Hitlerův papež, státní suverenita naší země a tři nezvěstní hrdinové, to je nový film scenáristy, režiséra a filmového renegáta, Marka Dobeše, nazvaný Ďáblova sbírka. Zcela nezávislý snímek na téma vlastenectví, českého národního zájmu a dopadu smlouvy Hitlera s Vatikánem, tzv. konkordátu na naši zemi, tvořil deset let. Oč větší bylo naše překvapení, když se jeho práce ukázala být vysoce aktuální. Česká republika podepsala konkordát jako tajnou smlouvu a nyní se jedná o jejím schválení. Dejme mu tedy prostor, aby se ke komplikovanému tématu osobně vyjádřil.
Díl IX.
„Půjdeme k Hrochovi,“ navrhl jsem. Měli jsme za sebou psychicky vyčerpávající zkušenost, psala se polovina ledna, 15. 1. odpoledne. Meditace rockerova byla zcela na místě. Vyslechnete – li si příběhy obětí sexuálních predátorů v katolických sutanách, zapůsobí na vás logicky mnohem více, než když o nich čtete. A to tři stateční, kteří vystoupili se svými osobními zkušenostmi v rámci Kulatého stolu poslanecké sněmovny na téma „Smlouva se sv. Stolcem – přínos, nebo riziko?“ nejen přišli se svými politováníhodnými zážitky, ale nasvítili tak tragickou realitu. Byť v jejich případech nešlo ještě ani zdaleka o vrchol sexuálního násilí, tak jak jej od katolické církve známe. O tom se dočtete o chvíli později. Až usedneme na místě, kde bolesti venkovního světa hojí chmelová anestezie. Malostranská pivnice U hrocha se od roku svého otevření roku 1994 skví jako pivní klenot na mapě Prahy jen pár kroků od PSP. Po mém návrhu tedy zazněla jen jediná pochybnost. Zda si sedneme. Nejen místní štamgasté, ale i široká pražská pivomilná společnost totiž ví, že spolu s podniky U Zlatého tygra a Hostincem U Černého vola, tvoří Hroch pověstnou zvířecí špičku na seznamu plzeňskému moku holdujících fajnšmekrů a je v něm tudíž vždy beznadějně natřískáno.
Sedli jsme si, výčepní Václav nás svou stejně tak mokrou jako rozhodnou pravačkou nasměroval ke stolu u dveří, kde již posádka seděla, ale kam jsme se sdrcnutím společným pražským hospodám a MHD vešli. Tři Sparkeři, váš kronikář a režisér Vladimír Forst. V devadesátkách u nás rozjížděl ESO, takže si se šéfredaktorem Sparku, Karlem Balčirákem, zcela logicky ihned rozuměli. Především však měla za sebou celá naše pětice velmi intenzivní zážitek z proběhnuvší akce. A protože nikdo z nás hroší kůži nedisponuje, v hlavách ještě zněly zpovídající se oběti, kteří se označují jako „přeživší sexuálního zneužívání v katolické církvi.“ Tentokrát dvě ženy a jeden muž. Nebudu je uvádět jmény, ostrakizace by se měla pojit s pachateli nikoli subjekty zavrženíhodných činů.
„Já se omlouvám, je to vždycky strašné. Já jsem byla jako šestnáctiletá sexuálně zneužívána katolickým knězem. Je to rok 1994 až rok 1997. V té době to bylo odsuzováno, jakože jsem svedla kněze. Já jsem to období nějak přežila, pak jsem to vytěsnila na dvacet let. Co je důležité, že řád sesbíral ještě nějaká další svědectví. V tuhle chvíli to leží ve Vatikánu, čtyři roky a čekáme na to, až to dojde k nějakému sluchu.“ Z výpovědi oběti číslo tři.
