V posledních týdnech se snad o ničem nemluví víc, než jsou AC/DC, respektive nahrazení zdravotně indisponovaného zpěváka Briana Johnsona Axlem Rosem. Kapela už své oficiální vyjádření ke kauze poskytla, teď s ním přichází i sám Johnson.
„Sedmého března, po sérii vyšetření renomovanými odborníky na sluch, mi bylo řečeno, že pokud budu dál koncertovat na velkých pódiích, riskuju, že zcela ohluchnu. Byl jsem tím otřesen, ale v poslední době jsem si sám začínal uvědomovat, že má stávající částečná ztráta sluchu mě začíná při vystoupení omezovat. Slyšel jsem hůř kytary a měl jsem strach, že to může mít na můj výkon negativní vliv. Ve vší upřímnosti, to jsem při čistém svědomí nemohl dovolit.
Naši fanoušci si zaslouží, abych podal ten nejlepší výkon a pokud ho z jakéhokoliv důvodu nejsem schopen, nezklamu je a ani nebudu ztrapňovat ostatní členy AC/DC. Nikdy neutíkám z boje, a když něco začnu, rád to dokončím. Doktoři se však vyjádřili jasně, podle nich jsem neměl jinou možnost, než přestat vystupovat. Byl to ten nejhorší den mého profesního života.
Od té doby jsem měl s doktory několik dalších konzultací a vypadá to, že v dohledné budoucnosti nebudu moct vystupovat v arénách a na stadionech, kde je na mě hladina hluku až příliš vysoká, aniž bych riskoval další ztrátu sluchu nebo úplnou hluchotu. Snažil jsem se pokračovat i navzdory bolesti, ale bylo toho příliš a taky je toho příliš v sázce. Jsem z toho zničený víc, než si kdokoliv dokáže představit. Emocionálně jsem takto na dně ještě nebyl.
Být uplynulých šestatřicet let součástí AC/DC, nahrávat alba a vystupovat před miliony oddaných fanoušků byl můj život. Neumím si představit, jak bez toho budu pokračovat dál, ale nemám teď na výběr. Jisté je, že ač třeba ne osobně, budu na každém koncertě AC/DC přítomen alespoň duchem.
A co je nejdůležitější, je mi strašně z toho, že jsem zklamal fanoušky, kteří si koupili vstupenky na ty zrušené koncerty a kteří mi ty roky tak fandili. Slova nedokážou vyjádřit hloubku mého vděku a díků za ta milá slova a přání, ale i za dlouholetou přízeň AC/DC. Děkuju za podporu taky Angusovi a Cliffovi. Nakonec bych rád ujistil naše fanoušky, že neodcházím do důchodu. Doktoři mi řekli, že dál můžu nahrávat ve studiu, což mám v plánu. Momentálně se však soustředím výhradně na léčbu, aby se mi sluch zlepšil. Doufám, že se časem skutečně zlepší a že se budu moct vrátit na pódia. A i když je výsledek nejistý, zůstávám optimistický. Čas ukáže. Ještě jednou, díky moc všem za podporu a pochopení.
S láskou, Brian.“
A i když vidět AC/DC s Axlem za mikrofonem bude nepochybně jedinečná příležitost, dle ohlasů z internetu to vypadá, že většina fanoušků se v tomto případě postavila na Brianovu stranu. Australský deník The Sydney Morning Herald cituje „zdroj blízký AC/DC“ s tím, že angažování Axla bylo „finančně motivované“, což mnozí fans považují za zradu. Například Jesse Fink, autor knižní biografie The Youngs: The Brothers Who Built AC/DC označil Axlovo angažmá za „nejhorší rozhodnutím, jaké kdy AC/DC udělali“ a zradu léta proklamovaných postojů. „Desítky let tvrdili, že nejsou o pozlátku a penězích, že jsou o muzice a teď udělali tohle. Teď jsou hardrockovým ekvivalentem KISS,“ napsal Fink.