Kapela ŠKAREDÁ HOLKA ve své muzice využívá bluesových prvků, ale jistota z nich sálá i v tvrdších hudebních polohách. Ačkoli hrají pohodový bigbítek, jak s oblibou tomuto stylu říkáme, z line-upu letošní Ostravy v Plamenech bezesporu vyčnívali, ale v dobrém slova smyslu. I pro samotnou kapelu to byl tak trochu kulturní šok. Jak tihle pohodáři koukají na metalovou scénu a jak se mezi metalisty cítili zavzpomínala celá kapela.
Bylo to pro vás poprvé na tak velkém metalovém festivalu? Tom: Metalových koncíků jsem viděl dost, ale na žádném jsem s kapelou nehrál. Byl to zážitek!
Jak jste se cítili v obležení tvrdých mezinárodních kapel? René (saxofonista): Měl jsem trochu obavu, že zvuk saxofonu bude pro metalové publikum trochu „matoucí“. Ale pak jsem si uvědomil, že jako jediný jsem měl opravdu celometalový nástroj. Karel: Já jsem se hrozně těšil na češtinu! Dlouho jsem na tak velkých festivalech česky nezpíval. Tom: Nemyslel jsem na to. Pořád jsem si říkal: hlavně to neposrat.
Hezký merch ŠKAREDÉ HOLKY najdeš tady
Přitvrdili jste materiál? Hráli jste rychleji? René: Vybrali jsme hodinovku, kde zazněly všechny naše polohy, je pravda, že jsme ze setu povyhazovali úplně pomalé písničky. Tom: Možná to rychleji občas bylo. Prostředí na nás má prostě vliv: lidi, adrenalin, předvádění se. Tomu neporučíš. Aleš: Myslím, že tempa byla v rámci tolerance.
Hráli jste motorheaďáckou vypalovačku „Je to běs“? René: To jsme museli, ne? Karel: Jasně, Motoři jsou nejlepší Rock&Roll. Tom: Na takovém fesťáku jsme ji nemohli vynechat. Mám ji moc rád, je to přímočará palba, která byla hotová snad za půl hodiny. Prostě si to sedlo a bylo to. Aleš: Jo, taková polka se v Česku vždycky šikne.
Foto: Lenka Machuldová
Které písně u fanoušků zabodovaly nejvíce? Kosťa: Během vystoupení jsme vnímali vzrůstající zájem publika, což bylo příjemné a velmi motivující. René: Spíš za námi po koncertě přišly holky. Dokonce několik, že si na youtube naposlouchaly píseň „Sčesaná“ a že si ji pouští pořád dokola. To bylo potěšující. Karel: Já to říkal, že ty pomalý věci tam měly zůstat! Aleš: Ty, u kterých bych to čekal nejmíň. Ale já byl vždycky mimo. (smích)
Užili jste si takový festival i jako fanoušci nebo jste spíše na jinou hudbu? Kosťa: Za mě určitě. Jsem oddaný metalový fanoušek. Navíc i v zákulisí šlo vše jako na drátkách. Velké poděkování patří našemu vydavateli i organizátorům festivalu. René: Dobré prostředí pro metalový festival a co si vzpomínám, je v Ostravě všechno koks nebo kahan, když jsem tam byl posledně na svatbě, hrálo tam DUO KOKS. Karel: Absolutně souhlasím s Kosťou. Festival byl skvělý. Vracím se k tvrdé muzice po 30 letech a po absolvování nejrůznějších festivalů po třičtvrtině světa. A byl jsem velmi příjemně překvapen. Tom: Šel jsem si to užít i pod pódium. Vystoupení je divadlo pro lidi, druhá strana téže mince. A to přece zažiješ jenom na živém hraní!
Foto: Lenka Machuldová
Jak jste třeba u podpisovky vnímali publikum? Kosťa: Velmi příznivě. Karel: Byli skvělí. Ten zájem mě příjemně překvapil! Ale tak trochu ukázal, že pro bluesmany jsme metal a pro metalisty blues. Což mě baví, protože to taky znamená, že nás poslouchají. Tom: Lidi byli fantastičtí. I když pršelo, čekali trpělivě na podpis. Slyšeli jsme pochvalu za bluesové prvky, a to nám udělalo radost, protože blues je jeden ze stylů, ze kterých vycházíme. Těmi dalšími jsou samozřejmě hard rock a metal.
Co jinak u ŠKAREDÉ HOLKY nového? René: Máme v šuplíku tak deset, patnáct starších i nových písniček, chtěli bychom vydat třetí desku a vypustit ji co nejdříve do světa. Karel: Abych upřesnil, už jsme je z toho šuplíku vytáhli a makáme na nich. Chceme je vydat na jaře příštího roku. Aleš: Někde už je hudba i text, někde je potřeba doladit hudbu na text a někde zase napasovat text na hudbu, takže nás čeká spousta vzájemného tvůrčího hádání. Tak tak.
