Den po svatém Valentýnu. Poslední dojmy ze svátku květinářů, kdy za čoko, kytku a naivní šišlavé kecy čekáte večer plný naivní romantiky a nejlépe pohodového sexu byl tu a tam…
EBM má v Čechách solidní základnu. V osmdesátých letech minulého století, kdy už věrní Depešáci byli přemlsáni, bylo na čase mrknout do podobných vod. Kdo byl měkota, vystačil si se synth-popem alá Camouflage a Ultravox, ti drsnější lovily v útrobách německého a belgického post-punku. Základním kamenem nejspíše i pro Die Krupps byli rodáci z Düseldorfu - Kraftwerk. Ti ostatně rozjeli svoje electronic body music už z kraje sedmdesátek… Die Krupps neměli lehké začátky. Kráčeli ve stínu jedné z prvních velkých EBM kapel Die Form a jako houby po dešti se objevovali nové kapely Front 424, Project Pitfork, Laibach a další. Základem byli Kraftwerk, nabaloval se post-punk, vliv nové elektroniky a nově se rozvíjejícího se industrialu…
OSM LET ČEKÁNÍ…
Poprvé se tato legenda, maskující se za industriální konglomerát dynastie Kruppů, objevila v Praze již v roce 1995. V tu dobu byli Kruppové na vrcholu kariéry a ve svém turné brázdily vody na dvou kontinentech. Americké turné se střídalo s Evropským a naopak. Dalších dlouhých jedenáct let nechali české fanoušky oddychnout, aby se mohli připomenout v Praze se svým pětadvacátým výročím vzniku kapely. Po dalších osmi letech, kdy mluvím již v přítomnosti, se konečně zase stavili ukázat, že stále žijí a dokonce s plným batohem nového matroše.
CHANT BEZ BIZARNOSTÍ
Večer plný kovového dunění otvírá úderem osmé večerní projekt Chant. Bradley Bills je mozek projektu Chant a bubeníkem Die Krupps pro letošní turné. Duo bubeníků střídající se na škopky a synth. Ve spojitosti světel a atmosféry v sálu to vypadá dobře. Hudebně nic moc. Potenciál a rozpočet tohoto projektu je nicméně větší, než může malé podium zřejmě nabídnout. Bradley na sebe loni upozornil velmi obskurním hudebním videem "NEED", které bylo za velmi krátkou dobu cenzurou staženo z předních streemových videoserverů. Noční můry Mortiise, Daniho Filtha a Marilyna Mansona okořenil zážitky po vzoru poslední Hell Party. Výsledek vjemů je už jen na Vás… Tento one/two-man project nepůsobil bohužel již tak zvráceně a s kolegou bušily do činelů a virblů hlava-nehlava. Hodinový slet bubeníků na zahřátí a první protáhnutí kostrče.
VIGILANTE – MAGOŘINA V SRDCI
Chilská EBM smečka Vigilante vystřídala Chant po půlhodinové přestavbě pódia. Tohle bude konečně náser, říkám si a postávající kolega vedle mě jen se souhlasem kývne. Zpěvák Iván Munoz je divoch každým coulem. Hezky od podlahy pozdravil Prahu – "Děkuji, nice to be here Praha" a hned strhává elektronickou bouři. Kožené rukavice, nasranost, vykradené nápady snad všech EBM kapel… Zvuk je dobrý, originalita nulová. Klávesák v maskáčové vestě mi připomíná kamarádky dědu na rybolovu, kytarista s obřími kruhy pod očima jak po crackové party. Hodinový set byl alespoň plný energie. Iván řádil jak černá ruka, komunikace s fanoušky fungovala skvěle. Nejlépe, když se Iván vydal zpívat do srdce kotle. Vigilante nabídly průřez svými třemi plackami. Nejvíce materiálu zaznělo z tři roky staré desky The New Resistance. Celé téhle šílené šou dominovala pecka "Fire", která rozvlnila natřískaný sál. Průšvihem byli poslední dva songy, kde to Ivánovi již absolutně nezpívalo a byl vedle, jak ta jedle.
INDUSTRIE? JA, DIE KRUPPS!
Bradley za bicí soupravou si během vystoupení Vigilante oddechl a nyní již mlátil první údery titulní "Blick zurück im Zorn" z novinky The Machinist of Joy do kopáku pro Krupps. Mozek kapely - Jürgen Engler, jak jinak než v černém s koženými rukavicemi, se chopil mikrofonu a v kývavých rytmech chodí po pódiu sem a tam. Sál praská ve švech a přední řada natahuje drápy po Jürgenovi.
TREFFER GEGEN NACHRICHTEN. JA?
Prvním starším kusem je hned druhý song "The Dawning Of Doom", který rozhýbe hned v úvodu i ty, co si to při prvním songu rozmýšleli. Do třetice všeho dobrého se představuje nejčerstvější skladba "Risikofaktor", která loni vyšla jako EP singl.
Hodina a půl času pro industriální set byl vyplněn novinkami z poslední desky The Machinist of Joy. Kontroverzní "Nazis Auf Speed", bohužel nedoprovodil klip s náckem s pikem u frňáku. Novinka "Schmutzfabrik" na sebe strhla zase pozornost tím, že video k ní bylo natočeno fanouškem. Mě potěšila například nejvíce novinka "Robo Sapiens" s tematickým zkreslením vokálu. Ze starších písní zazněly přelomové hity z raných devadesátek. Dominovali desky I a II s "To the Hillt"," Fatherland" a "Crossfire" na samotném závěru. Jasnou volbou byla i skladba "Metal Machine Music". Jen pro připomenutí - inspirována stejnojmennou, nejblbější deskou Iggyho Popa.
Jürgen byl velice dobře naladěn, i když si čas od času odkopl playlist, nebo zamotal do kabelů. Kotel vřel bodem varu a každý, kdo měl nohy, si poskakoval, nebo jen kýval hlavou do rytmu. Na řadu také přišel Jürgenův xylofon z kovových trubek. Výsledek snažení bylo spíše zpestřením, nic pro ucho v první řadě. Čekal jsem, kdy majzne přes pazoury toho podivného tvora, který celý set visel na zadní desce xylofonu a zcela neheterosexuálně se chtěl stále packovat s kapelou. Podání ruky od Jürgena asi třikrát mu zřejmě nestačilo a nádherná opilá slečna vedle něho ho spíše frustrovala.
Sečteno podtrženo – Nadprůměrná akce pro milovníky industriální hudby. Legenda Die Krupps je stále ve formě a podle poslední desky má ještě co nabídnout. Mistr zvuku odvedl dobrou práci a ještě speciální dík pořadatelům o příjemnou atmosféru a komunikaci.
Playlist Vigilante: New Order, Fire, Prison Break, The Other Side, The New Resistance, It´s Our Time, Native Blood, Victims, Freedom, The New Revolution
Playlist Die Krupps: Blick zurück im Zorn, Dawning of Doom, Risikofaktor, Im falschen Land, Essenbeck, Amboss, The Machinist of Joy, Part of the Machine, Industrie Mädchen, Schmutzfabrik, Robo Sapiens, Metal Machine Music, To The Hilt, Nazis auf Speed, Fatherland, Machineries of Joy
text: Michal Čížek foto: Jana Chržová - kompletní fotogalerii naleznete zde
