Každý tuzemský fanoušek tvrdé hudby ho zná jako frontmana ansámblu DYMYTRY. Po letech pod vetřeleckou maskou se však Protheus rozhodl ukázat svou civilní tvář. S ní pro publikum odhalil i svoje nitro. Dobrodružná cesta do světa, který obnažuje „Závislosti“ pokračuje a nekončí. Více v druhé, závěrečné části rozhovoru...
Album „Závislosti“ přineslo širokou škálu barev a hudebních postupů, kde vedle sebe stojí třebas balada „Smutná“ a ryčný fofr v podobě „Řekni mi proč“. Podařilo se ti na desce aplikovat všechny písničkové formy, které sis umanul?
Já nad tím takhle nepřemýšlím. Prostě si dělám radost, raduju se z muziky, ze slov a z toho, že nemusím nikomu nic dokazovat. Jednou jsem smutnej, jednou veselej a podle toho píšu.
Album má podle bookletu hned několik producentů, kdo měl v tomto směru vůdčí roli?
Ačkoliv je to „můj projekt“ dávám všem hodně prostoru. Nebudu přece říkat kytarovému virtuozovi Milošovi Knoppovi, jak má co hrát. Nebo nejlepšímu studiovýmu zvukaři, kterýho u nás znám, Wendelovi, jak má míchat bubny... Nicméně právo finálního rozhodnutí mám já. Pavel Balko (TRAKTOR) mi hodně pomohl najít směr, filosofii celýho projektu, Wendel Dreiseitl zase zvuk...
Jak velkým sparingpartnerem ti byl pro tvůrčí proces Filip Litera?
Jsme v tom spolu od začátku. Na jeho parádní punkáčský chatě jsme začali přemýšlet, plánovat, psát první songy... a navíc jsme takový vesmírný bráchové. (úsměv)
„Závislosti“ vznikaly ve studiu Bomb Jack u Wendela Dreiseitla. Byl ti při natáčení spíše oponentem nebo nahrávačem nápadů?
Wendel je absolutní špička, svoje věci už nechci dělat s nikým jiným. Je úžasně tvůrčí, plnej energie a entuziasmu. Skvěle hraje na kytaru, spoustu partů dotočil a vlastně všechny sóla. A navíc s kým jiným bych ve čtyři ráno opejkal buřty v kotelně v kotli na uhlí. (smích) Celá ta parta si tak nějak úžasně sedla. Asi to tak mělo bejt.
Řešíš už pomalu krizi středního věku, nebo je ti dobře v duši malého kluka? Narážím samozřejmě na text k písni „Poločas“…
Jak kdy. Samozřejmě už čtyři křížky cejtím, už to nejde jako ve dvaceti. Zároveň ale mám už celkem nějaký zkušenosti a neposírám se z věcí ani z lidí tak, jako dřív. Výhoda středního věku a mojí pozice je, že už člověk nemusí nikomu nic dokazovat. Mám doktorát a snad se brzo dokopu k docentuře, mám dvě platinový desky a pět zlatejch, psal jsem pro polovinu naší scény včetně Lucky Bílé... Tak co bych komu vysvětloval. A slovy mého oblíbeného textaře Kuby Ryby „taky už není konec po prvním zásunu“ (smích)
Jaký je obecně tvůj vztah k ženám? „Koukám jako blázen“ je celkem šťavnatým rozborem na dané téma…
Můj vztah k ženám je, řekl bych, velice kladný. (smích) Sex k rokenrolu patří a nikdo, kdo nemá pořádný koule, by se nepostavil před 10 000 lidí a nezačal zpívat. Ženy jsou nám inspirací, dodávají nám energii a motivaci se o ně prát a mít co nabídnout. V každém případě jsem deset let ženatej a musím říct, že fakt šťastně. A rád bych, aby to tak zůstalo...
Ve skladbě „Řekni mi proč“ si to celkem vyřizuješ s mocipány a celkově „novou dobou“. Chápu dobře, že je pro tebe nejdůležitější nenechat se vtáhnout do této hry?
