Druhý den festivalu Mighty Sounds. Počet návštěvníků stoupá, rtuť na teploměru také. I přes sužující vedro je sobota dalším velkým mejdanem.
Na Jan Roháč Stage bylo příjemně. Stín a chládek ve velkém stanu nabízely perfektní útočiště, kam se schovat před rozžhaveným sluncem. Když jsem tam dorazil, zrovna na podiu řádila pražská pop punk/hardcore parta SKYWALKER. Stan byl plný a na většině přítomných bylo vidět, že je sem nepřilákal pouze stín a chládek, ale že hlavně chtěli vyjádřit mladé nadějné skupině podporu.
Na velké Jan Hus Stage se pak představili skacoraři NH3, jimž se svým energickým koktejlem dovezeným až z Itálie podařilo roztančit lidi i na prudkém slunci. Během vystoupení hrdě přiznávali své protirasistické postoje, které ještě podtrhovalo zpěvákovo triko s nápisem „Love music, hate racism“. Aby ovšem skáčka nebylo málo, nastoupili po NH3 maďarští PANNONIA ALLSTARS SKA ORCHESTRA, jež laťku nastavenou předchozí kapelou hravě překročili, nalákali k sobě velký dav a ten se jim pak podařilo hravě strhnout. Spokojené úsměvy a pozitivní nálada lidí po konci koncertu mluvila za vše. To samé platilo i u amerických punk rockerů BURNING STREETS (hráli na vedlejší scéně ještě před začátkem PANNONIA ALLSTARS), kteří bavili také díky sympatickému a vtipnému frontmanovi.
Na Lucky Hazzard se mi posléze podařilo shlédnout alespoň část vystoupení českých THE DRAIN. Pánové sází na syrový, energický rock’n’roll a svou image staví na přístupu: „My jsme THE DRAIN. Co jste dokázali vy?“ Ačkoliv přítomné zaujali, jejich hrací čas měl tu nevýhodu, že na protější scéně začínali v půlce jejich koncertu PRAGUE CONSPIRACY, a tak přihlížejících postupně bohužel ubývalo. PRAGUE CONSPIRACY jsou na Mighty Sounds doma a ke své performanci tak i přistupovali. Byli velmi neformální a mimo jiného prohlásili, že do konce roku by měli přijít s novým albem.
Ještě předtím než vypukl vrchol sobotního programu v podobě ENTER SHIKARI, zastavil jsem se opět na Jan Roháč Stage, resp. na britskou psychobilly legendu KING KURT. Její show byla prošpikovaná humorem a energií, kterou dokázala člověka zahrnout tak, aby ji posléze mohl plně koncentrovat na hypnotické ENTER SHIKARI.
Před začátkem jejich vystoupení už před pódiem dychtivě čekalo slušně rozsáhlé publikum, které se v průběhu vystoupení zvětšovalo. Od první skladby to vypadalo, jako by na Čápově dvoře přistálo UFO. Světelná show ENTER SHIKARI ještě převyšovala tu od ARCHITECTS. Tam, kde byli páteční ARCHITECTS profesionálně chladní, byli ENTER SHIKARI plni emocí. Puntičkářství se ale nedá popřít ani u jednoho z dvojice.
Cestou z areálu jsem opět míjel Monster Zone, kde zrovna lidé pařili na reprodukované punkové klasiky. Přede mnou je poslední den, a i když je většina mejdanu už za mnou, zdaleka ještě není konec. Čekají TERROR, ZOČI VOČI, THE ROCKET DOGZ, RED FANG a spousta dalších.
text: Jiří Štraub foto: Yan Renelt
