Pětice z HARLEJE popáté v Lucerně a (o)pět dokazují, že nenucení neznamená v jejich případě nepřipravení. Celý večer má jasnou dramaturgii, všechny atrakce nastraženy, počínaje fanfárami z Libuše předznamenávajícími spolu s nápisem přes obří obrazovku už od prvního otevření bran, že se kapele blíží třicáté výročí. A ona už dobře ví, jak zaujmout.
CD A LP HARLEJ SEŽENEŠ ZDE
Konfetami vypálenými hned v úvodu, čtyřmi panáčky nafukováčky, pilíři kouře, suchým ledem, kamerami napojenými na projekci i tradičně světly nebo na domácí poměry lehce netradičně nafukovacími balóny. Ale bez hitovek by to nikdy tak nejelo. První deska „Aj mena ou bejby hel“ zplodila na první dobrou pecku „Zfetovanej“. Skok do šestky „Když chválím, tak sebe“, dvacet let stará „Lopata“. Návštěvníci dostali možnost prokázat, že mají naposloucháno a nebojí se to s kapelou použít. Projekce poctivě zaznamenává rybím okem Tondovy kytarové kreace na forhontě. Krátké molo je zakončené ledkovými žárovkami, které kvalitně nasvítí trsátko, abychom si užili každý pohyb na strunách.
Rok stará hitovka z fošny „Zatím je to dobrý“ ukazuje, že současná sestava bez Vládi Šafránka ničím nezaostává. Také proto kapela hraje na koncertech nadpoloviční většinu věcí z postšafrdoby. Přesto opatrnost velí nasadit jistotu „Svařák“, abychom vzápěstí skočili v katalogu na „Harlej University“ a písničkou „Malá nevěrná holka“ si ozřejmili, proč je v publiku tolik žen. Jejich vlastními slovy „Přivezli sme novou desku. ´Zatim je to dobrý.´“ A vážně je. Kompletní report najdete v tištěném Sparku. Text: Marek Dobeš Foto: Pepa Beník
