DAV DRALLEON – Kthullu Francouzi to se synťáky odjakživa uměli a na elektronické scéně tak dlouhodobě patří k lídrům. Soudobou darksynthovou scénu určují jména jako Perturbator, Carpenter Brut, případně Kavinsky, který se letos po devíti letech připomněl s novým albem. Mezi nimi se o své místo hlásí i týpek říkající si Dav Dralleon, chlapík s metalovým backgroundem, který své apokalyptické vize staví na kytaře a elektronických loopech, ovšem hutní je tak silným industriálním arzenálem, že za výslednou brutalitu by se nestyděli ani takoví ANAAL NATHRAKH.
DJEVEL – Naa Skrider Natten Sort Blackmetalisté DJEVEL na jaře získali „norskou Grammy“, cenu Spellemann, za loňské album „Tanker som rir natten“ coby nejlepší metalový počin roku 2021. Je tedy jasné, že vydání letošní novinky „Naa Skrider Natten Sort“ - druhého dílu trilogie - už sledovala širší posluchačská obec. A když už je venku, je jasné i to, že by nebylo překvapivé, kdyby cenu získali znovu…
HIGH COMMAND – Eclipse of the Dual Moon Američtí HIGH COMMAND debutovali v roce 2019 albem „Beyond the Wall of Desolation“ a ač už to bylo přijato kladně, na dvojce „Eclipse of the Dual Moon“ své řemeslo posouvají ještě o krok dál. Ingredience jsou jednoduché. Tvrdá riffáž vycházející z thrashe i hardcoru, vydání na značce Southern Lord však naznačuje, že je v tom i porce špíny. Jestli máte rádi svůj metal těžký, vlasatý a vousatý, tohle je hudba pro vás!
ROME – Hegemonikon – A Journey to the End of Light Jérôme Reuter aka ROME je stálicí neofolkového žánru tu se držíc jeho klasických podob, tu odbočující víc k martialu, jinde k irskému folklóru. Novinka „Hegemonikon“ se nese v duchu koketování s v poslední době tolik oblíbenými osmdesátkovými synťáky a získává tak místy až „depešácký“ odér.
THE BLACK HALOS – How the Darkness Doubled Kanadští THE BLACK HALOS se na startu tisíciletí blýskli svým tehdy druhým albem „The Violent Years“ a i když svou hudbu dostali na společném turné před fanoušky THE OFFSPRING nebo do závodní herní série Forza, obecně jim osud moc nepřál. Nyní se po čtrnácti letech připomínají albem plným šlapavého špinavého punk/rocku, na který jsme zvyklí od kapel typu BACKYARD BABIES, a nezní vůbec špatně.
