Před necelými dvěma měsíci proběhlo speciální distanční interview mezi známým kytarovým virtuózem a ředitelem muzea Rock’n’Roll Hall of Fame v Clevelandu Andym Leachem. A my jsme se pasovali do role bystrého pozorovatele.
Andy se Stevem probrali jeho dnes již jedenačtyřicetiletou kariéru, současné projekty i hudební odkaz virtuosa, jenž hrál s Frankem Zappou, ve skupině ALCATRAZZ či u Davida Lee Rotha poté, co tento odešel z VAN HALEN. Steve zde mimo jiné popisuje své hudební začátky, legraci, kterou zažíval ve skupině krále bavičů, dennodenní šílenství té doby, stejně jako mimořádné skladatelské schopnosti Eddieho Van Halena, jehož songy s Davidem hrál.
Rovněž se zavzpomínalo na Zappova génia v artikulaci doprovodné kytary a jeho poučku, aby si Steve v hudbě dělal, co chce, přičemž právě tato věta mu umožnila odstranit veškeré hranice z tvůrčího procesu a samotná ničím neomezená kreativita pak měla vyústění v různorodosti zvuků a přístupů, jež v konečném důsledku tvoří Steveův osobitý styl.
Interview končí otázkami fanoušků muzea, tudíž se nakonec dozvíme i to, že do Rock’n’rollové síně slávy by Steve nominoval Billa Westcotta, svého učitele hudby ze střední, mentora a osobnost s největším vlivem na jeho kariéru, nebo že jeho nejoblíbenější písně jsou ty jeho, s výjimkou „The Black Page“ od Franka Zappy. Steve zní v rozhovoru velmi mile, civilně, upřímně a posluchač se může dozvědět informace, které ze Stevea dělají běžného pozemšťana, jako že se třeba chystá na operaci ramene.
Steve Vai se nedávno vyjádřil na adresu zesnulého Alexiho Laiha, který bral newyorského kytaristu jako svůj největší vzor: "Jeho smrt mě zaskočila a zarmoutila. Alexi má velký podíl na vzedmutí zájmu o brutální, a přitom krásný metal. Měl jsem to štěstí ho poznat blíže. Byl tichý, nenáročný a opravdový. Na pódiu ovšem exceloval," uvedl Vai, který loni vydal singl "Candle Power".