Loni mongolští THE HU dobyli Masters of Rock, letos po dvou letech přitáhli do Prahy a obsadili 14. 9. 2024 SaSaZu. Vyprodali ho ze dvou třetin, takže se nikdo nemusel mačkat vyjma front na šatnu. S úderem osmé za zvuku „Dancing Queen“ od ABBY nastoupili švédští SOLENCE. Hrají elektronický rock a v létě se u nás představili na Rock for People. Do své první pražské show sice dali hromadu energie, přesto rozhýbali jen polovinu přítomných. Ti druzí je přijali vlažně. Možná čekali folkovější předskokany než hopsající rockery.
THE HU publikum rozžhavili doběla už nástupem, kdy jeden z nich vyvěsil na pódiu bojový prapor. Mongolové to rozjeli v solidním tempu a lidi brzo strhli tak, že je mohutným tleskáním hnali kupředu. Harmonicky souzněla celá osmička. Hlavní čtveřici tvoří Enkush a Gala, kteří kromě hrdelního zpěvu hrají na smyčcový nástroj morin chuur. Klasický i hrdelní zpěv pak ovládá Jaya, jenž hraje na flétny a čelistní harfu. Back vokály mu dělá Temka, jenž hraje na tovshuur alias mongolskou kytaru.
Bylo znát, že tihle čtyři takřka bratři jsou na sebe dokonale napojení. Skvěle se předvedla i doprovodná kapela složená z bubeníka, perkusisty, basáka a kytaristy s elektrikou. Šlapalo jim to, jako když nespoutaní divocí koně cválají po mongolských stepích, jejichž atmošku navnadila i mlha z kouřových efektů. Zaznělo šest kousků z debutu „The Gereg“ a hned osm songů z předloňské fošny „Rumble of Thunder“. Vrcholem večera byly hitovky „Yuve Yuve Yu“, „Wolf Totem“ a „This Is Mongol“. Úspěch měly i covery „Through the Never“ a přídavkový „Sad but True“ od METALLIKY.
THE HU zahráli skvostně pro skvělé publikum, které několikrát ocenili, a zaznělo i milé „Díkuji!“. Na konci se dlouze loučili, a než slezli z pódia, podepsali mongolské vlajky svým krajanům, kterých se v publiku objevilo hned několik včetně dalších Asiatů či Čechů s asijskými kořeny. THE HU prostě spojují kultury a jsou mongolským klenotem. I když jim nerozumíte slova, jejich procítěná hudba vás zasáhne jako letící šíp.
Text: Kamil Dočkal
