Futurum hlásilo vyprodáno a já, aspirant na druhou mízu, případně na první infarkt, se těšil jako malé škvrně. Nic na tom nezměnilo ani brblání z hloučku, čekajícího na otevření Futura, věštící nevyhovující zvuk.
Já takový pocit neměl. Od začátku byl v členitém prostoru Futura zvuk velmi slušný. ORGANECTOMY nejenže byli nádherně čitelní, ale technickou zdatnost ze studiovek přenesli s brutální elegancí do živé prezentace – za mě skvělý start. Po náročné gymnastice přijde pořádná surová zabijačka jednoznačně vhod.
SANGUISUGABOGG otočili dosavadní pořádky naruby a rozjeli nekompromisní přímočará jatka, jejichž ultimátní účinek bez problému strnul publikum k moshpitu a stagedivingu (několikrát jsem dostal do žeber, ale to se v takový moment bere sportovně a s nadhledem). ENTEPRISE EARTH se mnou žádné psí kusy bohužel (škoda) neudělali. Instrumentálně a zvukově nemám připomínek, ale jejich set byl příliš „hodný“ a akademický ve srovnání se zážitkem, jaký mi naservírovalo jejich čerstvé album „Death: An Anthology“. Očekávaný vichr a bouře se nedostavily v té míře, aby mi podtrhly nohy a praštily se mnou o zeď.
Není každý den posvícení a vybrat si relativně slabší chvilku může každý, zvláště když se nejedná o vyslovený průšvih, a to se v případě ENTERPRISE EARTH rozhodně nestalo. SUFFOCATION jsou dávno další jméno ducha deathmetalového. Živelnost, drtivá energie a instrumentální fortel v jednom balíku s brutalitou a ponurostí původní esence stylu, naživo mají SUFFOCATION sílu jako důlní rypadlo. Ricky, kterého jsem viděl naživo poprvé, je rozený frontman a působí dojmem, že je v kapele od začátku. Za sebe chválím tracklist, kromě kultovních věcí došlo i na novější desky, a když došlo na mou oblíbenou „Blood Oath“, v soukromém módu jsem si spokojeně vrněl. Moje lehká klaustrofobie dostala díky narvanému klubu možnost si zařádit, ale nakonec si to rozmyslela… asi věděla proč.
Text: Jirka Vacek