BLACK VEIL BRIDES vloni oslavili deset let debutového alba a letos nazrál čas pro šestou řadovku „The Phantom Tomorrow“, jež vychází 29. října. Z kapely se stala zavedená značka, skupina s vlastním stylem, hudební korporát se všemi plusy i minusy. A taky banda, která dokáže vytvářet koncepty přesahující běžné audio formáty.
Novou nahrávku BLACK VEIL BRIDES pořídíte v našem Sparkshopu
Dnes třicetiletý frontman Andy Biersack vyrostl v uvědomělého elegána, jenž má na kontě mimo jiné už i dvě sólová alba, knižní tituly či filmové role, a poté co se mu podařilo ukočírovat též personální krizi, je víc než zřejmé, že tu s námi se svou kapelou ještě pár let zůstane.
Během svojí existence si kapela dokázala najít dobře identifikovatelný rukopis. V rozhovoru pro listopadový Spark nás tedy mimo jiné zajímalo, jak náročné je pro Andyho složit charakteristický song BLACK VEIL BRIDES. „Ono je pravda, že takové tvrzení je občas bráno jako kritika. „Oni se nevyvíjí! Oni zní pořád stejně!“ To je ale podle mě nepochopení. Protože pokud máš to štěstí a najdeš svůj zvuk, zpravidla to není záměrné. Sedáme si s tím, že složíme nový song, ale vlivy jsou prostě vlivy. Nechceme přijít se stejnou skladbou podruhé, ale v hlavě máš zakódovány vzpomínky na uplynulých deset let. Máme svoje vlivy a vzory, které utvářejí náš zvuk. Takže pokud nějaká skladba zní jako my, je to proto, že jsme ji stvořili my. V žádném případě nás nechci srovnávat s AC/DC, ale historicky existuje několik kapel, které okamžitě rozpoznáš. A mně se to tak líbí, ať už tu kapelu máš rád, nebo ne. Naše zdvojené kytary, můj zpěv, mohutné refrény, halekané chorály... Jestli se to někomu nelíbí, mně je to jedno. My to takto zbožňujeme. Tohle je deska, jakou chceme slyšet! A tak bys to měl s kapelou dělat, vyplnit mezeru, která je tam někde přesně pro tebe.“
Kompletní rozhovor najdete v listopadovém Sparku. V prodeji od pondělí 1. listopadu.
