Nový Spark
venku od 31. října

Poslechněte si nové album DOOM

Jak slíbili, tak tentokrát naplnili měrou vrchovatou. Dlouho avizované nové album DOOM „Corrupt Fucking System“ vyšlo technicky vzato těsně před Vánoci a ačkoliv byla původně řeč jen o vinylové podobě, nakonec je album k dispozici i v té digitální: pánové si kvůli tomu konečně spustili stránku na bandcamp a aby toho nebylo málo, v polovině ledna má deska vyjít ještě na CD. Nicméně jak upozorňují na svém FB profilu, vinyl nic nepřekoná (nehledě na grafické ztvárnění, které z foto náhledu vypadá famózně), a tak nezbývá než čekat na poštovního panáčka … Zatím si ale můžeme poslechnout desku alespoň online … (aktuálně mi do sluchátek burácí „Suffering In Silence“ a pomyslné hvězdičky raketově vyletěly, dalšího komentáře se ale pro tuto chvíli zdržuji – že se tetelím blahem je myslím i tak zřejmé):


Povídání související (nejen) s natáčením alba si můžete přečíst v aktuálním prosincovém Sparku. Do první části rozhovoru se nám vlezlo všechno podstatné, ale přeci jen si neodpustím ještě vložit pár původně vypadlých vět z „nahrávacího procesu“, které poměrně roztomilým způsobem ilustrují ošemetnost úhlu pohledu. Vlastně nevím, proč jsem se nezeptala, zda časem nevydají i alternativní verzi ( :-D ):

K otázce: Jak se vám po všech těch letech na nových věcech pracovalo?

Denis: … v době emailů je všechno jednodušší. Naposílali jsme si muziku elektronicky a já pak jen zašel do Tedova studia, a tam vokály nahrál. Pravda, nejdřív jsem některé texty prohodil a nazpíval je k jiným písničkám, ale co, tak jsem to předělal. Zase tak dlouho to netrvalo a myslím, že to celkově šlo vyloženě hladce ...

Bri: Zase tak hladce to nešlo, i když většinou díky tomu, že vedeme rušný život i díky práci a dalším kapelám. Celý proces byl pro nás hodně nezvyklý, ale když už jsme se konečně sešli ve studiu, nápady se k naší velké úlevě rojily samy od sebe. Ovšem Denis ve Švédsku, to byl malér. Co se týče nahrávání zpěvu, komunikace byla v každém případě problém a příště bude muset dorazit do Anglie a udělat je tady u nás….

… a Scoot to později uzavírá slovy: Ani se mi nechce věřit, co ze mě teď vypadne … celý proces psaní a nahrávání byla psina a pořád jsem překvapený z toho, jak rychle nám to všechno odsýpalo. Obrovský objem extra práce a přesčasových hodin tomu ovšem věnoval Bri – měl na starosti všechno, nahrávání, mix i mastering. S výsledkem jsme nadmíru spokojeni.


A tím ale naše povídání s DOOM nekončí. V lednovém čísle se ohlédneme hlouběji do minulosti, čímž jsem chlapům trochu zkomplikovala život: asi nejčastější uvozovací větou totiž bylo „Člověk si stěží pamatuje, co bylo před týdnem” … Jasně, že si nakonec vzpomněli a rozpovídali se tak, že tentokrát se nám na dvoustranu úplně všechno nevlezlo. A protože jsou Vánoce, zde něco málo doplňujících pasáží:

Podle dobových dokumentů a vyprávění pamětníků byla anarcho punková scéna druhé poloviny 80.let v krizi „vztahů“. Nakonec i s vámi to v roce 1990 zamávalo. Co se tehdy stalo?

Stick: Když od nás Bri odešel, pokračovali DOOM v podstatě ve třech lidech. Zpěv a psaní muziky převzal Jon, dali jsme dohromady demo a když jsem nahrávku uslyšel, nahlédl jsem, že se DOOM příliš odklonili od mé původní představy a odešel jsem. I nadále jsem hrál s EXTREME NOISE TERROR a na turné v Japonsku se mě při řeči zeptal Tets z Vinyl Japan, zda bychom se s DOOM nedali zase dohromady a neudělali japonské turné. V té době byla cesta do Japonska docela výjimečnou příležitostí, a tak jsme souhlasili. To bylo také to poslední, co jsme podnikli v „původní“ sestavě. S Brianem nás to ale naladilo, a tak jsme zlanařili Toma a Malla, kteří se mnou od odchodu z DOOM hráli v EXCREMENT OF WAR, a v této podobě jsme DOOM táhli dál.

Bri: Jo, stálo tehdy docela za hovno … Odešel jsem původně jako první, protože jsem té negativní scény v Birminghamu měl plné zuby a přestěhoval jsem, se do Bradfordu. Scéna kolem klubu 1in12 mi byla daleko bližší. Stick mě pak následoval.

Předpokládám, že to bylo právě v téhle době, kdy se ze Sticka málem stal až koncertní muzikant a přidal se k THE VARUKERS?