Myslím, že už velká většina z nás cítí, že ta hra má velký trhliny a moc nefunguje. Aby miliony lidí otročily na pár hyperpracháčů, to je přece trochu na hlavu. A aby nám „někdo“ rozkazoval, co smíme jíst a čím smíme jezdit a co si myslet, to už je úplnej úlet. Ne, že bych byl zastáncem komunismu, to je další výplod lidský debility, ale tak nějak všechno s rozumem. Šílenství posledních let ukazuje, jak moc nesmyslnej systém jsme vybudovali, respektive dovolili, aby se vybudoval.
Chtěls prostřednictvím „Závislostí“ navzdory výbušnému názvu předat fanouškům pozitivní poselství?
Jasně! Život sám o sobě je nádhernej, barevnej, zajímavej. Na světě je krásně. Musí se makat, ale je to krásný. Já jedu svojí životní jízdu na maximum a i když někdy polykám andělíčky a docházej mi síly, pořád je to jízda a nikdy bych neměnil. A přál bych si, aby moji fanoušci jeli tu jízdu se mnou. Nenechali se vystrašit a zblbnout lží a propagandou. Byli šťastný a žrali život jako já – jako velkej, šťavnatej, krvavej stejk.
Je skladba „Ruda se mění ve zlato“ krom šumavského narativu oslavou zdánlivě obyčejných věcí a životů?
Právě ty „obyčejné věci a obyčejné životy“ jsou na tomhle světě to nejhezčí! Je to úžasný, co lidi dokázali vybudovat, jak se dokázali a dokážou prát se životem. Když zapomeneme, jak vypadá reálnej obyčejnej život, zapomenem i žít. Dneska spousta lidí neustále čumí do telefonů, nahání absolutní hovadiny na sociálních sítích, který byly mimochodem vymyšlený tak, aby na nich vznikala závislost horší jak na heráku. A tak nějak zapomínáme žít. Přijde mi, že když se člověk rval s přírodou o kus jídla a střechu nad hlavou, bylo mu líp.
Pavučina všemožných závislostí v bookletu je originální. Jak tě napadla tahle myšlenka?
Mám pořád spoustu nápadů. (úsměv) Hodně sleduju lidi. Zajímají mě, fascinujou mě. A taky sleduju, jak se odklonem od reálnýho života vytvořila v našich srdcích díra, kterou se snažíme zaplnit. Někdo drogama, někdo alkoholem, někdo workoholismem nebo posedlostí sexem. Všechno to je jen náhrada za plnohodnotnej život. A i když vychlastáš celej bazén kořalky, nebo opícháš každou ženskou, která před tebou neuteče na strom, stejně tam ta prázdnota bude. Je potřeba na to jít jinak...
Silným místem v textech je verš „aby si se našel, musíš se nejdřív ztratit“. Stalo se to i tobě?
Stalo... a poměrně intenzivně. A ono to je potřeba si nabít pořádně držku. Někomu to sice vůbec neprospěje, ale já mám pocit, že mě to nakoplo hodně.
Přistupuješ k psaní textů jinak, když píšeš pro sebe anebo naopak pro další interprety?
Ne. Vždycky píšu ten „jeden“ text. Neřeším, jestli je pro moji sólovku, pro DYMYTRY nebo pro jinou kapelu. Vždycky to beru poctivě a na maximum. Tohle třeba nikdy nepochopil náš kapelník. Má pocit, že „nadržuju“ svojí sólovce. Ale to je pro mě úplnej nesmysl. Když něco dělám, dělám to na maximum. Ať už píšu, nebo stojím na pódiu, jsem tam teď a teď to dělám nejlíp, jak umím. Ale chápu ho, naše vesmíry jsou úplně odlišný. (úsměv)
Závislosti Tour 2023:
22.4. Pelhřimov, KD Máj
28.4. Liberec, Bunkr
29.4. Trutnov, Uffo
5.5. Krnov, Kofola MC
6.5. Vysoké Mýto, M-klub
7.5. Přerov, Městský dům
12.5. Kolín, MSD
13.5. Písek, KD
26.5. Třebíč, Club Roxy
