Dostat tuhle putovní HC atrakci do Ostravy nebylo vůbec jednoduché. Fandové se sjeli opravdu zdaleka, polština se mísila s ostravským dialektem, ale i klasickou češtinou. Před plným domem se hraje vždy skvěle.
Němečtí ADDITIONAL TIME do lidí začali sázet metalický hardcore, sem tam prokládaný melodičtějším zpěvem, ale jinak to byla bruska. Před pódiem se ještě dalo jakž takž hýbat a chodit. Naposledy se plac uzavřel s příchodem newyorských THE TAKE. Chlapi si zde před rokem na koncertě vybudovali velice slušnou základnu. Energický mix hardcore, punku, oi, ale i klasického rock’n’rollu rozdováděl všechny přítomné. Zpěvák a kytarista Scott Roberts (ex-BIOHAZARD, SPUDMONSTERS) měl nádherně vyleštěné pevné botky, vše dle „oiařského“ protokolu. Za bicími další legenda Will Shepler (AGNOSTIC FRONT, MADBALL). Zazněla vzpomínka na AGNOSTIC FRONT „Crucified“, ale i jeden song od BIOHAZARD.
Zpět do svižnějších vod vše nekompromisně stočili HOMETOWN CREW. Na řadu přišel hvězdný projekt HAZEN STREET. Za mikrofonem Toby (H2O) a Freddy (MADBALL), baskytara Hoya (MADBALL), kterého jsem málem nepoznal. Z tradičně zavalitého „boříka“ se stal skoro hubeňour, dobrá práce. Melodický hardcore, punk, rap. Skvěle se doplňující vokalisté a klub jásá a bouří. Pod kotel hezky přiložili metalicky založení HC DRAIN. To už klub dávno připomínal třeba legendární newyorský CBGB. Vzduchem létají lidé, následně plavou po hlavách dál. Na mosh pit už skoro nebylo místo. H2O byli toho večera ve skvělé formě, pro mne pravděpodobně vrcholem večera. Pokud chcete top melodického HC, tohle je ta nejlepší volba. Za bicími tentokrát seděl syn zpěváka Tobyho, Max. Hrál jako o život. H2O nemají jednoduše slabou skladbu, řve a zpívá celý klub.
Služebně nejstarší kapelou a headlinerem byli po právu MADBALL. Frontman Freddy je na pódiu jako neposedný „pingpongáč“. Neustále v pohybu, kapela sází do lidí jeden vál za druhým. Atmosféra graduje, oslava hudebního stylu dosahuje vrcholu. Byl to neskutečný večer, hardcorový ráj. Fans si kromě bohatého merche odnášejí i nějaké lehčí škrábance. Jedna zlomená kůstka na noze a následně sádra. Ale to je daň za to si sáhnout na muzikanty, kteří jsou v klubu na dosah. Skočit si z pódia, prostě se stylově pobavit. Takové koncerty se musí zažít, slovy se to popisuje velice těžko. Cool!
Text: Vláďa Třískala
