POWERWOLF, BATTLE BEAST
7.2.2016, Zlín, Masters of Rock Café
Tuzemští fanoušci posvětili s konečnou platností své další metalové bohy, v tomto případě tedy vlky. Sobotní zlínský koncert POWERWOLF byl totiž v předstihu vyprodán a ke slovu přišlo v dnešních časech už poněkud netradiční řešení, přidání ještě jednoho koncertu na neděli. Tentokrát to sice na natřískaný dům nevypadalo, ale i tak se diváků sešlo dost (někteří si dali dokonce repete) a atmosféra byla více než důstojná. Samozřejmě, že se o ni zasloužily i obě kapely. Finští BATTLE BEAST po rozchodu s kytaristou Antonem Kabanenem (nyní členem maďarských WISDOM) využívají služeb hostujících hráčů a na turné s POWERWOLF padla volba na Joonu Björkrotha, jinak bratra klávesáka Janneho. To jen pro vysvětlení, proč se ti dva celý koncert pošťuchovali, škrtili a všelijak důmyslně mlátili. Do koncertu BATTLE BEAST však toto kočkování naprosto zapadalo, protože Finové mají energie na rozdávání a zpěvačka Noora je schopna pár pronikavými tóny zvednout tlak i řidičům vedle na parkovišti. Okliky stranou, BATTLE BEAST hrají heavy metal z hloubi svých severských duší. POWERWOLF si po sobotní štaci dali částečně relaxační den, v němž si odskočili i na hokej a protože na zimáku je logicky zima, zahřívali se slivovicí. Na jejich výkon to sice nemělo vliv (tentokrát nikdo nic nezapomněl), ale Attila si zjevně tento nápoj oblíbil více než tradiční pokrm vlkodlaků – krev. Možná i proto byl trošičku rozšafnější a upovídanější než obvykle. I přesto pětice zvládla šestnáct skladeb (pokud nepočítám bubenické, opět trochu zbytečné sólo) a mi osobně tento jejich koncert sedl více než ten na velkém pódiu loni ve Vizovicích. Možná však jen nemám ten správný transylvánský rodokmen, mnozí v publiku vypadali, že kdyby POWERWOLF přidali ještě jeden koncert na pondělí, nechyběli by ani potřetí. Osobně sice takovou porci „sanctusů a ave marií“ úplně nemusím, ale v neděli jsem si i párkrát vesele v refrénech zavyl a při cestě domů vyhlížel měsíc. Že bych už rovněž byl „Blessed & Possessed“?
Hodnocení: 80%
text: Jan Kozák foto: Radek Šich