Nová kapela PORCELAIN SHARDS je prozatím spolkem jednoho muže, ale má ambice se rozrůst na plně obsazenou formaci. Jejím zakladatelem je doktor, muzikant a slovenský rodák Martin Schwarz.
Můžeš prosím přiblížit, o čem pojednává tvá debutová deska?
Album „Perfect Storm“ vypráví archetypální příběh rockera, který zpočátku rebeluje proti společnosti a vysmívá se jejím zákonům. Na své cestě se neohlíží, imaginaci podporuje drogami, objevuje nepoznané a zkouší zažít všechno, co se dá. V určitém bodě se mu to však vymkne z rukou a následuje postupný pád na dno a marasmus. Ten příběh je znázorněn jako takový posun v atmosféře, postupné ztemňování hudby a textů, není to žádný muzikál. Chtěl jsem to mít takhle propojené, asi také vlivem RockOpery.
Dají se najít paralely mezi profesí lékaře a muzikanta? Využiješ zkušenosti z jednoho oboru ve druhém?
Medicína je také svým způsobem umění – vyžaduje kreativní myšlení, v chirurgických oborech něco tvoříš rukama, v oborech pečujících o duši opisuješ abstraktní témata, vyjadřuješ a pomáháš pacientovi pochopit pocity, myšlenky. To, o čem grindcorové kapely zpívají, vidíš někdy na vlastní oči. Není to vždy taková sranda. Z medicíny se tedy čerpat dá. Ovlivňování opačným směrem rovněž existuje – na konferencích díky zpěvu přednáším suverénně, s dobrou artikulací a nebojím se mikrofonu.
Jak moc ti se zpěvem pomohla lektorka Pavla Forest?
Díky Pavle vlastně vůbec zpívám. Vede mě od začátku, dokáže vyřešit situace, kdy mi ve zpěvu něco neklape, nefunguje, nebo třeba nevím, jak daný part pojmout a ona přesto vždy najde řešení. Je potřeba zmínit ještě Janu Gariq Jirouškovou, které mě Pavla v poslední době předala, takže na většině písniček z „Perfect Storm“ jsem pracoval především s Janou.
Které inspirační zdroje nejčastěji využíváš?
Hlavně si vše pečlivě zapisuji. Každou melodii, která mě napadne, rovnou nazpívám do telefonu a každý rým či myšlenku si zapíšu. Pak to buďto rozvinu nebo zavrhnu. Písničky jsou vždy částečně autobiografické a částečně vymyšlené, poměr se různí píseň od písně. Nejlepší je, když se ti téma nabídne samo. Ale někdy si také zadání stanovím rovnou sám. Témata ze života, situace, emoce, moje vnitřní boje. Co se týče hudby – pokud ji buduji od nuly, tak sedím s kytarou a hraju náhodně až něco vypadne, když už mám základní struktury, tak propojuji.
Jak daleko je plánovaná expanze PORCELAIN SHARDS na plnohodnotnou kapelu z one man bandu?
Expanze začíná právě teď, pokud byste někdo mé písničky chtěl hrát se mnou, napište mi, pozice jsou volné!
