BOSTON zaujímají v dějinách pompézního rocku výsostné postavení. Jejich stvořitel, kytarista Tom Scholz, má navíc své zvláštní renomé.
Zatímco všichni ostatní stylotvorní mistři šesti strun dospěli ke své jedinečnosti výhradně herní technikou, Tom se zapsal do dějin coby tvůrce novátorského zvuku pomocí vlastního technického vynálezu, geniálně jednoduchého kytarového zesilovače/efektoru Rockman, připomínajícího tvarem, velikostí i sluchátkovým výstupem walkmana. Pouhé čtyři základní kombinace komprese, zkreslení, stereo chorusu a echa postačovaly k tomu, aby si každý adept mohl zahrát na pompézmana BOSTON.
Mimo to je Scholz známý svojí otevřenou nenávistí k hudebnímu průmyslu: „Ze vší existující zábavy, včetně televize a filmů, je hudební průmysl tím nejhorším, nejpokleslejším. V mnoha případech doslova přitahuje spodinu.“ Jeho tvrdý názor má původ v druhé polovině sedmdesátých let, v období vrcholného úspěchu BOSTON, kdy se Scholz dostal do sporu s šéfem CBS Walterem Yetnikoffem. Scholz byl hippie, vegetarián a citlivá duše, upřednostňující umění před obchodem, Yetnikoff pak dle svého vlastního přiznání tvrdý chlápek šňupající kokain.
Nepřátelství mezi umělcem a vydavatelstvím vypuklo naplno při nahrávání druhého alba „Don’t Look Back“. Gigantický úspěch debutu, jehož se za dva roky prodalo osm milionů kopií, vedl k nesmlouvavému nátlaku na Scholze, aby v rámci svého údajného závazku na deset alb během šesti let co nejrychleji dokončil další položku. Scholz sice album dokončil v roce 1978, ale jak sám říká: „Rozhodně jsem neskrýval, že nahrávka byla vydána předtím, než byla úplně hotová.“ Yetnikoff si naproti tomu vybavuje, jak jej slušný Scholz v laufu okřikl „se neposer!“ a jak si pořád na něco stěžoval, na barvu oblohy například. Asi se fakt neměli rádi...
Velký profil BOSTON najdete v Galerii titánů v červencovém čísle Sparku.
