Téma jednoho jde ztvárnila brněnská symfo metalová formace ARCH OF HELL na svém debutním albu „One Day“. To nyní vychází v re-edici u Meltagate.
Na téma jednoho dne a událostí v něm lze narazit ledaskde, ať už v populární kultuře, kde vzpomeňme třeba na americký seriál „24“ z roku 2001, nebo i v té klasické, kde kupříkladu James Joyce zarámoval do plochy jednoho dne svůj román Odysseus, a dokonce i v seriózním akademickém prostředí, kde nad tímto motivem rozmýšlel například francouzský filozof Maurice Blanchot ve své eseji La Folie du jour (Šílenství dne). Je zkrátka něco fascinujícího na tomto časovém údobí, které se v širším kontextu jeví poněkud nepodstatné (nebo zcela pokud byste to brali optikou geologického času), ale zároveň se v něm toho může tolik odehrát. K této tradici se v roce 2009 připojila i brněnská symphonic metalová hydra ARCH OF HELL, která tomuto tématu věnovala svůj debut nazvaný příznačně „One Day“, a ačkoliv od jeho vydání uplynulo již osm let, stal se tento titul natolik žádaným, že nyní vychází u MetalGate Records jeho reedice v nové zvukové a grafické úpravě, a navíc obsahující unikátní bonusovou skladbu, kterou na prvním vydání nenajdete.
„One Day“ je tedy koncepčním počinem, jelikož každá z jeho skladeb zpracovává konkrétní událost, moment, ale i emoci onoho dne. Třeba hned třetí skladba „Black Night“ nás zavede do takzvané „hodiny vlka“, kdy na člověka místo spánku padne celá tíha světa. V „One Moment“ pak můžeme najít ozvěnu Fichteho konceptu „Streben“, neboli každodenního usilování o jakýsi vytýčený cíl nebo ideál, který ani nemusí být dosažitelný. Dojde tu však i na čistě osobní emoční rovinu, například ve skladbách „Only For One Day“ nebo „Romance Of Afterlife“, jelikož ony události, momenty a emoce se netýkají onoho dne obecně, ale mají konkrétní lidský rozměr hlavního protagonisty celé desky. Jinými slovy, „One Day“ nepředkládá prostě jeden den, ale něčí jeden den. Kdo ten někdo je ale není důležité. Klidně to můžete být právě vy.
Druhá iterace „One Day“ vznikala během letošního jara v brněnském studiu Neuro Impulse Sound, které se postaralo jednak o nový mix a mastering, tak i o nahrání již zmíněné bonusové skladby, která je unikátní hned ze dvou důvodů. Zaprvé se jedná o vůbec první čistě akustickou kompozici v historii ARCH OF HELL, a zadruhé je svým způsobem synopsí celé desky, jelikož shrnuje její nejsilnější momenty. Novou grafickou úpravu si pak vzal na starosti bývalý člen ARCH OF HELL Marek Dvořák, který sice akcentoval původní vizualizaci alba, ale převedl ji do nového gardu.