Zní toto snad jako satisfakce někoho, kdo prožil příkoří, ale ve finále se mu dostalo zadostiučinění označením a odsouzením pachatele? Konkordát, tedy smlouva s katolickou církví ještě nasílí nepostižitelnost násilníků v sutanách. A nejen jich, přidá k nim ještě takzvané pastorační pracovníky, což jsou často laici. Protože vatikánská smlouva upravuje právní postavení katolické církve v České republice a vyjasňuje oblasti spolupráce mezi státem a církví, jako je duchovní péče v nemocnicích, věznicích, armádě a policii. Dále zakotvuje možnost uzavírání církevních sňatků a nárok církve zřizovat právnické osoby plus takzvané pastorační pracovníky, kteří v nich mohou, ale nemusí pracovat. Jinými slovy vejde se tam každá uklizečka či v horším případě sbormistr, z nichž mnozí mají u mládeže nejraději vysoké C. Výhody smlouvy jsou tak nesporné, pro církev, potažmo Svatou stolici. Zejména jde o posílení náboženské svobody, mnozí varují, že především beztrestnosti, a právní jistoty pro katolickou církev. Pro český stát však ze smlouvy zbyla právě jen ta stolice.
Slyšení se zúčastnili též odborníci, což byli pro změnu muži. Se svým oficiálním příspěvkem vystoupili JUDr. Martin Smolek, Ph.D., LL.M. – jeden z vyjednavačů, náměstek ministra zahraničních věcí pro řízení sekce právní a konzulární, který hovořil o účelu smlouvy, procesu vyjednávání a vztahu k českému právu. A po něm Prof. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D. – odborník na mezinárodní právo, který poskytl mezinárodně-právní pohled na smlouvu. Ale nejvzácnější příležitostí byla pro všechny přítomné možnost vyslechnout si tři pozvané laické hosty. Jejich příběhy plné bezpráví a bolesti totiž daly nahlédnout za šedou oponu právnických termínů.
„Co je důležité, já jsem se rozhodla, že ten příběh zveřejním. Jsem společně s XY, vlastně první dvě oběti, které na své jméno veřejně v médiích řekly, co se děje. Udělala jsem to proto, že do té doby se pořád biskupové oháněli tím, že je to prázdná kauza, že tady vlastně žádné oběti nejsou. Udělala jsem to proto, protože jsem věděla, že české právo mě neochrání, ten skutek je promlčený. Každopádně tím, že jsem to zveřejnila, tak došlo k tomu, aspoň že se to o něm začalo vědět. Ten kněz byl suspendován, to znamená, už neslouží. V tuhle chvíli si užívá důchod, nemá právo nebo neslouží veřejně, to znamená, není nikde v kostelích, není nikde v žádných řeholních společnostech. Je to také zpracované v Seznam zprávy, série Ve stínu. A vlastně aspoň tím, že jsme to takhle zmedializovali, tak jsme ukázali mechaniky toho, jak to funguje, jak to zneužívání probíhá, jaké to má následky. A ten kněz aspoň byl veřejně nějakým způsobem označený. V 99% se biskupové snaží, aby se to nevědělo, aby to nevyšlo ven. A jediné, co fakt umí, je nám říct, že s námi soucítí, že jim je to líto a že to je asi to všechno, co s tím můžou udělat. Takže v podstatě, kdyby nebylo Daniela, kdyby nebylo Jana, kdyby nebylo prostě lidí, kteří fakt nám pomáhají, tak Česká republika nám nepomůže a Vatikánská smlouva nám evidentně taky nepomůže.“
Jména, která žena zmiňuje, můžeme přiřadit k právním zástupcům, kteří byli pozváni též, aby promluvili o své praxi vztahující se k jednomu z nejproblematičtějších bodů konkordátu, tedy sexuálnímu zneužívání, nátlaku z pozice moci a autority i následné snaze o beztrestnost, když zlý čin vyjde najevo. Tím strážným andělem Danielem je myšlen JUDr. Daniel Bartoň, LL.M., Ph.D., právník specializující se na trestní právo, který se zaměřil na trestně-právní aspekty smlouvy a sdílel zkušenosti z advokátní praxe. A Jan sluje zase ICLic. Mgr. Jan Rozek – emeritní církevní soudce, který má hlubokou zkušenost s právem kanonickým. A hovořil velmi osobně. Protože když mluvíte za oběti sedící po vaší pravici a sledující s důvěrou každé vaše slovo, asi to ani jinak nejde než nasadit sama sebe.
