A přišlo na pět set lidí, říká Antonín Šrajer z turnovských DEATHWARD. Je velkou škodou, že se z důvodu ochoření zpěváka do Liberce nedostanou, leč zdraví patří na první místo. Přejeme brzké uzdravení a vy si zatím počtěte minirozhovor.
V čem jste se inspirovali pro masky a kostýmy? Konkrétní inspiraci nemáme. Snad možná v jedině v kapele DIMMU BORGIR. My jsme hlavně chtěli být jiní. Bylo nám protivné dorazit na koncert v tričku, nastěhovat aparát ve stejném tričku, odehrát koncert ve zpoceném stejném tričku a složit aparát a odjet domu zase ve stejném smradlavém tričku. Neduh většiny kapel. Pak jsme chtěli naši muziku podpořit i vizuálně. My si myslíme, že muzikanti nejsou jen muzikanti, ale také herci. Stojí na podiu a spousty očí je sledují. A ty diváci musí uvěřit tomu, co slyší a vidí. Takže muzika, pohyb, kostýmy, líčení. Bez toho to rozhodně u nás v kapele nejde.
Jakou roli hrají masky v metalové image? Já myslím, že velkou. Je to součást prezentace této muziky. Muziky, která cosi vyjadřuje a zastupuje, k čemuž se rifle a tenisky nehodí. Pochopilo to a používá to hodně zahraničních kapel a oni vědí, že to má svůj smysl a podstatnou váhu při show na pódiu. Tam jsou v tomto mnohem dál, díky obrovské konkurenci. Muzika na koncertech není jen o samotné hudbě, ale diváci se chtějí bavit, chtějí vidět show.
Na pódiu vás doprovází ručně kovaný stojan na mikrofony Edgar. Jaký je jeho příběh? Tak jako kostýmy a masky, tak jsme hledali i další zvláštnosti, kterými bychom oživili naše vystoupení. A samozřejmě se hned nabízel jako další mikrofonní stojan. Samozřejmě nic nového pod sluncem. Rozhodně nejsme první a ani poslední, kdo tuto vychytávku používá. Náhoda chtěla, že jsem se setkal s uměleckým kovářem Davidem Szalayem. Slovo dalo slovo a on nám tento stojan vytvořil. Dnes si už bez něho vystoupení neumíme představit, přestože je hrozně těžký a nikdo se s ním nechce moc stěhovat. Nicméně nám někdy připadá, že je slavnější než my. Jakmile ho postavíme na podium, je hned středem pozornosti, a dokonce se s ním někteří fanoušci fotí víc než s námi. Tichá závist (haha). Jinak ho bereme jako stálého člena kapely.
Jaký byl váš největší kapelní úspěch? My považujeme za největší úspěch dvojí vystoupení na Masters of Rock. Před rokem jsme měli svůj set přímo proti POWERWOLF. Říkali jsme tomu koncertu „veřejná zkouška“. A co čert nechtěl, přišlo na nás skoro 500 lidí. A náramně se bavili, což bylo znát i na ohlasech na sociálních sítích, Facebooku a našich stránkách. Letos jsme sice měli krásný koncertní čas, ale zase pršelo. A přesto zase dorazilo hodně lidí a bylo to skvělý. Nečekali jsme to, a dokonce se nám zdálo, že jich hodně přišlo právě záměrně jen na nás. Za to jsme jim nabídli krásný koncert, pyrotechnickou show, nové zástěny a plachtu. A samozřejmě naše nové CD „Crush the Enemy“.
