Původní bubeník GUNS N' ROSES Steven Adler se v nedávném rozhovoru rozpovídal o své minulosti, přítomnosti a možné budoucnosti spojené s legendární skupinou. Ta i letos pokračuje v masivním reunionovém turné Not in This Lifetime…, kde je na bicí doprovází Frank Ferrer. V červenci navštíví i Prahu .
Jaké bylo první vystoupení s ostatními členy původní sestavy GUNS N' ROSE- Slashem, Duffem McKaganem a Axlem Rosem za dvacet šest let v červenci 2016?
Adler: „Bylo to pro mě jako: „Děkuji ti, Bože, za tento krásný dárek.“ Hned jak jsem se dozvěděl, že by se reunion mohl konat, začal jsem trénovat hlavně písně z „Appetite For Destruction“. Cvičil jsem celkem pětadvacet skladeb dvakrát denně po dobu dvou let. Chtěl jsem být připravený v top formě. A pak přišla druhá zkouška, já si poranil záda a musel jsem mít menší chirurgický zákrok. Měl jsem seštípnutý nerv, do hodiny jsem byl z nemocnice venku a cítil jsem se líp, ale musel jsem chvíli odpočívat. Mluvil jsem s nimi a chtěl, aby mě vzali zpátky, ale to se nestalo. Já jsem byl rozčílený, protože jsem si to tajně přál dvacet šest let. Každý den jsem prosil Boha, abych s nimi mohl hrát znovu.“
Jak to bylo s jeho odchodem z GUNS N' ROSES v roce 1990?
Adler: „Pokud si lidé myslí, že jsem byl vyhozen z GNR kvůli drogám, tak se mýlí. Každý v té kapele ujížděl na drogách. Já jsem na nich ujížděl méně než kdokoliv jiný. Takže mě vyhodili z kapely jako prvního, pak Izzyho. Potom vykopli i Slashe a Duffa, protože Axl chtěl převzít kontrolu nad vším. Chtěl vlastnit jméno, chtěl být jediný člověk, který dostane zaplaceno za písničky. Chtěl být manažerem, účetním a vůbec vším. Já jsem byl na mušce první, protože jsem byl nejjednodušší volbou, byl jsem ten nejmilejší z nich. Dokonce mě napálili. Nechali mě podepsat nějakou nepodstatnou smlouvu s mým právníkem tam u nich v kanceláři zrovna v době, když jsem byl hodně nemocný. Neměl jsem žádné tušení, že jsem podepisoval odejmutí svých práv, práva ke jménu, mé honoráře a další věci. Chtěli mi v podstatě dát dva tisíce dolarů a hodit mě na ulici. Díkybohu to došlo aspoň mé mámě a sehnala pro mě pořádného právníka. Díky Bohu mám v tomto vystaráno.“
Byl si vědomý, když cvičil na reunion, že bude hrát s GUNS N' ROSES na všech koncertech pouze jednu nebo dvě písně?
Adler: „Jak jsem řekl, cvičil jsem pětadvacet písní dvakrát denně po dobu téměř dvou let - každý den, takže jsem byl dokonale připravený. Pak mě na druhé zkoušce chytla opravdu velká bolest zad. Musel jsem po operaci odpočívat po dobu dvou týdnů. Byl jsem připraven, ale Duff mi zavolal a řekl: „Ty vole, ty už s námi hrát nebudeš. Nebudeš dělat tyto koncerty.“ V tu chvíli jsem mu ve vzteku odvětil: „Jsi ten nejzkurvenější člověk na světě.“ A zavěsil jsem. Byl jsem naštvaný na sebe, považoval jsem sebe za nejhoršího člověka na světě. Sralo mě, že jsem se nebyl schopný dostat zpět poté, co mi tu příležitost konečně dali. Později jsem se mu omluvil, protože ví, že ho miluju víc než kohokoliv jiného. Očividně jsem ho loni potkal na koncertech, kdy jsme se na chvíli objevili společně na pódiu. On mou omluvu pochopil.“
Je nulová šance, že bude hrát opět s GUNS N' ROSES?
Adler: „Mám místo uzavřené. Ale i kdybych měl sdílet pódium s Frankem, tak by mi to nevadilo. Dokud bych hrál své písničky, je mi to jedno. Kdyby někdy náhodou chtěli udělat turné původní sestavy, tak jsem tady pro ně! Nás pět je stále naživu. Myslím, že bychom měli hrát hlavně kurva pro naše fanoušky. Žiju si krásný život, protože lidé stále milují naši hudbu. To je sen každého muzikanta - dělat hudbu, kterou lidé milují. Nejen za týden nebo za měsíc nebo za rok. Už to je kurva třicet let a lidé nás stále poslouchají. Pokaždé, když sednu do auta a hraje jedna z našich písní, tak si řeknu: „Paráda, tady je mých dalších pětadvacet centů. Jo!““ (smích)
Myslí si, že se někdy uspořádá reunion originální sestavy GUNS N' ROSES?
Adler: "Ty vole, v případě, že by nás pět dostali zpátky dohromady, tak by to bylo největší rockové reunionové turné všech dob. Ledaže by John Bonham přišel zpět k životu nebo Jimi Hendrix nebo Jim Morrison a Ray Manzarek (THE DOORS). Dokud je nás pět naživu, byla by to ta největší událost vůbec. Myslím, že by lidé byli velmi šťastní... Zeptal jsem se Slashe, jestli by nepromluvil s Axlem. V červenci to bude třicet let, co vyšla naše debutová deska. Tak jsem si myslel, proč neudělat čtyři nebo pět koncertů a přehrát z ní všechny skladby. Pokud by byl potom Axl šťastný, mohli bychom udělat víc. Myslím si, že by bylo to opravdu cool. Ale je to jenom můj nápad. Kdyby to bylo na mně, bylo by to něco jiného."