Nový Spark
venku od 31. října

DYING PASSION – „Musíme zkoušet jít dál. Tak jako v životě.“

O hudbě šumperských DYING PASSION je známo, že je hodně náladová. A jak je vidět, samotná skupina má už od svého vzniku náladu se neustále posouvat směrem vpřed a zkoušet nové věci. S přihlédnutím na jejich progresivní tvorbu, bylo v podstatě přirozené a logické, že kapela musela přivést na svět koncepční desku, což se také stalo. Loňský „Transient“ se těší velmi kladného přijetí. Zatímco si DYING PASSION užívají ovací na své dítko, vyjíždí také na česko-finské turné, aby vstoupili do nových vod i v oblasti koncertování.

Vaše poslední album „Transient“ jste se rozhodli pojmout koncepčně. V jeho ději se vyskytují témata jako volba špatných životních cest nebo lidé, kteří chtějí všechno, až nakonec všechno ztratí. Nechali jste se při tvorbě konceptu desky inspirovat nějakou vlastní zkušeností nebo zkušeností někoho, koho znáte?
Miky: Koncept vychází hodně z vlastních zkušeností, ale taky z úzkého okolí, kdy člověk sleduje, jak lidé dělají pořád ty stejné chyby a vlastně si neuvědomují proč, až přijdou na to, že jednají v mnoha situacích úplně stejně. Každé rozhodnutí nese určité následky a je jednoduché si je nepřipouštět. Příběh naší desky vypráví příběh o tom, co se stane, když se následky dostaví a vše je najednou reálné. Byl bych konkrétnější, ale jedná se o dost osobní věc. Věřím, že z toho posluchač pochopí atmosféru jednotlivých bodů příběhu a dokáže se s oním pocitem ztotožnit. Nebo také ne.

Měli jste už někdy v minulosti choutky udělat koncepční album? Proč jste se rozhodli jej zpracovat až nyní? Čekali jste až na jeho tvorbu dostatečně hudebně a textově „vyzrajete“?
Standa: Je pravda, že v minulosti jsem choutky měl, ale nikdy jsem to úplně nedotáhl do konce. V podstatě „Voyage“ a „Sweet Disillusions“ jsou též částečně koncepční, ale jsou na nich songy, které vybočují, tudíž se tato alba nedají počítat jako koncepční. To se podařilo až nyní, kdy si to Miky vzal do svých rukou. Myslím, že se deska moc povedla.

Jak jste vůbec dospěli k nápadu udělat desku koncepčně?
Miky: Původně jsem chtěl tohle téma řešit nějak hlouběji a napsat v jeho duchu několik textů. Čím víc se nad tím přemýšlelo, tím bylo jasnější, že aby námět dával smysl, bude potřeba rozepsat se trochu víc. Z toho vznikl nápad na příběh a koncepční provedení desky. Taky pro mě téma, o kterém „Transient“ vypráví, bylo hodně aktuální, takže psát o něčem jiném by zrovna v onu chvíli bylo možná trochu náročné a v podstatě i zbytečné.

Koncepčně jste pojali i vizuálnost desky. Jak na bookletu, tak na videoklipu ke skladbě „Vertical Edge“ se podílel výtvarník Josef Prokop. Jak probíhala vaše spolupráce? Probírali jste grafiku s výtvarníkem průběžně při tvorbě materiálu na desku nebo jste mu booklet a celé grafické pojetí alba svěřili až v okamžiku, kdy bylo všechno hotovo?
Miky: Pepovi bychom chtěli ještě jednou moc poděkovat za jeho práci. Dostal do ruky zadání v podobě vysvětlení konceptu desky a mlhavé vize o vzhledu vizuálu. Všechno ostatní už je jeho práce a myslím si, že se trefil úplně přesně do našeho očekávání. Příběh by nebyl kompletní, kdyby mu někdo nevdechl obrazovou podobu. Standa: Pepa vše nakreslil a Miky potom vše rozpohyboval a sestříhal, což zabralo taky nemálo práce. Mám rád, když vše společně ladí a opírá se do daného tématu. Klip, obal, web, vše je zpracované do hávu „Transient“. Mimo jiné Pepa je i autor klipu k songu „Words“ z alba „Relief“ (2007).

Jak moc je podle vás grafická stránka alba důležitá? Hraje ještě v dobách, kdy se desky dostávají k lidem především v digitální podobě tak významnou roli jako dřív?
Miky: Je pravda, že CD už se v dnešní době ke každému nedostane, ale právě proto má smysl, aby deska nějak vypadala. Ten, kdo si ji koupí, tak učiní spíše pro to, aby kapelu podpořil, a za to dostane něco hmotného, tedy CD s obalem, kde je možné graficky ztvárnit jeho obsah a dokreslit tak hudební výklad obrazovou formou. Hudba samotná je dostupná všude na internetu. Booklet s CDčkem je takový bonus, a byla by škoda podcenit, jak vypadá.

Jak moc byla pro vás práce na koncepčním albu jiná oproti vaší předchozí tvorbě? Měnili jste při jeho přípravě nějak zásadně svůj pracovní proces?
Standa: V minulosti jsme pracovali více na zkušebně. Songy se dělaly tak, že se nahodily nějaké kytarové nápady a do toho se pak přidávali ostatní. Teď se vše nahrálo prvně doma do počítače, songy se rozeslaly a doma se to každý naučil, případně si něco vylepšil. Na zkušebně jsme to zkusili zahrát dohromady a vypilovat do finální podoby. Celý tento proces je mnohem rychlejší a pohodlnější.

