Proč hrají vybraní elitní kytaristi na drahé nablýskané nástroje a jiní se naopak spokojí se zašpiněnou a omlácenou kytarou z frcu? Nabízíme tři pohledy na problematiku drahých kytar.
Zeptejte se Billieho Joea Armstronga z GREEN DAY, který se spokojí s kytarou za tisíc dolarů, což skutečně není mnoho. Jestli vám ale tato cena přijde vysoká, pak hlavní sekerník RAGE AGAINST THE MACHINE, Tom Morello, je hotový princ Chuďas. Svou kariéru v kapele zahájil s instrumentem za pár babek. A pak tu máme maestra kytary , Erica Claptona, který má v top desítce nejdražších nástrojů hned několik svých modelů.
Billie Joe Armstrong (GREEN DAY): Hlavně, když jde kvalitně rozsekat
Billie Joe je punkýš, kterého nástroj za kdovíkolik peněz nezajímá. To radši love vrazí do svého obchodu „Broken Guitars“, kde mu po zdech a skladu válí mnoho old school pádel, které sem chodí kupovat snad polovina kytaristů-amatérů z Oaklandu v Kalifornii. Jinak ani pro jednoduché punk-rockové pogo GREEN DAY nepotřebuje žádné adidasky mezi kytarami, ale stačí mu odřené a prošoupané prestiže ze Svitu Zlín. Má rád hlavně klasické modely od Fenderu a Gibsonu. Ze všeho nejradši má model Gibson Les Paul Junior z poloviny 50. let. Tohle retro nejenže vypadá skvěle a má i výživný rockový zvuk, ale hlavně jde parádně rozsekat na maděru, což má Billie při koncertech ve velké oblibě. A proto i cena hraje svou roli. Standardní verzi pořídíte už od nějakých dvaceti tisíc korun. Armstrongovi, který tenhle typ proslavil společně s Johnem Lennonem, vyrábí firma jeho vlastní signature sérii, která stojí přes třicet táců.
Tom Morello (RAGE AGAINST THE MACHINE): Mirákl za třicet dolarů
Jestli znáte televizní show „Mistři zastavárny“, kde se parta bláznů předhání v tom, kdo v hromadě harampádí najde větší skvost, za který jim někdo zaplatí balík, pak příběh kolem ošuntělých kytar Toma Morella vás jistě bude interesovat. Jelikož začal svou hráčskou kariéru až v sedmnácti let a měl věčně hluboko do kapsy, hrál, na co se dalo, a přesto našel zvuky, které se vymykaly. Drahé kytary nikdy nebyly jeho oblíbené. Jako první si pořídil japonský šajzdreck Kay SG za padesát babek, ale ta byla dobrá tak na to, aby s ní spáchal harakiri. Mnohem lepší kauf byla žlutá St. George MP-2 za třicet dolarů, kterou objevil v zastavárně a v počátcích RATM s ní odjel dokonce turné a nahrál píseň „Tire Me“ z druhého alba. Zřejmě nejznámější a rovněž nejodrbanější (původně vypadala, jako kdyby jí okousal pes) kytara z jeho sbírky byla Fender Telecaster „Sendero Luminoso“. S touhle rachotinou nahrál i největší hitovku „Killing in the Name“. Kolik za ní zaplatil? Téměř nic. Tom před mnoha lety získal kytaru výměnou za starý zesilovač od svého spolubydlícího!
Eric Clapton: Každá sranda něco stojí, někdy i milióny
Ať si říká, kdo chce, co chce, tvar stratocasteru je prostě zatraceně sexy. Mistr kytarové hry ,Eric Clapton, si na nich ujíždí a v každém žebříčku nejdražších kytar najdete minimálně tři jeho kousky. Stratocastery Brownie a Gold Leaf? Cena do pět set tisíc amerických dolarů. Eric ale miluje i další zaoblené krásky. Akustika CF Martin z roku 1939, ta už stojí téměř osm set tisíc $ a kytarista na ní vykouzlil nesmrtelnou baladu „Tears in Heaven“ o skonání svého syna. Pak tu máme Gibson ES-335 z roku 1964, kterou vydražil v roce 2004 za neskutečných osm set čtyřicet osm tisíc. A jako třešinka na dortu je Stratocaster Blackie, jeho nejmilovanější. Clapton nejprve koupil šest kytar (každou po sto tisíci dolarů), z nichž třemi obdaroval své přátele Georgea Harrisona, Petea Townshenda a Stevea Winwooda. Zbývající tři nechal rozebrat a postavit z jejich komponentů fantastický hybrid – Blackieho, kterého vydražil za devět set šedesát tisíc USD. Výtěžek šel (stejně jako z mnoha předešlých prodejů Claptonových kytar) na Rehabilitační centrum drogově a alkoholově závislých Crossroads, které sám založil.
Sponzorovaný článek
