Když v roce 1984 vznikla na britských ostrovech heavy metalová formace WOLFSBANE, začal se odpočítávat i aktivní muzikantský čas jejího zpěváka, Blaze Bayleye. Jeho kariéra byla provázena mnohými vzestupy i pády a to nejen těmi uměleckými, ale tenhle buldok vytrval a letos mohl v plné formě oslavit třicet let na scéně. Jako předzvěst tohoto výročí vyšla loni kompilace „Soundtracks of My Life“ a letos se Blaze rozjel v plné parádě na turné.
V České republice se při první fázi šňůry zastavil celkem čtyřikrát, poslední koncert z této řady viděl Rožnov pod Radhoštěm. Pro mě osobně kromě další možnosti vidět bývalého pěvce IRON MAIDEN znamenal tento koncert konečně i fajfku u jména jablunkovských WITCH HAMMER. Tušil jsem, že živě už tak dobré skladby ze studiovek prokouknou, ale nakonec čtveřice předčila má očekávání. Jasný důkaz toho, že i v naší zemi lze hrát heavy metal a neupadat do bažiny klišé. Kluci jsou vyhraní, na pódiu suverénní a můžou se opřít o tři kvalitní desky, přičemž v jejich provedení musí každého rozproudit jak power metalová část jejich tvorby, tak i kusy vycházející z heavy rocku. Jako třešnička cover od SAXON, myslím, že by se nenašla široko daleko lepší předkapela pro Blazeho než právě WITCH HAMMER.
Jak už bývá dobrým zvykem i nyní si Bayley přivezl úplně jinou sestavu, než která s ním koncertovala v ČR posledně. Tentokrát hrábl do manchesterských zdrojů a vytáhl všechny členy kapely ABSOLVA, kytaristu Chrise Appletona (jeho bratr drtí nyní čtyři struny u ICED EARTH), baskytaristu Dana Batea a bubeníka Martina McNee. Pokud se někdo pozastavoval nad tím, jak budou znít především skladby od IRON MAIDEN s jednou kytarou, Chris dal brzy jasně na srozuměnou, že to s menší pomocí kytarových efektů zvládne sám. Maximální nasazení hlavní postavy večera snad netřeba zdůrazňovat, Blaze jel, jak je jeho zvykem na 120%, koncert měl neuvěřitelný spád, čemuž přispívalo i to, že skladby jely ve spojených blocích po dvou či třech. Nebyla opomenuta žádná deska a kromě už tradičních kousků od IRON MAIDEN („Futureal“, „Virus“, „Man on the Edge“) si Blaze jedenkrát vzpomněl i na WOLFSBANE („Steel“). Dvě hodiny plné heavy metalu, plný sál rožnovského Společenského domu, výborná atmosféra. Pod Radhošť se jezdí velice často za folklórem a folkem, ale vypadá to, že i těžký kov by tu mohl dopadnout na úrodnou půdu.
text: Jan Kozák