K focení se dostal ve svých dvanácti letech. Ve třinácti obdržel svůj první fotoaparát. Rok nato jej jeho starší bratr poprvé vzal na koncert. Na Rooseveltově stadionu v New Jersey vystupovali Crosby, Stills, Nash & Young. Viděl tu o pár let staršího kamaráda s kamerou kolem krku a dvěma sexy holkami. V tu chvíli byl osud Marka Weisse zpečetěn.
O pár měsíců později šel již sám s foťákem do Madison Square Garden na koncert Eltona Johna. Vášeň pro rockovou hudbu a pro focení mu otevřela cestu k vzrušujícímu životu a přátelství s hvězdami hudební scény.
V rozhovoru, který najdete v listopadovém Sparku, zazněla hodně zajímavá otázka. Navádí Mark muzikanty, aby realizovali určitou jeho vizi, anebo je nechává, aby oni vedli jeho? „Myslím si, že fanoušky zajímá, co dělají ve svém osobním životě, jak přemýšlejí, co prožívají. Některé musím o smysluplnosti takového počínání přesvědčit. Jiní, jako David Lee Roth, třeba pořád přicházejí s nápady a chtějí mít vše pod kontrolou. I management mi říkal: „Dělej, co on bude chtít.“ Pokaždé když viděl mou tvář, pózoval. Proto také v knížce mám tolik fotek VAN HALEN – prostě se dobře fotili. Jednou jsem byl s VAN HALEN ve stejném hotelu. Jel jsem s nimi pár štací jejich turné a on mi volal do pokoje, ať přijdu na zahradu, že uděláme pár fotek. Pouštěl draka. Tak jsem čekal, až zapózuje. A on: „Na co čekáš, Marku?“ Já: „Až přijdeš, abychom něco nafotili.“ David na to: „Foť mě, jak pouštím draka!“ Což trvalo čtyřicet minut.“
Kompletní rozhovor najdete v listopadovém Sparku.