Stick: U VARUKERS jsem před 20 lety zaskakoval, ale řádným členem jsem se stal až asi před šesti lety. O bubeníky je poměrně nouze, takže pokud některý nemůže vyrazit na turné, obvykle se na mě kapely obrátí, jestli bych zaskočil. Strašně rád cestuju a taková příležitost pro mě znamená setkání s přáteli, cestování a koncerty zadarmo a navíc pomáhám zajišťovat, že kapely vyrazí za svými fandy i do zahraničí.

Když se člověk podívá na historii posledních dvaceti let, má pocit, že těch odchodů a návratů bylo docela dost. Jak se to odrazilo na fungování kapely?

Stick: Tak se to jeví jen na papíře, pro mě ale DOOM představují jednu dlouhou linii trvající 27 let. Různí lidé přicházeli a odcházeli, ale vždy pro to byl důvodu a je to součástí života kapely. Naprosto organická záležitost, změny jsou součástí naší existence, nejsou plánované a spíš převažuje pocit typu „show musí pokračovat“. Párkrát převažoval pocit příliš tvrdé práce a mála legrace, pak jsme si dali pauzu, ale jen abychom se věnovali jiným projektům obvykle s bývalými nebo budoucími členy kapely. Rodokmen DOOM díky tomu připomíná spíš ostružiník než „strom“ … S Brianem se mi stále pracuje skvěle, patrně i proto, že to spolu tak dlouho táhneme, ale hlavně spolu vytváříme hluk, který jako DOOM zní a další členové ho vyplňují a doplňují a uvádějí ho v život. Tvoříme s Brianem páteř kapely, která je společná pro všechny sestavy, tím ale nepodceňuji význam ostatních členů pro zvíře jménem DOOM – tvoří jeho různé aspekty.

Bri: DOOM jsem já a Stick. Nezáleží na tom, koho zaměstnáváme. Ne, dělám si srandu!

Vracíme se kruhem do současnosti. V posledních letech se reformoval hodně anarcho punkových kapel. Jak tenhle proces vnímáte?

Stick: ... jak jsem řekl, i když jsem se DOOM nezabýval, stále byla kapela v nějaké podobě součástí mého života. Pohyboval jsem se na této scéně dlouhá leta a ze všech kapel, kterými jsem prošel. K téhle mám nejvřelejší vztah. Je to jedna z mála kapel, v níž funguji od počátku a vnímám ji jako své „dítě“, takže když Scoot navrhl, abychom kapelu zase rozjeli, nebyl jsem si sice úplně jistý, zda budeme relevantní, ale zároveň jsem věděl, že pokud mají DOOM opět něco podnikat, musím být u toho. Spousta kapel se dala opět dohromady z nejrůznějších a ne vždy z těch úplně nejlepších důvodů. Řekli jsme si, že my se dáme dohromady prostě proto, že stále věříme tomu, o čem kapela vždy byla a ano, jsem přesvědčen, že jsme stále aktuální a že máme v hnutí odporu své místo, ať už sonicky nebo fyzicky.

Bri: V některých případech jsou návraty upřímné. Spousta lidí měla postupem let jiné starosti, které jim bránily se muzice věnovat, typicky práce a rodina. Jak jim ale děti odrostly, mají zase možnost se věnovat tomu, co vždy milovali. V jiných případech je ale obnovení kapely spíš aktem zoufalství a výsledkem nesprávných důvodů. Mám na mysli lidi, kteří se ke scéně obrátili zády (a v některých případech se ji i snažili rozbít), ale rozhodli se dát znovu dohromady, protože přivýdělek se vždy hodí. Částečně i potřeba znovunastolení alespoň nějaké integrity náš přivedla zpět.

A co současná scéna …

Bri: Záleží, na jaké koncerty vyrazíš. Docela mě serou mladí „módní“ crusteři, kteří se zapojí, ale pak se nacpou masem nebo jim přijde v pohodě navléct si tričko BURZUM. Žalostný! Proti čemu se bouříte?

DOOM v několika slovech …

Bri: Protifašistický, protináboženský, protikapitalistický


Pokračování v lednové rubrice "Punk As Fuck"

A abych nezapomněla. V druhé části rozhovoru se k nám připojuje i basák Scoot. Ten byl o něco méně sdílný, ale jen proto, že ho aktuálně stresuje práce a zase práce … tedy mimo jiné příprava na nahrávání druhého alba VALLENFYRE.

Post scriptum: V roce 2014 obě party (tedy DOOM i VALLENFYRE) uvidíme v Trutnově na festivalu Obscene Extreme! A možná to v příštím roce nebudou jejich jediné koncerty u nás …

Facebook

Web

Závěrem něco vzpomínkových fotek z loňského listopadového koncertu DOOM na strahovské Sedmičce (1.11.2012):

Nový Spark
venku od 31. října
Kalendář akcí
14.02. MARILYN MANSON
16.02. THE NIGHT FLIGHT ORCHESTRA
18.02. LAIBACH
22.02. BULLET FOR MY VALENTINE, TRIVIUM, ORBIT CULTURE
01.03. DIRKSCHNEIDER
03.03. HIPPOTRAKTOR, COBRA THE IMPALER
04.03. ANIMALS AS LEADERS, NIGHT VERSES
14.03. ENEMY INSIDE
24.03. AIRBOURNE
25.03. THUNDER MOTHER, COBRA SPELL, VULVARINE
A co FAKKER!?
logo
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace