Fanoušek moderní tvrdé hudby si už tak nějak zvykl, že stejně jako listí padající ze stromů, plískanice nebo ubývající sukně na ulicích, patří k podzimnímu koloritu i putovní festival NEVER SAY DIE! TOUR, jehož osmý ročník měla tu čest znovu hostit i matička Praha. Headlinery tohoto skvostného obludária se letos stali EMMURE a CARNIFEX, přičemž přehlídku doplnilo dalších pět neméně zvučných jmen.
Prvním z nich byl australský válec HAND OF MERCY, který přesně na avizovanou půl sedmou vyjel z backstage, aby dokázal, že i rozehřívací kapela může podat prvoligový výkon. Metalcorová banda, která sází hlavně na kuledrtící breakdowny, které jsou v jejich podání všechno, jenom ne nudné, což potvrzoval i pulzující mosh-pit.
Na své krajany navázali NORTHLANE, mnohými považovaní za jednu z nejtalentovanějších mladých smeček současnosti. A jejich svěží, vynalézavý, djentem nasáklý metalcore se skvělými vokály šlapal vkustku famózně – škoda jen příliš ztlumené rytmické kytary, která je zrovna v tomhle případě dost zásadní...
HUNDREDTH nedostáli svému jménu a nastoupili už jako třetí, nicméně svým ultra-nasraným (ač melodiemi protkaným) hardcorem nakopali ctěná pozadí nejedné stovce přítomných. Mě konkrétně takovým způsobem, že si ještě teď nesednu.
A na molu následoval další pětadvacetiminutový slot, tentokrát vyhrazený žabožr... ehm, Francouzům BETRAYING THE MARTYRS. Díky předchozí live zkušenosti jsem předem věděl, jakých zvěrstev jsou na stage schopní, nicméně tentokrát (nejen mně) zážitek pokazil zvukař, který vsadil na maximální basy, takže v první polovině vystoupení totálně utopil obě kytary, což je u technického deathcoru jaksi problém.
I KILLED THE PROM QUEEN už se naštěstí tenhle problém naštěstí netýkal, takže jsme si mohli tenhle starou školou smrdící metalcore vychutnat jak se patří, včetně kytarových onanií obletované hvězdy Jony Weinhofena. Mňam!
To na CARNIFEX (kteří nahradili původně avizované MISS MAY I) už jsem si tolik nepochutnal, což je z velké části dané tím, že nejsem s jejich tvorbou úplně obeznámen. Deathcore level 666, peklo, Satan, obrácené hořící kříže – aspoň tak jsem to viděl (slyšel) já. Nicméně pod podiem to vypadalo na solidní mejdan, takže proč ne!
A na konec staří dobří EMMURE. Na netu z nich má srandu každý druhý „znalec“ („samej breakdown tyvole, to bych zahrál i zubama“), ale jakmile to tihle řízci rozjedou naživo, mosh-pit se roztahuje do maximálních rozměrů a KAŽDÝ si minimálně (i třeba nenápadně) podupkává nohou. Bylo to tentokrát jinak?
Na tohle, jakožto i na další (pikantnější) detaily si budete muset počkat do příštího SPARKu!
