- Interpret: AGORAPHOBIC NOSEBLEED
- Album: Arc
- Stopáž: 27:14
- Label: Relapse Records
- Datum vydání: 22. leden 2016
- Žánr: Sludge/Doom Metal
- Původ: USA
Od doby, co jsem Chirurgii začal psát jsem nepromeškal jedinou šanci abych psal opěvné memoáry o tvorbě marylandských cybergrind neurotiků AGORAPHOBIC NOSEBLEED. A nyní, sedm let od jejich posledního alba nám kapela přináší zbrusu nové tří skladbové EP (jenž je první v sérií dalších čtyř), které tentokrát mají kompletně v režii zpěvačka Katherine Katz a kytarista Scott Hull.
Je nutné zmínit, že jsem „Arc“ slyšel dříve, než byla zveřejněna zpráva, že se nebude jednat o grindcorovou nahrávku. Takže si dokážete představit mé překvapení, když v prvních vteřinách otvíráku „Not A Daughter“ se na mě zpoza stěny kytarové vazby vyvalil kolosálně groovy bluesový sludge riff. Ale dříve než jsem mohl zkontrolovat, jestli jsem omylem nepustil album EYEHATEGOD, mě tohle EP svými jižanskými bažinnými kytarami ukolébalo do svého dusivého ale vřelého sevření. „Arc“ zní jako brodit se v močálu horkého tekutého asfaltu v absolutní tmě se slonem na zádech. Tohle EP je tak krutě heavy, až je vyčerpávající. Každý tlustý doomový riff je jako další cihla, jenž se vám hromadí v batohu a pomalu vás táhne ke dnu. Tempo druhé „Deathbed“ je tak bolestivě pomalé, jakoby se po břiše plazilo v rozbitém skle a použitých jehlách, avšak v půli vybuchne do nesmírně šťavnatého riffu, za který by se nestyděli ani kytarový mistři CROWBAR. A finální a nejdelší „Gnaw“ svým hromovým bicím doprovodem a nízkými vokály působí jako akt sebe-euthanasie, když si do žíly vpravíte co nejvíce opiátů, a na této hřejivé riffové vlně doplujete až do zapomnění.
„Not A Daughter“
Avšak „Arc“ se stává ještě mučivějším, když vezmete v potaz o čem tohle EP pojednává. Katz desku napsala primárně o její matce, která se celý život potýkala se schizofrenií a ke konci života prohrála boj s rakovinou. A vy jako posluchač jste ihned hozen do tohoto velice osobního a vám cizího světa plného strachu, úzkosti, frustrace a neuvěřitelného smutku. Přičemž vokální projev Katz je tak emočně vysilující, že člověka otřese v základech. Z kvílejících výkřiků „Přestaň mi ubližovat / proč mi to děláš? / přestaň!“ nebo „Chladný pokoj / šum televize / sestra, která stěží znala tvé jméno / tvou živou tvář / odpusť mi / odpusť mi, že jsem tam pro tebe nebyla.“ ve skladbách „Not A Daughter“ a „Deathbed“ doslova stydne krev v žilách. Katz na celém EP zní, že si vskutku vylévá srdce skrz tuhle otevřenou ránu, s kterou se celý život musela vypořádávat.
„Deathbed“ + „Gnaw“
Je neuvěřitelné, jak mistrovsky si AGORAPHOBIC NOSEBLEED dokázali osvojit tento kalný styl sludge metalu. Kytarista Scott Hull (taktéž PIG DESTROYER a ex-ANAL CUNT) snad musel podstoupit transfůzi krve s Jimmy Bowerem (EYEHATEGOD, DOWN), že dokázal zahrát takto autentickou jižanskou bluesovou temnotu. A taktéž by měl dostat vyznamenání za programování bicích, jenž se absolutně nedají odlišit od reálného hráče. Katz si na této nahrávce doslova vyřvala duši a rozhodně jde o mrazivě silný emocionální výkon. Na kapelu, která s tímto stylem a tématikou nikdy nekoketovala, je tohle EP naprosto přelomové. A tudíž mou jedinou výtkou je, že výsledného obsahu je pekelně málo. Tři songy a 27 minut mi celkem rve koule, protože podobného materiálu bych klidně strávil i hodinu. Ale i tak je „Arc“ neuvěřitelným počinem, ze kterého si stále zvedám čelist ze země. Tohle EP určitě není pro každého a dokážu si představit, že konzervativní grindcore fanoušci kapely ho budou přímo nenávidět, ale opravdu se neděje často, že kapela vystoupí takto drastiky z její komfortní zóny a dosáhne takto neuvěřitelného výsledku. „Arc“ je jak milníkem v diskografii AGORAPHOBIC NOSEBLEED, tak i v celém sludge žánru. Pro fanoušky EYEHATEGOD, IRON MONKEY nebo GRIEF je tohle povinný poslech!
9/10
Oblíbené songy: Vše (avšak mým favoritem by asi byl „Not A Daughter“)
