Glammetalová vlna zasáhla i Českou republiku. Jak jinak si vysvětlit, že na brněnském koncertě STEEL PANTHER byla velice slušná návštěva a totéž se prý odehrálo na chlup přesně v Praze.
I když trochu pochybuju, že všichni návštěvníci odhadli recesistické pozadí celé akce anebo jsem byl svědkem vypečené hry na druhou. Buď jak buď, sluší se zdůraznit, že po hráčské stránce jsou STEEL PANTHER kapelou bez nejmenšího kazu. Především Satchel předváděl na všech místech své kytary, že tento nástroj je jeho další rukou (nebo možná k charakteru večera - jiným údem). Dosud vydané desky včetně té letošní „All You Can Eat“ rovněž nabízejí nespočet skladeb, při kterých se skvěle paří (ale nesmíte být zahleděni do posledních počinů BETWEEN THE BURIED AND ME a SPIRITUAL BEGGARS, i když i v této kombinaci se to dá zvládnout). Vše kolem toho je jedna velká nadsázka a úlet.
Tentokrát ani delší úseky, kdy se jenom mluví, nejsou žádná nuda. Dozvíte se například, že Michael Starr bude toho večera zpívat „jen pro vás“ na CELÝCH 60% a to zrovna, když slaví 65 let. Na důkaz letitosti se vokalista loučí už po druhé skladbě. Baskytarista Lexxi Foxx nejen, že neumí do tří počítat (ale to jen mezi hraním, jinak mu prsty chodily jako šicí stroj), ale jako správná „blondýna“ si mezi skladbami lakuje svůj dlouhý vlas. Starr přiskotačí na pódiu s vlečkou a la Ozzy Osbourne, aby jí jako roztančený netopýr ohrožoval své spoluhráče. A do toho jedna skvěle odehrána pecka za druhou. Vlastně ani nevím, do jaké míry byla přítomnost asi šestnácti mladých osob ženského pohlaví (ano, podle jedné z ukázek, pohlaví sedělo) na pódiu hra nebo spontánní akce.
Věřím, podle reakce kolegy Marka, že model STEEL PANTHER se brzy vyčerpá (možná už letos) a to jak po studiové i pódiové stránce. Ale musím říct, že jsem se na Flédě hodinu a půl skvěle bavil věda, že až čtyři „macha“ na pódiu sundají ve třech případech své příčešky, nikdo je u tourbusu ani nepozná. A pokud to někdo všechno bral totálně vážně, ani to nevadí. Skvělý glam rock do končin naší republiky nikdy nepronikl, i z toho důvodu jsou dvě zastávky STEEL PANTHER nesmírně užitečné. Třeba se příště na zakladatelích tohoto stylu, ze kterých Američané čerpají, sejde větší než podprůměrná návštěva. Takže se doufám uvidíme na poslední šňůře MÖTLEY CRÜE.
text: Jan Kozák foto: Mirek Valenta - kompletní fotogalerii z pražského koncertu naleznete zde
