte mixér z trojky na dvojku) se zase pyšnily špinavě rock´n´rollovým duchem - každopádně žádné okolky, pěkně zpříma do ušních bubínků. I HEADFIRE si rozhodně zaslouží podporu, protože se pouštějí do teritorií, kde se české, moravské a slezské kapely zase tak často nepohybují.
A na závěr - finalisté Spark Fresh Blood 2015 - SIGNUM REGIS (foto), kteří sice začali až čtvrt hodiny po půlnoci, ale s nasazením headlinera velkého festivalu. S čerstvou nahrávkou „Chapter IV: The Reckoning“ se slovenská pětice opět posunuje po pomyslném powerspeedovém schodišti až k půdě a kdo ví, zda po letošku už nemají nad hlavou jen modrou oblohu. Nechyběla ani třešnička na dortu (nebo samotová pěna na pivu…) v podobě provázaných coverů od Yngwieho Malmsteena „Vengeance/Liar“ z rovněž letošního EP „Through the Storm“. Právě ve chvíli, kdy SIGNUM REGIS dokráčeli pouští a skrz bouřku téměř ke konci svého setu, musel jsem se rovněž vydat na cestu (pravda o něco méně romantickou), protože ráno by mě museli asi budit do práce kanónem. Jenže po tak skvěle odehraných koncertech se to i po pár hodinách spánku vstává úplně jinak, neboť k přenosu metalové energie ve středu v Karviné došlo v míře vrchovaté.
text: Jan Kozák
