Ikonická nebo kultovní. Takovým přívlastkem se dnes s klidem v duši honosí leckterá trochu slavnější kapela, ale právo na takový titul mají jen opravdoví titáni svých oborů. V žánru grindcore se statusem legendy bezesporu mohou pyšnit NAPALM DEATH.
Nespoutaný živel, který vyžene myši i z poslední díry na sto kilometrů daleko. Ztělesnění chaosu, vášně a sociální kritičnosti v sobě snoubí i frontman Mark „Barney“ Greenway, který nedávno se svým gangem vydal nové album „Throes of Joy in the Jaws of Defeatism“. Jen škoda, že jej kapela že kvůli viru nemůže prezentovat naživo… „Ten virus tady věčně nebude. Počítám, že v lednu, únoru už budeme normálně koncertně aktivní. Co se týče momentální situace, nezbylo mi nic jiného, jako každému jinému, než se s tím vyrovnat a akceptovat situaci. Je fakt, že mnohé činnosti nyní nemohu vykonávat, ale obecně musím říct, že jsem prostý člověk, žijící prostý život. Nikdy jsem neměl a nemám nějaké nadstandardní tužby. Nepotrpím si na moc věcí kolem sebe. Jsem obyčejný maník, který každé ráno vstane v šest třicet a jezdí na kole podél pobřeží. Je mi úplně jedno, jestli je léto, nebo zima. Každopádně mě to vždy nakopne na celý den, jak po fyzické, tak po psychické stránce,“ říká Barney.
Historie kapely je ovšem mnohem, mnohem bohatší. Velký článek o NAPALM DEATH najdete v říjnovém Sparku.