Chtěli byste se koncepčním deskám věnovat i v budoucnu?
Miky: Osobně myslím, že by bylo dobré se posouvat zase dál a v tuto chvíli bych naši další tvorbu neviděl koncepčně. Jelikož jsme ale ještě nezačali naplno s vytvářením nových věcí, což se dopředu odhadnout nedá. Možná přijde motiv, který nás osloví, a zkusíme jít zase touto cestou.

Vaše tvorba se vyznačuje náladovostí. Jste i v reálném životě hodně náladoví?
Standa: Naše hudba střídá různé nálady a pocity, je odrazem života samotného. Nemůže přeci život být jen jednotvárný a nudně stereotypní. I když se bohužel něčemu takovému někdy stěží bráním, tak dělám vše pro to, aby tomu tak nebylo. Takže ano, dokážu být zlý, hodný, smutný, veselý... Navíc by mě absolutně nebavilo dělat jednotvárnou muziku, hudba je hlavně o pocitech, o energii a své prožitky je třeba do ní vložit, předat poselství.

Sledujete současnou českou scénu? Jak vidíte její budoucnost?
Standa: To je široký pojem, pokud myslíš rock/metalovou scénu, tak ji víceméně sleduji. Už jen proto, že jsme její součástí, alespoň doufám. U nás v Česku se daří především kapelám, co rády zpívají o pivu a o tom jak se chlapi v hospodě poperou, proč by jinak vyprodávali haly? Máme tady rádi muziku, u které se nemusí moc přemýšlet, a u které si s pivem v ruce můžeme zatrsat. Já osobně sleduji spíše progresivně založené kapely, které hledají nová hudební zákoutí a nesázejí na osvědčené postupy, tedy na jistotu, že na ně budou chodit na koncertech masy lidí. Není to jednoduchá cesta, ale myslím si, že dokáže časem obdarovat mnohem větším uspokojením.
Miky: Musím se přiznat, že českou scénu moc nesleduji. Neříkám, že by tu nebyly dobré kapely, právě naopak, ale žánrově tady nenacházím něco, co by mi úplně pasovalo kromě pár výjimek. Jednou z nich je brněnská skupina FORGOTTEN SILENCE. Když se mi do ruky dostala jejich hudba, tak jsem se na ní zaseknul opravdu dlouho. Další z českých kapel, patřící do těch, které si opravdu rád poslechnu, je MORGUE SON. Jejich muzika je mi stylově hodně blízká. Budoucnost české scény tvrdších kapel se mi bohužel moc růžová nezdá, ač si myslím, že tu je co poslouchat. Lidé často zajímavé interprety moc neocení a radši cpou do hlavy horem dolem úplné agro nesmysly - radši nebudu jmenovat, nerad bych někoho urazil.

Za svou kariéru jste si prošli řadou žánrů. Nakonec váš styl vykrystalizoval v osobitou podobu progresivního rocku/doom metalu. Kam až si myslíte, že se váš styl ještě bude vyvíjet?
Miky: Kdybych na tohle uměl odpovědět, asi by mě úplně nebavilo dělat hudbu. Nikdo z kapely nemluví o tom, kam by se měla stylově vyvíjet. Všechno se odvíjí od nového materiálu, a co z něho vzejde, nikdo dopředu neví. Třeba začneme hrát ambient nebo black, nikdy nevíš.

Chcete tedy říct, že žádné žánrové mantinely u DYING PASSION vlastně neexistují? Nebo jen dáváte volnou ruku přirozenému vývoji?
Miky: Myslím, že chceme hrát něco, co nás aktuálně oslovuje a co má pro nás nějaký smysl a tyhle tendence se můžou dost dynamicky s hudebním vývojem každého z nás měnit. Pokud někdo z nás přinese materiál, který bude něčím zajímavý, pochybuju, že bychom ho vyřadili, protože by stylově neodpovídal tomu, jak kapela současně působí. Byl bych rád, aby každá deska znamenala nějaký posun a je jedno jakým směrem, pokud se bude jednat o něco, co nám bude zrovna vyhovovat. Škatulky typu: "Hrajeme metal, tak se opovaž zahrát nějakej teplej riff" mi moc blízké nejsou.

Sestava:
Zuzana Jelínková – zpěv, Standa Jelínek – kytara, Dušan Mikulec – kytara, Filip Chudý – baskytara, Jan Kylar – bicí

Diskografie:
1999 No Time (demo)
2000 Secretly
2002 Voyage
2004 Sweet Disilussions
2007 Relief
2009 Absorb
2012 Amplify
2013 Transient

Web:
www.dyingpassion.com
www.bandzone.cz/dyingpassion

text: Jirka Štraub

Nový Spark
venku od 31. října
Kalendář akcí
22.11. RHAPSODY OF FIRE
22.11. FALLING IN REVERSE, HOLLYWOOD UNDEAD
22.11. CULT OF FIRE + BOHEMIAN SYMPHONY ORCHESTRA PRAGUE
23.11. Jamaron
23.11. MORTA SKULD, DECREPID
23.11. SEPULTURA
24.11. SEPULTURA
29.11. FAUN
30.11. BLACK BOMB A, DUST BOLT, SPACE OF VARIATIONS
30.11. Kaleo
A co FAKKER!?
logo
Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace