Říjnové číslo je zde a přináší titulní článek se žhavou kometou metalové scény AMARANTHE. S kapelou jsme se sešli ještě před omezením pohybu na západ a jak rozhovor, tak nová deska „Manifest“, dodávají světu toliko potřebnou naději a optimismus. A máme toho samozřejmě víc!
V titulním článku rozebíráme se členy AMARANTHE krom nové desky i spoustu dalších témat, včetně velmi probíraného tématu streamování hudby a odměny umělců za digitální poslech. Jakkoli většina kapel fenoménu Spotify spílá, AMARANTHE se k němu staví odlišně. „S každou technickou vymožeností přichází určitý odpor. Myslím, že je problém ve faktu, že lidé srovnávají CD a streamovanou hudbu. Jsou to dvě různé věci. Je to jiný styl konzumování hudby. Dokonce si troufám tvrdit, že jde o stejně velký skok, jako když se hudba poprvé začala nahrávat, člověk už nemusel na koncert nebo spíše na filharmonické představení, aby ji slyšel. A co se týče zisků ze streamování hudby, vím, že si spousta umělců stěžuje, že to není fér, ale je tu oproti klasickým nosičům obrovská výhoda. Streamovaná hudba tvoří zisky pět, deset, třicet let po vydání hudby. Jak dlouho budete získávat peníze z alba? Průměrně tak dva roky, víc ne, pak jsou koupě velmi ojedinělé. Podle mě se ty stížnosti rojí proto, že teď můžou vydávat hudbu lidé, kteří by dřív neměli vůbec finance na vydání desky, nebo nejsou dost zajímaví na to, aby získali takové publikum. Jednoduše nahrají svůj výtvor třeba na Spotify a pak čekají, že se jim pohrnou peníze, ale tak to nefunguje. Zároveň se teď točí v hudebním byznysu víc peněz než kdy dříve,“ říká kytarista Olof Mörck.
Čtyřstránkovou Galerii Titánů okupují skuteční titáni svého řemesla, NAPALM DEATH. O průlomové sestavě, která za svou kariéru zbořila nejednu konzumní modlu, se napsalo, a ještě napíše mnoho textů. S věčně energickým a inspirativním frontmanem Barneym Greenwayem řešíme nejen aktuální fošnu „Throes of Joy in the Jaws of Defeatism“, ale jdeme i proti proudu času do historie britských sekerníků.
Dvě velká výročí slavíme v říjnovém čísle. Prvním z nich je třicet let od vydání alba „Painkiller“ od JUDAS PRIEST. Neposedné album nalilo místy tápajícím hudebníkům čerstvé krve do žil, ze které těžili v letech následujících. Utrpěli sice záhy významnou ztrátu, ale to nic nemění na unikátním přínosu desky, která slaví kulaté jubileum. Do jejích tajů nás zasvětil baskytarový nestor Ian Hill, kterému jsme zavolali do jeho anglické domoviny.
Druhým jubilant přichází z druhé strany velké louže. Tři křížky rovněž letos slaví „Cowboys from Hell“ od mistrů groove metalu PANTERA. Album, které více než cokoliv jiného znamenalo symbol obrazného znovuzrození v jiném těle s jinou mentalitou. Kromě toho překolíkovalo metalový prostor, který svět tvrdé muziky doposud znal. Tři strany netrpělivě čekají na vaše prsty a oči.
Z dalších rozhovorů vybíráme LARKIN POE, SÓLSTAFIR, RAVEN, BENEDICTION, UNLEASH THE ARCHERS, HAMMERFALL, POWER TRIP, SIX FEET UNDER či pokračování série s producentem Mikem Fraserem.
Koronou stižená rubrika „Live“ dýchá alespoň reporty z největšího domácího turné roku 2020, Monster Meeting a thrashové veselice s DESTRUCTION.
Další taje a překvapení vám prozrazovat nebudeme, ať taky máte co objevovat. Děkujeme všem, kteří poslali svou vzpomínku formou PohledniceOnline a jako dík dáváme vybrané na jednu stranu megaposteru.
S přáním, abychom příští rok zažili festivalovou sezónu jak ji známe, vám příjemné čtení přeje Karel Balčirák.
