Čerstvá úderka SOUL GRINDER se rozhodně nebojí velké konkurence, spíše naopak. Zelenáči bývají vždycky hodně kousaví a zdravým způsobem se vtírají, jak dokazují na svém chorobném debutu „Chronicles of Decay“. Kytarista Jan nás provedl prvními uměleckými krůčky své kumpanie.
Text: Bob Zelenka
Jane, co stojí za vznikem morbidní chásky SOUL GRINDER? S Mathiasem, vokál a baskytara, se známe už hodně dlouho z našich předchozích kapel, které se potkávaly na scéně, a taky z aktivit s nimi spojenými. Nikdy dříve jsme spolu ale nehráli. Po určité době, kdy jsme nebyli v kontaktu, jsme se potkali na jedné párty, kde jsme se shodli na tom, že máme stejné hudební ambice. Rozhodli jsme se tedy spojit síly a začali jsme nesměle zkoušet nějaké věci. Bohužel vše mělo jepičí život, protože jsme nemohli najít vhodného bubeníka. Naštěstí jsme potkali Matého, ze kterého se vyklubal hodně kreativní, zkušený a stejným směrem naladěný hudebník.
Bylo složité v současné virové pandemii dát dohromady materiál? Jak jste vše zvládli?
Drtivou většinu jsme zvládli připravit individuálně, bez nějakých externích zásahů dalších lidí. Hodně jsme vše řešili přes internet, takže virus zde neměl velkou šanci něco ovlivnit. Dokonce jsme stihli většinu nazkoušet a přehrát ještě dřív, než tahle sračka započala. Možná že bychom měli velké problémy s natočením bicích během pandemie, ale stihli jsme to, ještě než začaly restrikce. Během nich jsme upravovali mnoho detailů, čímž se posunulo i datum vydání.
Váš debut jste ocejchovali názvem „Chronicles of Decay“. Znamená to, že každou skladbu berete jako speciální část kroniky, která popisuje individuální pohromu nebo apokalypsu?
Já osobně vnímám jméno alba jako název enormně veliké (částečně mystické) knihy hororových příběhů.
Od první skladby „Infernal Suffering“ jde o blasfemickou jízdu. Žádné intro, žádné pomalejší momenty, pecka plnou silou přímo do ksichtu.
Maté chtěl napsat skladby, které by vlastně sumarizovaly vše, co miluje na death metalu a co přesně reprezentuje náš hudební styl bez jakýchkoliv kompromisů. „Infernal Suffering“ je skvělým představitelem zmiňovaného.
Úvodní šlehu následuje „Morbid Masquerade“. Skvělé tempo s důrazem na refrén, což ukazuje váš vzorec hry.
Dalo by se říct. Přístup ke komponování byl samozřejmě stejný, ale tahle skladba je více ovlivněná švédským death metalem. Alespoň dle mého osobního názoru.
Je fakt, že ne všechny kompozice jsou zběsilé jako samo peklo. Najdou se i pomalejší, jako „The Sun and the Serpent“, kde ukazujete sílu i ve středním tempu. Docela mě zde připomínáte GOD DETHRONED.
Jejich tvorba se mi moc líbí. Zvláště album „Toxic Touch“. Kdybychom se v materiálu více vrtali, asi bychom našli nějaké podobnosti, předpokládám. Já bych se ale spíše přiklonil ke kapele NILE, a to zcela ve volném způsobu interpretace.
Na debutu ukazujete více tváří a podob své hry. Třeba „March of the Dead“ v sobě nese hodně thrashových elementů.
Opět v tom má prsty Maté, který thrash metal poslouchal ve svých teenagerovských letech. Vypadá to, že mu spousta elementů zůstala pevně zakořeněných v šedé kůře mozkové.
Je jasné, že vás ovlivnila spousta kapel. Osobně cítím silný vliv polských mistrů VADER, zvláště co se týče kytarového zvuku a riffování.
Milujeme VADER! Nejen kvůli jejich masivnímu live pojetí a show, které mají sílu buldozeru. Během mixu jsem řekl Matému, že zvuk basového bubnu zní jako VADER a že to je nejlepší zvuk, jaký znám. Možná že se pak snažil adaptovat vícero prvků do naší vlastní tvorby.
Je skvělé, že jste si vyhráli s obalem alba, který se krásně nese v černobílém old school stylu. Perfektně padne k hudební i textové náplni desky. Je to přesně ten typ obalu, který fanouška hned v obchodě praští do očí.
A přesně o tohle nám šlo. Jak jsi říkal, obal je zpracovaný stylem, který hned zaujme a přitáhne pozornost každého fanouška old school death metalu.
Co chystáte v nejbližší době, i když mnoho možností momentálně není? Máme rozjeto ještě několik bočních projektů, ale ty jsou nyní v pozadí.
Nejdůležitějším pro nás bude se co nejdříve prezentovat živě s debutem „Chronicles…“. Doufám, že čekání na koncert nebude trvat dlouho. Kromě toho se soustředíme na psaní dalšího materiálu. Nic jiného dělat ani nemůžeme, jak jsi naznačil.
