Hitlerův papež, státní suverenita naší země a tři nezvěstní hrdinové, to je nový film scenáristy, režiséra a filmového renegáta, Marka Dobeše.
Autora filmu Choking Hazard sledujeme už od momentu jeho rozhodnutí natočit hard & heavy nejnadupanější českou komedii všech dob – Doga, Vypsaná fiXa, Dolores Clan, Green Monster, Doktor P.P., Daniel Krob. Proto jsme jej se zájmem sledovali, když začal pracovat na novém autorském filmu Ďáblova sbírka. Zcela nezávislý snímek na téma vlastenectví, českého národního zájmu a dopadu smlouvy Hitlera s Vatikánem, tzv. konkordátu na naši zemi, tvořil deset let. Oč větší bylo naše překvapení, když se jeho práce ukázala být vysoce aktuální. Česká republika podepsala konkordát jako tajnou smlouvu a nyní se jedná o jejím schválení. Dejme mu tedy prostor, aby se ke komplikovanému tématu osobně vyjádřil.
Díl VI.
Po několika předchozích telefonátech jsem se s ním setkal na Barrandově v kavárně Kristián. Emeritní církevní soudce, z Moravy, silně věřící, očekával jsem, že ho výběr místa potěší. Stalo se. Teprve po naší schůzce jsem se dozvěděl, že jsem také měl tu čest posedět a rozprávět s exorcistou. Jak k tomu došlo? Vezmu to oklikou.
Aktivita je důležitá v každé oblasti života. Samozřejmě pouze za předpokladu, že nejste mrož atlantický nebo tichomořský (Odobenus rosmarus). Pak byste se také mohl jednoho dne ocitnout ve velké skupině mrožů, kteří šplhají na strmé útesy a následně padají dolů, což vede k jejich úhynu. Mroži tradičně odpočívají na mořském ledu mezi lovem potravy, ale kvůli tání arktického ledu musí hledat nové odpočinkové plochy na souši. Na rozdíl od ledu, který plave a drží se na hladině, jsou útesy nebezpečné. Popravdě mám za to, že jsme v současnosti všichni tak trochu jako oni. Vnější tlaky a krátkozraká politika nás ženou do katastrofického jednání.
Vatikánská smlouva je dokonalou ukázkou naší neschopnosti orientovat se ve složité a turbulentně se měnící realitě. Sám bych její hrozby přehlédl, kdyby nebyla podepsána premiérem prakticky v den mé premiéry. Zareagoval jsem názorovým článkem do Mladé fronty DNES nazvaným Český premiér mezi Hitlerem a Vatikánem. Udělal jsem v něm jednu jedinou chybu, která se ukázala být předností. Napsal jsem ohledně smlouvy, kterou jsem považoval za tajnou „Nezbývá tedy než spekulovat.“ Pojďme se podívat, jakým způsobem byly konkordáty dosud s jednotlivými zeměmi uzavírány a co v nich následně způsobily.“ V té době ale byla již smlouva odtajněna. Po dvou letech utajovaných příprav byla v den podpisu konečně veřejně zavěšena na web ZAMINI a rozeslána poslancům.
Jenže Prozřetelnost si s námi v naší moderní historii nultých let hraje opravdu potměšile. Spekulace, které jsem pak dále do MF DNES vypsal, se den za dnem ukazují být natolik realistickým odhadem, až mne z toho jímá (hr)můza. Pojďme si některé z nich zopakovat zde, protože názorové články MF DNES na webu neuveřejňuje. S panem doktorem Rozkem jsme při našich setkání o mnohých z nich dopodrobna hovořili, když jsme seděli s tužkami v ruce nad oním nesvatým konkordátem.
„Odhlédneme li od toho mezi Hitlerem a Piem XII., který byl kupodivu poměrně transparetní, a rozhodně ho nikdo neutajoval, potom se přijímání závazků vůči Římskému náboženskému pidistátečku řídí až nápadně podobnými pravidly. Jedná se o něm v tichosti, smlouva je prosazována s odkazem na země, které ji již podepsaly a vytváří se dojem, že pokud nebude co nejrychleji schválena, vystaví se daná země mezinárodní ostudě. Odevzdává se v ní vždy část pravomocí do zahraničí a je jen na schopnostech domácích politických elit, co s římskými církevními právníky za své ústupky jejich požadavkům vyhandlují. Většinou nic moc, protože Vatikán již smluv podepsal po celém světě čtyřiačtyřicet, zatímco dotčená země ho většinou podepisuje poprvé. Nabízí se tak otázka, co může konkrétně ČR konkordátem získat? Určitě další závazek, víc nevíme, znění smlouvy nám náš vlastní premiér tají. Vatikán poněkud více. Opět to víme z již uzavřených předchozích smluv s jinými státy. Výčet je to barvitý a nacházejí se v něm položky, které by asi vyjma zavilé svíčkové báby neřkuli bekyně potěšily málokoho. Například: neděle jako církevní svátek, kdy mají obchody po vzoru Německa či Polska povinně zavřeno, utužení restitucí zapovídající diskuzi o užití církevní půdy církví, ztížená rozvodová řízení dozorovaná z římských vyšších církevních kruhů i nekatolíkům, nemožnost danit církevní majetek, naopak možnost vyhýbat se zdanění církevních obchodních iniciativ, povinné subvencování náboženské výuky ve školách všech stupňů a obecně nastavení státem dotovaných fondů k placení církevních nemocnic, charit, neziskovek a dalších penězovodů do Vatikánu, prohlášení církevních staveb za památky určené k financovaní státem a to včetně provozních nákladů, zabetonování všech restitučních pochybení, ke kterým zákonitě vždy dochází a je na domácích soudech, aby rozhodly. A když jsme u těch soudů, lahůdka nakonec – vyšetřování z udání kněžské pedofilie svěřené pouze kněžími bez účasti právních struktur státu.“
Napsal jsem lahůdka na konec? Spíš „Jen jeden malý osvěžující čokoládový bonbónek.“, jímž končí ona slavná scéna s hody pro jednoho, pana Creosota, v restauraci, jak jí zvěčnil Monty Pythonův smysl života. Stroj na zvracení pan Creosot po tomto „neškodném“ bonbónku exploduje. A náš právní řád čeká totéž. Konkordát penetruje ústavní pořádek České republiky zcela odlišným právním systémem církevního práva. ICLic. Mgr. Jan Rozek mi to při našem prvním setkání nejen nerozmlouval, ale přímo potvrdil.
