Norský fenomén neofolku WARDRUNA je objektem zájmu našeho redaktora Roberta Čapka, který v listopadovém Sparku zpracoval jejich fenomén. A krom toho přijede kapela 21. listopadu do Prahy a my pro vás máme vstupenky za exkluzivní Spark cenu!
Ušetřete 300 Kč za lístek na WARDRUNA
Einar používá protonorštinu, tedy mrtvý jazyk, do kterého přidává několik archaických norských dialektů. I do klasické norštiny namíchává něco z příbuzných jazyků nebo i odlišných starých jazyků. Dalším autentickým prvkem jsou sbory, do kterých Einar vybírá zpěváky tradičních norských lidových písní. Stejně tak i kostýmy kapely na koncertech a videích jsou historické (nebo historizující). Všem těmto aspektům věnuje Einar hodně času, studuje je a jeho příprava na alba jsou vlastně náročná historická bádání.
„Pro mě je velmi důležité nashromáždit co nejvíc faktů, abych je mohl vetknout do tvůrčího procesu. Je za tím spousta bádání. Mluvím s archeology, chodím do muzeí, provádím rozsáhlé rešerše. Akademický svět má přitom vlastní metodologii a postupy a já mám velkou výhodu, že pracuju interdisciplinárně. Věnuji se teoretické stránce věci, ale coby hudebník a skladatel i té praktické. Kombinace přináší plody a nejspíš je to také důvod, proč si odborníci čím dále více cení mé práce. Přesto je to pochopitelně náročné, protože toho pořád spoustu nevíme. Archeologické nálezy nicméně odhalily řadu starobylých hudebních nástrojů – známe jejich škálu tónu a víme, že se za posledních 1500 let vlastně moc nezměnily. Mně ale v každém případě nejde o reprodukci hudby ze specifického historického období, jak vždycky říkám. Tvořím hudbu pro dnešní dobu a pro budoucnost,“ popisuje tvůrce Einar proces tvorby.
Celý článek najdete v listopadovém čísle Sparku. Na stáncích právě nyní!