„Jmenuji se Jan Rozek, jsem věřící katolík, který navštěvuje svátosti včetně zpovědi bezmála čtyřicet let. Můj život formovala církev již od malička, kdy jsem ministroval a jí zdarma celý život sloužil. V sedmnácti letech jsem vstoupil do kláštera Kanovníků svatého Augustina v Brně Tuřanech. Až více než po dvaceti letech mého odchodu z řádu, a to před pěti lety jsem se dozvěděl smutnou pravdu, že i zde docházelo k sexuálnímu zneužívání převorem kláštera, Oldřichem Navaříkem. Byl kanovníkem kapituly a sekretářem biskupského ordinariátu, tedy druhý nejmocnější muž na biskupství v Brně. To, že je sexuální zneužívání jako doma i ve vrcholných funkcích, vidíme i v okolních zemích, například i u vídeňského arcibiskupa, kardinála Groera. Mimo jiné se v rakouském semináři našly desetitisíce souborů s dětskou pornografií. Na Slovensku Vatikán údajně odvolal biskupa kvůli zneužívání jen tříleté holčičky! U nás přiznali dominikáni šest pachatelů a kardinál Dominik Duka se dodnes odmítá potkat s obětí jejich řádu. A arcibiskup Graubner vědomě tajil sexuální zneužívání a stále přesouval pachatele, kněze Mertu, po diecézi. Nakonec slíbil, že bude v archivu. A dnes? Merta byl viděn zase u oltáře s ministranty. Pedofilové, i ti odsouzení si v církvi dělají, co chtějí, když vidí chování svých představených. Myslíte si, že arcibiskup Graubner bude chtít věřit oběti, když má máslo na hlavě? Proto se my, zoufalé oběti obracíme na Vás představitele státu a věříme, že nás ochráníte. Poté jsem učil náboženství v Severních Čechách a bydlel jsem na faře v Srbské Kamenici. Tam jsem bohužel neunikl ataku člověka pověřeného správou kostelů a člověka, který vede bohoslužby. Podařilo se mi ubránit. Byl to pastorační asistent. Pokud přijmeme Vatikánskou smlouvu, tak se v takových případech už nic nevyšetří.“
PS: Posádka Sparku se zodpovědností šéfredaktorovi vlastní po jednom kousku zlatavé přijímání v chrámu plzničky U Hrocha opustila, režiséři se ještě chvíli zdrželi. Možná také proto jim na odchodu kousek od svatostánku prozřetelnost přihrála ex-místopředsedu ČSSD a současného poslance Poslanecké sněmovny PČR za hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), pana Jaroslava Foldynu. Projevil se jako politik profesionál, neboť byv osloven v chladném dni přelomu měsíce ledna, si více než dvacet minut a zcela otevřeně povídal s dvěma filmovými tvůrci, které potkal poprvé v životě. Toto setkání nemá pouze anekdotickou váhu popisu, s jakou rozmarností dějiny rády hrají piškvorky, ale dokazuje přímo k pátému dílu této série. Tam jsem zmínil ohledně prvního čtení konkordátu ve Sněmovně, že „MUDr. Jan Síla z tohoto hnutí v rozhodnou noc tedy také vystoupit chtěl, aby ve finále nevystoupil. Proč tomu tak bylo, se ho hodlám zeptat na plánovaném osobním setkání.“ Právě zde jsem na pana doktora obdržel telefonní číslo, abych si s ním mohl domluvit osobní schůzku na půdě poslanecké sněmovny zhruba o týden později.
PPS: Více se na téma nebezpečí pro české děti a mladistvé plynoucích z konkordátu dočtete v Kulturní špionáži, rozhovoru s emeritním církevním soudcem Rozkem, kterou přináší březnové číslo Spark Rock Magazine. Pokud vy nebo kdokoli z vašich blízkých projeví zájem o pomoc ohledně sexuálního násilí v katolické církvi, potom kontaktní web Pro čistou církev najdete zde https://www.procistoucirkev.cz/
Marek Dobeš – scenárista, režisér a kmenový přispěvatel Rockového časopisu Spark. Autor projektů Byl jsem mladistvým intelektuálem, Choking Hazard, Kajínek, původního scénáře Jan Žižka a aktuálně černé vlastenecké komedie Ďáblova sbírka. Zhlédnout můžete v podobě TV minisérie zde: https://www.stream.cz/dablova-sbirka