Vy jste právní, řekněte mi, zda je smlouva napsaná tak vágně, že se pod ní dá skrýt mnohé, jak se domnívám?
Přesně tak, je to schválně takhle napsané. Dám vám příklad – my dva se dohodneme, že budeme spolupracovat a vy pak řeknete, no ale vaše firma by mi měla podle výkladu smlouvy zajistit, abych jezdil do Prahy zadarmo, protože přeci budeme spolupracovat a máme na to papír. A jestliže si připravíme podvodný tunel, tak já řeknu, samozřejmě, na tom jsme se přeci domluvili. Ať to zaplatí daňový poplatník naší firmě a já to pak zaplatím vám. Jenže média toto odmítají slyšet. Udělal jsem X rozhovorů pro novináře před těma pěti lety o zneužívání a všichni se klepou. A v České televizi nechcou se mnou mluvit, jenom aby náhodou někdo někoho nevyhodil.
K tomu zneužívání, poslal jste mi informace, budu je využívat na Facebooku a na webu časopisu Spark Rock Magazine.
Spark? To neznám.
Hudební časopis. Jdu s médiem, se kterým můžu jít. Na svém Facebooku mám čtyři tisíce přátel, když nasdílím text z toho Sparku, má to trošku jinou váhu, i když je to metalovej časopis, než když to tam dám sám za sebe. Vyrobil jsem díky umělý inteligenci nějaký obrázky papeže jako ilustraci. A budu vyrábět další. Protože toho Hitlerova papeže, Pia XII., to vždycky nějak zflikuje. Toho Františka by to neudělalo.
„Papež František dělal pořád jako, že je proti tomu zneužívání a proti pedofilii a pak té kongregaci, která to má řešit, tak jí totálně snížil počet lidí, kteří by to měli na starosti. Tak chytře, jo. A potom v ní vlastně byla vytvořena speciální komise pro ochranu maloletých a vedl ji jeden Němec, můj kamarád a z ní ho papež sesadil a hodil to pod nějaký dikasterium, jeho přesunul jinam a zamezili tomu. Papež František snížil úředníky a zničil tu ochranu maloletých. Já jsem tam byl osobně ve Vatikánu, mám tam kamarády arcibiskupy, kardinály a tak dále, dokonce mně řekli, jak mě tehdá vyhodili z práce-“
Zde rozhovor ukončím. Jak jsem napsal v úvodu – Po několika předchozích telefonátech jsem se s ním setkal na Barrandově v kavárně Kristián. Emeritní církevní soudce… Emeritní znamená bývalý. Pana doktora jeho církevní nadřízení pod falešnou záminkou vyhodili z práce za to, že pomáhal obětem sexuálního násilí predátorů v sutanách. Zavržený a pohaněný, ale stále exorcista. Stále v boji proti tomu Zlému, ať už se skrývá před či za oltářem. Také jsem v úvodu napsal, že aktivita je důležitá. Od této schůzky jsem věděl, že na ní jsme teď minimálně dva. Projekt Ďáblova sbírka mi zabral deset let, těch pár měsíců politické bitvy s konkordátem rád investuji.
Ano, aktivita je důležitá. Článek do MFDnes mne díky aktivitě vedoucího komentátora Mgr. Miroslava Koreckého, přivedl k Otevřenému dopisu obětí sexuálního zneužívání v katolické církvi představitelům státu, v něm jsem našel jména signatářů, kterým není stav církve lhostejný a od nich jsem se propracoval až k bývalému církevnímu soudci, kterému dala struktura římskokatolické církve v České republice padáka z povolání, které miloval. Dovolil si zprovoznit platformu nabízející pomoc „přeživším sexuálního zneužívání v katolické církvi“, kontaktní web Pro čistou církev. Do dalšího dílu se na něj můžete podívat i vy https://www.procistoucirkev.cz/
Marek Dobeš – scenárista, režisér a kmenový přispěvatel Rockového časopisu Spark. Autor projektů Byl jsem mladistvým intelektuálem, Choking Hazard, Kajínek, původního scénáře Jan Žižka a aktuálně černé vlastenecké komedie Ďáblova sbírka. Zhlédnout můžete v podobě TV minisérie zde: https://www.stream.cz/dablova-sbirka
